Za posledních 100 let se vlivem vypouštěných skleníkových plynů Země ohřála o více než 1 °C, v roce 2019 to bylo 1,2 °C a během pěti let bychom se měli dostat na hodnotu 1,5 °C. Takový růst je více než 10x rychlejší než jakýkoliv pozorovaný přirozený růst teplot v historii a bude pokračovat, dokud budeme do ovzduší vypouštět další CO2.
Ostatně na tomto jsme se v Senátu během posledního plenárního zasedání v zásadě všichni shodli. Na čem jsme se zcela neshodli a co bude předmětem dalších jednání členských států a evropských institucí zejména v následujícím roce, jsou cesty a tempo postupu k dekarbonizaci v různých oblastech.
Hlavy států členských zemí EU v roce 2019 vyzvaly Evropskou komisi, aby podpořila klimatická opatření, která povedou k nulovým emisím do roku 2050. Ta na to reagovala nelegislativním sdělením Zelená dohoda pro Evropu, v němž představila záměr předložit několik desítek iniciativ pro následující léta. Balíček Fit for 55 je prvním souborem 16 opatření, která revidují unijní legislativu z oblasti klimatu, energetiky a dopravy. Primárním cílem je snížení uhlíkové emise do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990 a nasměrování EU jako celku ke splnění cíle klimatické neutrality do roku 2050. Takový cíl je bezpochyby velmi ambiciózní, náš průmysl, ekonomika a doprava se budou muset zeleně transformovat. Jistě, investice budou vysoké, ale nesmíme zapomenout i na výnosovou stránku věci.
Projednávání balíčku na půdě Senátu vyvolalo polarizovanou debatu i v širší veřejnosti, zejména v otázce dodržování zásady subsidiarity. Parlament členského státu může Komisi zaslat tzv. odůvodněné stanovisko, pokud se domnívá, že návrh legislativního aktu je v rozporu se zásadou subsidiarity. Podle ní Evropská unie jedná v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamyšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy. Lhůta na zaslání takového stanoviska je 8 týdnů. Dosluhující vláda premiéra Babiše ovšem alibisticky odložila schvalování vládních pozic k evropským návrhům až na dobu po volbách. Vzala tak prakticky možnost zabývat se návrhy končící Poslanecké sněmovně a Senátu dopřála na diskusi mimořádně krátký čas. Odůvodněné stanovisko Senát nakonec přijal ke čtyřem skupinám aktů. Jde o pravidla pro sektor automobilové dopravy a infrastrukturu pro alternativní paliva, zdanění energetických produktů a elektřiny, revizi systému povolenek a podporu energie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost. Pokud by třetina parlamentů členských států zaujala stejný postoj, bude vystavena tzv. žlutá karta a Komise se bude muset návrhy znovu zabývat. V opačném případě půjdou návrhy do řádného legislativního procesu. V názoru na potřebnost těchto stanovisek nebyli senátoři zdaleka jednotní a některá usnesení byla přijata jen nejtěsnější většinou hlasů. To svědčí o tom, že nová vládní většina potřebuje o těchto politikách ještě diskutovat jak na vládní, tak na parlamentní půdě.
Evropské vyjednávání o balíčku Fit for 55 je vlastně teprve na samém začátku a bude trvat ještě nejméně rok. S největší pravděpodobností bude významná část klimatické legislativy schvalována v režii českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022. Cílem bude nalézt optimální mix opatření, který by spojil na první pohled neslučitelné, dekarbonizaci ekonomiky a podporu ekonomického růstu, a přitom by se vyhnul negativním sociálním dopadům. Novou českou vládu a české předsednictví v Radě EU čeká mimořádně náročný úkol, který je načrtnut v již podepsané koaliční smlouvě:
„Česko bude konstruktivní partnerem v globálních snahách o ochranu klimatu. Česká republika se zavázala, že bude zmírňovat dopady klimatických změn a přispěje k dosažení uhlíkové neutrality v Evropské unii do roku 2050. Green Deal je pro nás příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí.“
