„Příběh Juliana Assange je pro mě vysoce symbolický. Je o boji za svobodu slova, tisku, za ochranu novinářů a všech těch, kteří zpřístupňují veřejnosti pravdivé informace,“ vysvětluje důvod nominace Gregorová. Ta kvůli Assangově vydání do Spojených států svolala loni v prosinci demonstraci před britskou ambasádou. Před dvěma lety se i osobně účastnila jednoho ze soudních slyšení.

„Julian Assange odhalil řadu závažných praktik, kterých se dopouštěly americké tajné služby i armáda. Jeho stíhání na základě zákona o špionáži z roku 1917 je prakticky perzekucí. Trestat někoho za zveřejnění informací ve veřejném zájmu vytváří nebezpečný precedent,“ říká Gregorová. A jak uvádí v textu nominace: „Assange není hrdinou boje za svobodu slova, kterého bychom si vybrali, ale který nám byl vybrán těmi, kteří se svobody slova bojí. Proto je v zájmu všech jej dnes bránit. A dát mu v jeho nejtěžších chvílích znamení, že jednal správně.“

Julian Assange je australský novinář, aktivista, whistleblower a zakladatel serveru WikiLeaks. Tento server za posledních několik let zveřejnil různé tajné dokumenty. Týkaly se například zapojení USA do války v Afghánistánu, v Iráku a Jemenu nebo práce tajných služeb. WikiLeaks odhalil i informace o jiných zemích, např. Turecku, Rusku, Číně nebo Peru.

Spojené státy Assange označily za špiona a v případě soudu na jejich území mu hrozí až 175 let vězení. V roce 2019 USA požádaly Velkou Británii o jeho vydání, od té doby je v britské věznici Belmarsh. V prosinci 2021 britský Nejvyšší soud souhlasil s jeho vydáním do USA pod podmínkou, že nebude umístěn do věznice s nejvyšší ostrahou. Z expertních posudků totiž vyplývá, že jeho duševní zdraví je oslabeno a mohl by se pokusit o sebevraždu. Assange rozhodnutí o vydání napadl a Nejvyšší soud tak bude rozhodovat znovu.