Tak jako řadu jiných mě zarazila informace, že nově instalovaná monitorovací stanice na řece Bečvě, která má nepřetržitě monitorovat jakost vody v této řece, je umístěna tak, že nezachytí vodu z problematické výustě. Z výustě, kde se pravděpodobně do řeky dostaly v září 2020 sloučeniny chlóru.

Obrátil jsem se s žádostí o vysvětlení na Tomáše Urbana, ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, tedy instituce, která tuto aktivitu zajišťuje. Jeho vyjádření mi ozřejmilo, že účel a smysl této stanice je trochu jiný, jde o aplikovaný výzkum, a není tady přímá souvislost s havárií, která byla logicky s tímto spojována, neboť jde o ústav v působnosti MŽP. 

Přesto tuto iniciativu ústavu velmi vítám a děkuji za ni.

Věřím, že odpovědné rezorty, tedy životního prostředí a zemědělství, najdou finance a zajistí zde skutečně systematický monitoring vody.

Je to otázka priorit, když si mohla dovolit bývalá ministryně financí A. Schillerová utratit za rok na svou sebepropagaci téměř dva milióny ze státního rozpočtu, tak není určitě nemožné najít peníze na tuto bohulibou aktivitu. Za 2 miliony by šlo na poměrně dlouhou dobu zajistit odběr vzorků vody z této výustě, nejlépe nepravidelný a v nočních hodinách, a následně je nechat vyhodnotit v akreditované laboratoři.