Potíž je v tom, že tato vyhlášková tvořivost samospráv bývá v mnoha případech sporná a v některých dokonce hraničí až s diskriminací, jak upozornili zástupci ombudsmana při setkání s odborníky i představiteli státní správy na Ministerstvu školství.

Kolem přijetí či nepřijetí panuje řada nejasností a vzniká řada nesrovnalostí. Přitom jediný, kdo je oprávněný taková rozhodnutí udělat, je ředitelka školky, nikdo další. Tedy ani zřizovatel školky není oprávněný do přijímacího řízení zasahovat například prostřednictvím bodovacích žebříčků. Veřejný ochránce práv považuje často používaná kritéria, přes která mnohé děti, respektive jejich rodiče neprojdou, za nepřijatelná. Patří mezi ně například podmínka trvalého pobytu dítěte v obci, paušální odmítnutí potomka nevydělávajících rodičů, nebo dítěte mladšího tří let. Za vysloveně diskriminační pak ombudsman považuje odmítnutí dítěte, jehož matka je na mateřské dovolené s mladším sourozencem, nebo děcka se zdravotním postižením.

Kritéria pro přijetí k předškolnímu vzdělávání se podobají labyrintu, v němž mnoho rodičů své dítě ke dveřím třídy v „mateřince“ prostě nedovede. Ředitelka mateřské školy si ale musí dát práci jim své zamítavé rozhodnutí řádně zdůvodnit a nezaklínat se nedostatečným počtem bodů ze splněných vstupních požadavků. Kromě toho by měla ve školce vyčlenit i pár míst pro děti, jejichž rodiče se proti rozhodnutí o nepřijetí odvolají.

Na druhou stranu ředitelka může ve spolupráci s orgány sociálně právní ochrany přednostně přijmout dítě ze sociálně nepříznivých rodinných podmínek. V takovém případě ale musí dbát na to, aby při posuzování shodných nebo podobných rozdílů nedělala bezdůvodné rozdíly.

Jana Drastichová, poslankyně VV a předsedkyně Krajské rady Moravskoslezský kraj