Ač mohou být otevřená data pro většinu občanů značně abstraktním pojmem, mohou mít výrazný přínos v oblasti zefektivňování veřejné správy a zlepšování jejího servisu pro občany.

V roce 2016 jsem ještě jako pražský zastupitel prosadil projekt celopražských otevřených dat. Později na jeho základě i díky snaze Benedikta Kotmela vznikla datová platforma Golemio, která je poskytována od října 2019 jako software s otevřeným kódem. Je skvělé, že Golemio je připravené na práci s libovolným typem dat, která se mohou v oblasti chytrého města vyskytovat – a je jedno jestli se jedná o informace o počasí, kvalitě ovzduší, odpadech, dopravě, poloze vozidel nebo naplněnosti parkovišť.

Příkladem může být i městská část Praha 12. Tam třeba z otevřených dat generují informace o přistavování velkoobjemových kontejnerů, dělají ale třeba i přehlednou mapu dětských hřišť a sportovišť. I tady sdílí své zkušenosti s automatizací exportu, zdrojové kódy skriptů jsou volně k dispozici.

Otevřená data poskytuje mnoho světových měst, dává je k dispozici široké veřejnosti k dalšímu využití. Čas ukázal, že toto rozhodnutí přineslo městům mnoho pozitivních výsledků ve formě nových aplikací či analýz dat. Nejlepšími příklady jsou města jako například Londýn, Berlín, Vídeň, San Francisco či Chicago. Z tuzemských měst jako první začaly s poskytováním otevřených geografických dat Děčín a Opava. Jsem rád, že data prezentuje skrze Golemio nebo Pragozor také Praha.

Samozřejmě ještě je před námi velký kus cesty. Nicméně stát i město řízené na základě dat je třeba. A to nikoliv na základě dat ze šuplíku, jak jsme byli svědky při řízení boje proti pandemii nemoci Covid-19, ale na základě veřejně dostupných podkladů, které si každý může prověřit, jak je standardem ve vědě. Zkrátka, transparentnost se vyplácí!