Uplynulý týden byl totiž v počtu případů koronaviru rekordní – laboratoře jich odhalily 128 510. Denní přírůstek třikrát převýšil 20 000. Nemocnice na konci víkendu měly v péči přes 5800 pacientů, v těžkém stavu bylo 950 z nich. Některé otevírají další covidová oddělení a žádají o pomoc armády nebo hasičů, došlo i na převozy pacientů do jiných nemocnic. Počet úmrtí za dobu epidemie přesáhl 33 000.
Loni se COVID-19 stal třetí nejčastější příčinou úmrtí. Jako základní příčinu ho lékaři uvedli u 10 539 lidí, tedy u každého dvanáctého zemřelého. Úmrtnost se v roce 2020 ve srovnání s minulými lety citelně zvedla. Celkem loni zemřelo 129 289 lidí, což je nejvíc za posledních 35 let. Zkrátila se i průměrná doba dožití. Obavy z dalšího vývoje budí nová varianta koronaviru omikron a mnoho států kvůli ní již přijímá restriktivní opatření, včetně uzavírání svých zemí vůči cizincům.
Podle rizikových scénářů bude začátkem prosince v našich nemocnicích 6000-7000 hospitalizovaných covid pozitivních lidí a počty nových případů dál porostou až do konce prosince. Od 26. listopadu nařídila vláda pracovní povinnost zdravotnickým pracovníkům. Týká se lékařů i nelékařského zdravotního personálu v ambulancích, lůžkové péči a zařízeních jednodenní péče, pokud u nich nejsou hospitalizovaní pacienti s COVID-19. Nevztahuje se na praktické lékaře pro dospělé ani pro děti, na ambulantní gynekology a jejich zaměstnance, ani na zdravotnické pracovníky v hospicech.
Očkování nás již více než sto let neoddiskutovatelně chrání před smrtelnými nakažlivými a nevyléčitelnými nemocemi. I dnes je to hlavní nebo i jediný způsob, jak šíření viru zastavit a případně ochránit před těžkým průběhem nemoci. Myslí si to vláda v demisi i ta nastupující, prezident Zeman a většina dnes přetížených zdravotníků. Rozdíl mezi současnou a epidemií a tou před rokem je v tom, že loni epidemie spojovala zdravotníky, veřejnost a také pacienty.
Nepřítel byl nepředvídatelný, prakticky neznámý a neměli jsme proti němu jasnou obranu. Ta je nyní k dispozici ve formě očkování. Pro zdravotníky, i když dělají svou práci, může být velmi obtížné pečovat o pacienty, kteří jsou ve vážném stavu, nebo dokonce umírají, s vědomím, že mohli být očkováním chráněni. Že nemuseli onemocnět, nebo jen s lehkým průběhem. Je to pro ně frustrující, zvlášť pokud jsou lidé ještě agresivní a slovně i fyzicky je napadají. Debata o povinnosti očkování je proto zcela namístě.
V České republice máme situaci zjednodušenou tím, že povinnost očkování máme již zakotvenu v zákoně a stačí upravit vyhlášku. Problém je politická vůle a schopnost přesvědčit lidi. Od března příštího roku by tak příslušníci některých profesí klíčových pro chod státu - tedy zdravotníci, sociální pracovníci, hasiči, policisté, vojáci, celníci nebo vězeňská služba a senioři nad 60 let - měli povinnost podstoupit očkování proti covidu-19.
Očkovat se v Česku mohou zatím dobrovolně zájemci od 12 let. Nárok na přeočkování mají lidé půl roku po dokončeném předchozím očkování, lidé nad 60 let a chronicky nemocní už po pěti měsících. Registrace dětí ve věku pět až 11 let k očkování by se měla spustit 13. prosince. Schválené vakcíny od firem Pfizer/BioNTech mají do Česka dorazit o týden později. Kvůli zvýšenému zájmu o očkování se postupně otevírají nová očkovací centra v Praze, v Plzni a Teplicích, kapacity očkování rozšířila Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Cesta z pandemie, která za uplynulé dva roky přinesla obrovské lidské a miliardové materiální ztráty, fatálně omezuje plánovanou zdravotní péči, způsobila nebývalé zhoršení mezilidských vztahů, nárůst agresivity a sobectví i vlnu dezinformací, vede přes očkování, třeba i povinné.
Blíží se Vánoce. Pojďme si nadělit méně sobectví a více odpovědnosti. Dopřejme sváteční pohodu i našim lékařům, lékařkám, ošetřovatelům a sestřičkám.
Soňa Marková
expertka KSČM pro oblast zdravotnictví
