já se vzhledem k pokročilé noční hodině pokusím být stručný a budu se ptát pouze na jednu stránku, která se jmenuje energetika. A podotýkám dopředu, že úplně neočekávám veškeré odpovědi, protože ono nebylo možné nějakým způsobem na to úplně reagovat, ale že se ptám i za některé kolegy, kteří jsou členy vaší koalice, protože nás trápí asi společné věci.
Já jsem se díval do Programového prohlášení vlády a nechci se tady věnovat Green Dealu a jeho příležitostem a nějaké SWOT analýze, to asi pan ministr připraví, tomu asi rozumím. Na druhé straně se tady dívám na některé věci a je to i taková nějaká moje zkušenost, protože tady úplně první bod, který je, že do konce roku 2023 připravíme aktualizaci Státní energetické koncepce České republiky s ohledem na klimaticko energetické cíle Evropské unie.
Já předpokládám, že tady jenom došlo k tomu, že to někdo skládal, protože tady je vlastně bod, který tomu musí předcházet, a to je příprava nového energetického zákona. Ono je to v té souslednosti napsané, ale to já neberu úplně vážně, nicméně upozorňuji, že jsem v předminulém období byl jeden ze zpravodajů novely energetického zákona. A pokud si i pan premiér pamatuje, tak ten zákon jsem připravoval 2,5 roku a na konci projednávání toho zákona jsme vypořádávali 1 200 pozměňovacích návrhů a vzhledem k určité spolupráci a tenkrát, pokud si pamatuji, byla to spolupráce koaličně opoziční, protože to nebylo možné k tomu energetickému zákonu úplně vynechat, tak jsme se dopracovali k hlasování 260 pozměňovacích zákonů (návrhů?). Pochopitelně jsme udělali nějaké chyby, jo, ono to úplně všechno nešlo.
Takže jenom říkám, že ten ambiciózní cíl, ta příprava do konce roku 2022, jestli to (je?) jenom v tom paragrafovém znění a pak se bude (vypořádat?), asi tomu rozumím. Předpokládám, že i budeme tyto věci řešit na hospodářském výboru, (je?) dostaneme. Já jenom na to upozorňuji. Jsou to otázky vašich kolegů, kteří se ptali, takže nějakým způsobem je to třeba vypořádat.
Je tu tedy napsána ještě další záležitost, která souvisí s tím energetickým zákonem, a je to posílení té ochrany zákazníků a nástrojů státu pro výkon dohledu nad energetickým trhem. No, tam bude tedy potřeba dojet do Bruselu a vyjednat trošku jiné podmínky, protože to úplně není ta národní legislativa a ten trh v této souvislosti s energiemi je naprosto liberální.
On dokonce nestanovuje ani spoustu jakoby vstupů jako mají banky, které musí složit nějaký kapitál, nějakým způsobem fungovat. Vlastně dneska na tom energetickém trhu může fungovat kdokoliv a jestli si vzpomínáte, když jsme dávali vypořádání s nebankovními půjčkami, tak ve své době, než se přijal zákon, jsme měli víc než 10 tisíc poskytovatelů, dneska je jich asi 40, tak k tomu je tedy třeba přijmout další zákony a vypořádat to. Takže jenom na tohle upozorňuji, jde to nějakou formou. Na druhé straně zase je si třeba uvědomit, že ten energetický trh je otevřený a že tu cenu úplně netvoříme tady v České republice, což by se mi líbilo.
Dalším bodem, který tady máme, je tady kombinace české energeticky v jaderné energii. Tam tedy prohlášení vlády pochválím, protože tam dochází k tomu rozšíření o další výstavby bloků Temelína. Já jenom po zkušenostech Českých Budějovic a tamhle mám pana kolegu Vaška Krále, poslance, tak už při budování těch zdrojů by možná bylo dobré myslet na přivedení tepla do Brna. Například, jo, protože to se teď nějakým způsobem dělá. Kdysi dávno, když se stavěl Temelín, tak ten Temelín při té výstavbě už hlásal, že to teplo dovede do Českých Budějovic. Někde to skončilo, nebudeme si říkat kde a nějak to zafungovalo. Tak to by byla taková ta podpora.
Co nám dneska do toho vstupuje velmi špatně, tak to je kolísání ceny trhu zemního plynu. Ono chviličku - a jestli si vzpomínáte - bylo určité období, které velmi škodilo centrálnímu vytápění, kdy chodily jednotlivé společnosti a nabízely takzvané blokové kotelny na plyn, ale bylo to v době, kdy ten plyn měl úplně jinou hodnotu, a ten výkyv trhu, ten prostě zamlátil s tím centrálním trhem úplně neskutečným způsobem. No a do toho nám vstoupily emisní povolenky, které když se počítaly, tak byl předpoklad, že v roce 2030 budou stát - pokud si pamatuji - predikce byla cca 35 euro. My jsme dělali na to různé projekty a protože jsme například budovali zelené město České Budějovice až do roku 40, tak jsme pochopitelně počítali s těmi cenami. Teď nám to s celou ekonomikou řízení teplárny velmi hýbe a není to úplně jednoduchá záležitost.
A jenom upozorňuji na jednu věc - já jsem se díval na zdražení jednotlivých tepláren v celé republice a je třeba si uvědomit, že 4,5 milionu lidí je zásobováno tímto teplem. Je to dobrý počin, nebudeme říkat, že ne, centrální vytápění teplem je dobré. Četl jsem, že to podpoříme, že to bude fungovat, že to bude bezvadné. K tomu paní ministryně má modernizační fond, takže potom je tam třeba nastavit nějaké ty limity, aby se s tím dalo pracovat. No, ale ta cena té emisní povolenky, to je ten průšvih. A ten průšvih, protože jsem si tu Evropskou unii vyslechl, která říká na tu připomínku - a to byl ještě minulý premiér, který tam přijel, někteří vyjednavači, kteří řekli - no, nám je to jedno, jaká cena té emisní povolenky je.
A pan ministr průmyslu a obchodu je ekonom jako já a pamatuje se, že byla dobrá myšlenka na začátku s emisní povolenkou. No, ale ta myšlenka skončila ve chvíli, kdy se z toho stal, řekněme, finanční derivát. Dokud by se obchodovalo v rámci těch, kteří tvoří, řekněme, to CO2, na které to bylo především (nesrozumitelné), tak to vlastně byl motivační faktor, který by jednotlivé státy vedl k tomu, aby podporovaly ty horší zdroje a aby šly nahoru, protože v tom cyklu by zůstaly ty emisní povolenky a přestože dochází k tomu snižování (jejich?) počtu, tak je to ta motivace. No, to se dá plánovat, na tom se dá nějakým způsobem jakoby fungovat, neměly banky problém s financováním těchto věcí, což se v rámci taxonomie dneska děje, a dostávají se do situace, kdy ti ekonomové těch jednotlivých tepláren jsou postaveni přes nějaké nepřesné predikce toho, jak se to bude hýbat.
My jsme si mysleli do určité doby, že prostě cena 35 eur do konce tohoto roku je nepřekročitelná absolutně a vzpomínáme si, že ta emisní povolenka, když začínala - Václave, kdyžtak mě oprav - 5 eur to začínalo, s tím se počítalo, bylo to v pořádku. No a pak začal ten naprosto nekontrolovaný růst a já jsem pochopitelně se nestačil divit, kdo všechno obchoduje s emisními povolenkami, a zjistil jsem, že jsou to penzijní fondy z Kanady, penzijní fondy z Ameriky. No, ale kdybych já věděl, co udělá emisní povolenka, no, tak obchoduji taky. Tak to si řekněme na rovinu.
Není to úplná legrace, nějak to funguje. Já vím, že i předchozí ministr Havlíček s námi o tom velmi důrazně komunikoval, upozorňovali jsme ho na to. Náměstci z MPO jezdili do Bruselu a snažili se něco vyjednat, ale ta pozice včetně nového pana premiéra bude muset být velmi silná při tom vyjednávání a ono třeba například v tom teplárenství my jsme jednička v rámci střední Evropy, za námi nějakou formou jsou Slováci, něco využívají Poláci, něco málo Maďaři, pak už by to byla Ukrajina, ta ještě využívá centrální vytápění teplem, ale jinak to není úplně, úplně tak dané. Některé regiony v Německu mají, ale některé regiony v Německu více využívají spíše ty blokové kotelny. Takže asi tak.
Dalším bodem, který tady máme, tak je tady rehabilitace fotovoltaiky a je tady napsáno, že minimálně na 100 tisíc střech dáme tu fotovoltaiku do roku 2025. No, to bych si tady přál. Je to bomba, jenže ona ta skutečnost je trošku jiná, protože on není materiál a ony úplně nejsou ty panely. Jenom upozorňuji, že od roku 2019 největší - řekněme - poskytovatel solární energetiky na střechy - a teď nebudu to rozlišovat na to, jestli je to samotná fotovoltaika nebo fotovoltaika s bateriovým systémem - ČEZ poskytl 3 101 instalací - já si teď instaluji, takže budu instalován za půl roku - a mají kapacitu na 100 kusů za půl roku. A 100 tisíc, to znamená 25 tisíc instalací a teď je to třeba vynásobit a já budu říkat, že to je nějaká střední hodnota, protože část občanů si bude dávat fotovoltaiku samotnou, kterou bude používat jenom do baráku.
Ti, co budou trošku movitější, si to dají nějakým způsobem do nějakých bateriových systémů, a zaplať pánbůh, že tady máme fond, který nám poskytuje nějaké dotace, a za to Ministerstvu životního prostředí děkujeme velice srdečně, protože to je zelená úsporám a ona vám ušetří cca těch 45 %. Tak nějakým způsobem to funguje. A potom, pane ministře, když budete násobit ty ceny, které jsou, a budete násobit tak, aby to bylo přijatelné, tak do toho musíte započítat ty dotační tituly, což je dopad na státní rozpočet, tak kde máme Zbyňka Stanjuru, ten už se určitě kroutí teď a palci až na druhé straně.
Takže ono to jako je to perfektní, je to záležitost, která je skvělá, děkujeme za tu podporu a ta podpora nepočítala a takovou kvanfikací, která tady funguje. A chraň pánbůh, tohle správná cesta, abychom se nevrátili k tomu, že začneme zabírat nějakou zemědělskou půdu a fungovat. To, to by byla asi špatná. Nicméně upozorňuji na to, že je to takový moderní trend. Když už někam dávat tu fotovoltaiku ven, tak to bývá většinou u těch páteřních komunikací. Tam to nevadí, protože jsou tam nějaké oblasti, kde je možné postavit tu fotovoltaiku, odvézt, ale zase na druhé straně musíte mít něco co ji spotřebovává v co nejkratší vzdálenosti, protože přenosová soustava v rámci zapojení je zase velký problém. Tak to je další věc.
Pak tady tedy máme, že uhelné elektrárny budou odstavovány podle podmínky zajištění dostatečných kapacit. To je správná myšlenka. Já jsem si všiml toho, co udělala silná zima ve Švédsku, kdy nahazovali záložní zdroje uhelných elektráren, a pak mě ještě tedy překvapila ta informace, že vlastně my jste tady snažíme, my se tady snažíme vylepšovat tu Evropu a nešířit ty emise. A rok 2021 podle informací, které jsem si dočetl a jsou volně přístupné, byl ve spotřebě uhlí number one za celou historii lidstva.
A teď se počítá k tomu, že rok 2022 bude ještě lepší, jo, takže já si prostě říkám, kde jakoby fungujeme? My víme, že to je především Čína a poptávka po materiálech a oni na to kašlou, jo, jim je to jedno, oni tam prostě tím uhlím budou topit. A teď je ještě otázka, jaké to uhlí je, protože nějaké to uhlí (je) jenom energetické a nějaké uhlí je lepší, nějaké dává vlastně větší emise, nějaké menší a oni nemají to odsíření a ty záležitosti technologické na úrovni České republiky.
A já, přestože se tady používá to uhlí, tak je třeba se podívat na nějakou tu křivku a máme tady Richarda Brabce, který to kdysi dávno sledoval, že v roce 1990 jsme tady měli nějaké znečištění a v tomto roce máme znečištění asi o 80 % menší, než tady bylo, a já si pamatuji ještě tu dobu, kdy se přijelo do těch oblastí jako bylo Žatecko a podobně, kde větší čmoudíky vyráběla ta kamna. Když jsme tam jeli, bylo to celé žluté a zelené.
Pak tady je jedna věta a to si úplně nejsem jistý a říkám, je to otázka, třeba mi na to potom odpovíte na hospodářském výboru, a to je jednat o navýšení prostředků v modernizačním fondu. Já jsem tedy jako pochopil tak, že naši vyjednavači v té Evropské unii poměrně významně vyjednali více, než bylo původně nabízeno Evropskou unií do toho modernizačního fondu, jestli jsem to pochopil správně, a bylo tam bylo vyjednáno nějaké navýšení. A teď jakou formou tedy ten modernizační fond se bude navyšovat? Pojdeme do Bruselu a budeme žádat o to navýšení? Já jsem to...
Ano, tak a právě ta otázka, řekněme, těch emisních povolenek a toho návratu zpátky do toho systému vlastně vyžaduje tu transformační podporu a ta transformační podpora se pochopitelně musí vyjednat v Evropské unii, (?) byla nějaká podpora, která by zvýhodňovala někoho na nějakém trhu. Bylo to přislíbeno, zatím to není hotovo, takže budeme pečlivě sledovat a budeme čekat, jakým způsobem to dopadne.
Potom se je třeba podívat ještě na ten zemní plyn a je to tady asi správně z toho geopolitického hlediska, protože zavření těch kohoutů - a víme, kdo je asi největším dodavatelem v Evropské unii - vytváří určitou závislost. Uvidíme, co udělají výstavby nových plynovodů, které vám to jsem povedou, a jestli ty smlouvy budou pro nás výhodné nebo nebudou. Takže to určitě je, ale znovu budeme si říkat, že tam bude velká volatilita na tom trhu ceny. Takže asi v této formě.
Dále tady máme - legislativně vylepšíme fungování dohledu státu při prodeji a distribuci elektrické energie. No, to určitě bude naprosto nezbytné, protože kdo sledoval situaci s Bohemia Energy, tak se přesně stalo to, co se stát nemělo, a byly to takzvané spotové obchody, které se dělaly v trvání jednoho dne až jednoho týdne, a myslím, že 70 % nakupované energie u Bohemia Energy bylo nakupováno touto formou a přesně ve chvíli, kdy došlo k malému zdražení o příslibu těchto cen, tak to byl zákon.
A byl bych opatrný, zda končíme v té řadě. Já si myslím, že určitě ne, přestože vím, že ti dodavatelé první instance mají trošku jiné podmínky nebo jiná pravidla, kde vlastně ty matky je i hlídají v tom, že tam se, myslím, nepřekračuje 20 % ve sportovních obchodech, jinak ostatní musí být v dlouhodobých kontaktech. Tomu asi rozumíme, ale bude třeba přitvrdit jednoznačným způsobem, protože tento výkyv, kdyby se stalo několikrát, tak to není možné.
My můžeme teď krátkodobě někomu vypomoci, to jsou tady ta řešení a řešení a bývalá ministryně financí je i naznačovala. Vy na to máte jiný názor. Já říkám, že rychlá pomoc, kdo rád a rychle dává, dvakrát dává. No, dobrá, to je vaše rozhodnutí, máte na to sílu, máte na to hlas, já tomu rozumím, nicméně abychom tomu zabránili, tak skutečně ten dohled především Energetického regulačního úřadu se musí změnit. A to jsem si přečetl v novinách, že už jste jednali a že nějakým způsobem fungujete, ale zase si myslím, že k tomu bude potřeba nějaká změna legislativy, která bude naprosto nezbytná. A my jsme připraveni v těch rozumných věcech fungovat, jo. Já jsem dlouhodobým členem podvýboru pro energetiku, hospodářského výboru. A jsme připraveni o rozumných věcech rozumně debatovat.
Pak tady máme jednu věc, na kterou bych upozornit. Je tady Zelená úsporám, kde se mi to všechno líbí, které tady funguje, jenom jeden problém je - to jsem zase zjistil na stránkách Evropské unie, kdy my tady zuřivě vyměňujeme kotle a vyměňujeme tady kotle, které můžou topit zatím, zatím i dřevem, zatím i dalšími fosilními palivy, ale pokud jsem se dozvěděl, tak bude časem v globálu zakázána tato podpora, protože Evropská unie si zase vymyslela nějaký nápad, že to není úplně (dost?) ekologické a že to není úplně dost dobré. Takže na to bych také upozornil, abychom nedávali lidem něco, čím by třeba za 5 let nemuseli vůbec topit.
Výzkum vývoj. No, to asi tady na to máme dneska tady paní ministryni, která tady není, ale to nevadí. Já občas k takovým těm výkřikům toho rychlého řešení a velmi moderního jsem trošku pesimistický, protože jsem třeba byl svědkem toho, když se nám představoval takzvaný systém Teplátor, což bylo využití vyhořelého jaderného paliva k vytápění měst, sídlišť a podobně. A bylo to představováno velmi dobrým způsobem, až na takovou maličkost, že se tam zapomnělo na manipulaci s jaderným palivem, na bazény při ochlazení paliva, na meziradiační kontrolu a tak dále, která nebyla započítána v tom projektu, a pak to vycházelo efektivně rovná se (ZEVO?), v té době. Takže v tom bych byl taky opatrných a na ty modulární reaktory, no, je to ve vývoji. Budu šťastný, když to bude fungovat.
Pak tady ještě máme takovou jednu věc, která je, a to je renovace budov a tím pádem úspora energií. No, já jsem sledoval takový ten vývoj v Americe, kde my dneska ještě spotřebováváme víc té elektrické energie v zimě, protože i topíme a nějak fungujeme a tu elektrickou energii využíváme. Ale trend v Americe je, že už letní měsíce jsou ve spotřebě elektrické energie nad zimními a je to z prostého důvodu. Jak bohatnou lidé, tak už v létě chtějí komfort, který se jmenuje klimatizace a ta klimatizace je energeticky náročnější než topení. Takže to jsou věci, které je třeba hlídat a které je třeba předvídat.
Tak teď pochvala. Pochvalu jsem říkal skutečně za tu jadernou energetiku. Nicméně ještě jednou upozorním, a to je od předsedkyně SÚJB Dany Drábové, která nás dlouhodobě upozorňuje na to, že dneska vysoké školy neprodukují takzvané jaderné odborníky, jaderné inženýry a podobné záležitosti. Ono jich je málo na trhu a nějakým způsobem si je všichni rozebrali. A i ona v SÚJB už má problém s náborem těchto odborníků. A v případě výstavby a dalších záležitostí bude asi potřeba navázat na to vzdělání na vysokých školách, aby tito odborníci vycházeli ať už z ČVUT, třeba i z plzeňské fakulty.
A teď tu máme úplně poslední věc, která je, a to je hlubinné úložiště. Česká republika měla naplánovanou výstavbu hlubinného úložiště řádově myslím v roce 2065, ale vzhledem k té taxonomii, kterou zavádí Evropská unie, padla zpráva, že by se to mělo zrychlit a urychlit na rok 2050, což sice z pohledu roku 2022 vypadá, že to je velmi blízko, ale opravdu velmi blízko to není, protože ono nejsou ještě provedeny hlubinné vrty, není proveden základní geologický průzkum. A myslím si, že zde je třeba ještě přitvrdit na Správu jaderných úložišť, protože ta komunikace s obcemi asi není úplně dobrá. Protože když jsme byli ve Finsku, tak Finové nám říkali, že ten problém neměli, že se na to všichni třásli, protože to bylo strašně moc peněz do toho regionu, strašně moc pro tu obci, zvýšení zaměstnanosti. Takže i tady je ta cesta, která funguje.
Řekl jsem, že dál nebudu zdržovat. Já nepotřebuji na všechno odpovědi. Já myslím, že je dostanu, pochopil-li jsem správně, že tohle je strategický dokument, že tohleto rozpracování bude a budeme se o tom určitě bavit. Tohleto je téma, která nezná hranice politiky, takže budu děkovat za ty odpovědi a bude to asi od dvou ministrů, bude to od ministra průmyslu a obchodu a od ministryně životního prostředí.
Děkuji vám za pozornost a přeji hezký zbytek noci.
