Když jsme přijímali změnu zákona ohledně ředitelského volna a distanční výuky, tak jsem s povděkem přijal kladnou reakci pana ministra školství, kterého tu nevidím. Každopádně jestli si pamatuji dobře, s povděkem přijal i to rozšíření pravomocí ředitelů škol. Za mě já bych toho chtěl využít, aby to vešlo ve všeobecnou známost, že je tady prostě politická shoda tuto problematiku řešit, aby to potom nebylo zamezeno pod stůl, jako že to navrhuje někdo nevhodný, a chci, aby veřejnosti byla deklarována ta snaha napříč politickým spektrem ty pravomoci ředitelů skutečně zvýšit, a to nejenom v době pandemické pohotovosti, v době nějakých mimořádných situací, ale aby ty pravomoci byly zvětšeny, zvýšeny a aby ředitelé měli klid na svou práci i v rámci běžného dění ve státě.
Samozřejmě se nejedná o pravomoce jako takové, ale jak už jsem tady zmínil, tak je velký problém s tou administrativou, která je čím dál více. Neustálé vyplňování různých tabulek, hlášení, které na přímou vyučovací činnost mají prakticky nulový vliv. Co prakticky, tam je nulový vliv, když já jsem každý rok pořád dokolečka musel vyplňovat pět listů různých tabulek, kolik máme notebooků, kolik máme pevných počítačů, kolik z nich je k dispozici dětem, kolik veřejnosti, kolik učitelům, kdy je to kombinované, co má připojení na wifi, co nemá připojení na wifi, co je připojené na pevnou linku, kolik máme wifi, v jakých prostorech, jaký je k tomu přístup. A takhle bych mohl možná deset minut vyjmenovávat, co všechno v té tabulce musím vyplnit, včetně kolik počítačů je starších deseti let, co jsme kupovali mladší dvou let atd.
A já si tak říkám, o tom, jestli je potřeba ty nové počítače opatřit, přece ví zase ten ředitel. Tak k čemu tato administrativa, kdy já místo toho, abych se připravoval na výuku, tak prostě svůj volný čas věnuji vyplňování podobných tabulek. Výsledkem potom bude, že předpokládám, že z toho bude nějaký krásný graf, nějaký úředník si odškrtne, že mám prostě splněno, a to je vlastně všechno, k čemu ta tabulka byla vyplněna. Takže i tímhle bychom se měli zabývat.
Dalším problémem je, kdy není jasně stanoveno, co zřizovatel může po řediteli chtít, nebo nechtít a dost často samozřejmě musím říct, že u nás ve městě naopak klobouk dolů, v našem městě je obrovská podpora od zřizovatele školám, ale není tomu tak všude. Někteří zřizovatelé zahlcují různými dotazy, vyžadují potvrzení a schválení některých věcí, které jim vyloženě nepřísluší ze zákona, ale ani jim to nezakazuje. To je všechno, co potom ti ředitelé škol obrovským způsobem zatěžuje a ztěžuje jim tu práci.
Já tedy navrhuji bod jednání diskuze na téma rozšíření pravomocí ředitelů vzdělávacích zařízení i mimo pandemické situace, to znamená za běžného provozu. Předpokládám, že v rámci politického spektra každá politická strana má ve svých řadách odborníky, pedagogy, ředitele základních škol, středních škol, vysokoškolské profesory, takže si myslím, že tato diskuze by měla určitě odbornou úroveň, a byl by to jasný signál nejenom pedagogické veřejnosti a ředitelům, kterých se to týká, ale i rodičům žáků, kteří tyto školy navštěvují a pro které je rozhodně v zájmu, aby žáci dostali odpovídající vzdělání na kvalitní úrovni díky tomu, že ten ředitel a učitelé se budou připravovat přímo na výuku jako takovou a nebudou řešit obrovské množství papírů, které s tou přímou vyučovací činností vůbec nesouvisí.
Děkuji za pozornost.
