Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych za Zastupitelstvo hlavního města Prahy, a tedy za Prahu jako takovou, předložila stručný návrh novely zákona o živnostenském podnikání. (Hluk v sále.)
Hlavní město Praha se rozhodlo využít svou zákonodárnou iniciativu z toho důvodu, že dlouhodobě, již řadu let v Praze a nejen v Praze, řeší to celá Evropa a evropské metropole, řešíme problém s využíváním bytů a ubytovacích jednotek pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb. Tento problém bychom rádi řešili na základě mnoha stížností občanů i majitelů nemovitostí ve městě, ale bohužel nemáme pravomoci podle zákona. Proto předkládáme návrh zákona, který nenavrhujeme celoplošnou, celostátní regulaci problematiky krátkodobých ubytovacích služeb prostřednictvím platforem typu Airbnb, ale navrhujeme jen a pouze stručnou novelu živnostenského zákona, který v jiných případech dává pravomoc obcím regulovat na svém území podnikání podle živnostenského zákona.
Ráda bych upozornila na to, že třeba takto zákon z roku 1991, živnostenský zákon, který tady platí 30 let, tak umožňuje obcím regulovat podnikání formou tržního řádu. Takže my navrhujeme pouze doplnění zmocnění pro obce, aby mohly regulovat i ten typ podnikání, tedy poskytování krátkodobých ubytovacích služeb. Krátkodobé ubytovací služby jsou definovány jednak na základě živnostenského zákona, a jednak podle nařízení vlády. Takže jde o poskytování ubytování v ubytovacích zařízeních, bytech, bytových domech, rodinných domech a my pouze navrhujeme, jen a pouze, jak jsem zdůraznila, abychom měli my jako Praha - ale víme, že se ten problém týká i jiných velkých měst anebo atraktivních měst typu Český Krumlov - pravomoc to řešit místní úpravou. Já se domnívám, že tento princip je správný, protože regulací by nemělo být přehnaně moc, ale tam, kde jsou zapotřebí, tak by měly být individuální, cílené na to území.
My upozorňujeme na to, a upozorňují na to odborníci, že tzv. sdílená ekonomika, která v bytech probíhá, tak i ve světě už zdaleka přesáhla rámec sdílené ekonomiky a plíživě se mění, a proto to řeší všude ve světě, se mění byty na hotely či penziony, aniž ty stavby jsou kolaudovány jako ubytovací zařízení. To má mnoho negativních důsledků, pokud to města neřeší. Mezi ty nejvážnější negativní důsledky patří to, že je zaprvé snížená dostupnost bydlení pro občany. Je prokázáno daty, máme velmi rozsáhlá data například Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, že za situace, pokud v bytech se neprovozuje toto krátkodobé ubytování, tak klesají ceny nájmů, ale ve chvíli, kdy v centrech měst byty slouží jako ubytovny, pak lze z nich vybírat mnohem větší platby a tyto byty jsou odnímány své bytové funkci a zkrátka mizí bydlení v centru a zvyšuje se tlak na růst cen bytů, přičemž víme, že bytová krize, nouze, nedostupnost bydlení pro občany je jeden z největších problémů, které v současnosti rodiny řeší.
Druhý aspekt, který je velmi negativní a na který si stěžují asociace podnikatelů v oblasti cestovního ruchu, například Asociace hotelů a restaurací nebo Asociace cestovního ruchu, tak upozorňují na nerovné podmínky či nekalou soutěž ve vztahu k hotelovému průmyslu. Je to totiž tak, že hotelový průmysl, hotely, penziony musí splňovat náročné podmínky, oni je také plní. Ty podmínky jsou stanoveny zákony, vyhláškami a tyto podmínky samozřejmě jsou pro ně zatěžující a jsou vymáhány, ale je absurdní, že pak je tedy vedle nich segment trhu, který je také podnikáním, také de facto poskytováním hotelových služeb, a přitom jsou tady podnikatelé, kteří nemusí a neplní tyto podmínky, protože se na ně ta legislativa... (Selhává hlas.) - Já si musím vzít vodu. Omlouvám se. - ...protože se na ně ta legislativa nevztahuje. Je to vlastně určitá šedá zóna, respektive opomenutá oblast, která skutečně všude ve světě už byla zaplněna, tyto mezery.
Když se podíváte do světových metropolí, tak úplně všude mají právní úpravu buď celostátní, anebo především dávají pravomoce obcím, aby to mohly řešit. Dělají to všechny vyspělé světové metropole, a to jak v Evropě, tak třeba ve Spojených státech amerických. Jenom Česká republika je tady nějakým, řekla bych, liberálním ostrůvkem, který se domnívá, že to vůbec nemusí řešit. Takže proto to předkládáme, protože opravdu my máme srovnávací analýzu, že Česká republika zaspala úplně a že vlastně nám jde jenom o to se dostat na úroveň těch světových metropolí.
Ještě další negativní důsledek, který to má, to jsou bezpečnostní rizika. Lidé, kteří bydlí v domech, kde jsou tyto byty poskytovány prostřednictvím třeba platformy Airbnb, se necítí bezpeční. V domech se vyskytují tisíce lidí naprosto v anonymitě, takže toto se děje na úkor obyvatel v domě a vlastníků bytů. My dostáváme stížnosti nejen nájemců, to se totiž týká především vlastníků bytů v domech, kteří si byty v centru pořídili, aby v nich bydleli, a nemohou tam bydlet. Proto my říkáme, tento princip, zakotvení této regulace pomáhá také chránit vlastnictví druhých, protože jak se říká, svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.
A v neposlední řadě chci zmínit negativní důsledek. Pokud bychom to neřešili, tak dojde k tomu, co vidíme v některých metropolích, k vylidnění centra, zániku obytných zón, s tím vymizelé služby, místní obyvatelstvo a tento proces, pokud by nastal, tak je nevratný. Zatím v Praze to nenastalo úplně, ale my předpokládáme, že s ukončením pandemie se vrátí v plné síle turisté, a proto jsme jako Praha předložili návrh, a já chci říct, že ten návrh tady není poprvé, který to pomáhá řešit. Vlastně jsem vás přišla poprosit o pomoc, parlament, aby pomohl tomu, že Praha to může řešit. Věřte mi, že obyvatele moc nezajímá, v čí je to pravomoci. Oni chtějí, abychom problém vyřešili, takže když nám dáte možnost, abychom ho řešili, zákonné zmocnění, my ho budeme řešit.
Jinak k této problematice. Ten návrh byl zpracováván za účasti vládní legislativy, konkrétně i odborníka Legislativní rady vlády na správní právo. Dále v součinnosti s legislativou Ministerstva pro místní rozvoj. Původní návrh byl předkládán už předchozím volebním období hlavního města Prahy nebo v předpředchozím. Poté, co jsme v roce 2018 přišli na radnici po komunálních volbách, tak jsme právě nechali přepracovat návrh za pomoci vládní legislativy, aby tam nebyly ty výhrady, a za součinnosti Ministerstva pro místní rozvoj. Návrh ze byl předložen před dvěma lety ve Sněmovně a už se schylovalo k projednávání, bohužel Sněmovna byla zahlcena jinými problémy, takže na ten návrh nedošlo. Návrh byl odhlasován jednomyslně Zastupitelstvem hlavního města Prahy napříč politickým spektrem, tedy zástupci všech politických stran, které tady ve Sněmovně jsou buď v koalici, nebo v opozici, takže má naprostou podporu a obyvatelé čekají na to, že tedy Praha to konečně začne řešit.
Já jsem z toho důvodu zmocněna zastupitelstvem, abych ten návrh znovu předložila, proto jsme ho v nezměněné podobě, jak byl odhlasován zastupitelstvem, ihned po volbách poslali znovu. Byla bych ráda, kdyby prošel návrh prvním čtením, a pokud jsou pochybnosti, tady se hovoří třeba o potřebě notifikace u Evropské komise, ale my jsme to vědomi, a diskuse o míře omezení, která by mohla být nastavena, tak to přesně by pak mohlo být předmětem projednávání ve druhém čtení ve výborech. Takže, prosím, jestli byste ten návrh v prvním čtení podpořili, abychom opravdu mohli začít ten problém řešit. Děkuji.
