Pět polopravd a mýtů Zdeňka Hřiba a Adama Scheinherra
Oprava mostu stejně jako objízdné trasy jsou perfektně připraveny
V rámci posledního zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy koncem
ledna 2022 vyzvali zastupitelé za ODS náměstka Scheinherra, aby
předložil podrobný plán oprav a objízdných tras. Podle našich zjištění
totiž do dnešního dne nikdo z magistrátu nejednal se zástupci dotčených
městských částí, aby jim tyto dokumenty představil. Adam Scheinherr
přislíbil, že tyto dokumenty přinese na další jednání zastupitelstva,
které se uskuteční koncem února 2022. Nabízí se proto otázka, zda tyto
dokumenty opozičním zastupitelům zatajil, nebo je v mezičase nechal
narychlo zpracovat, aby je v předstihu mohl představit médiím. Obě
varianty, které připadají v úvahu, jsou však naprosto skandální.
Komunikace s veřejností běží jako na drátkách
Vedení Prahy vytrvale odmítá, že by město podcenilo veřejnou komunikaci
opravy Barrandovského mostu. Celá rekonstrukční akce má mít svého
komunikačně-stavebního koordinátora. O jeho existenci však zatím ví
pouze hrstka lidí a nikdo reálně netuší, jakou komunikační strategii má
město v případě této stavební akce připravenou. Pokud vůbec nějaká
existuje. Městské části, kde působí zástupci za ODS potvrdily, že žádné
podklady např. k objízdným trasám stále nemají k dispozici.
Občané nemusejí mít strach z dopravních omezení
Hlavní město zatím neukázalo ani svou představu, jaké dopady bude mít
uzavření jízdních pruhů v rámci rekonstrukce mostu. Je přitom zřejmé, že
ulice jako K Barrandovu, Strakonická, Modřanská, Komořanská, ale
například i Vídeňská, Radlická nebo Milady Horákové či Evropská velmi
pravděpodobně zaznamenají dopravní nápor, a to v délce trvání několika
let! Oprava Barrandovského mostu bude mít reálný dopad na dopravu v
celém městě, a to včetně dopravy veřejné. Chápeme, že občané nemohou mít
strach z něčeho, co si zatím nedokážou představit, ale rozhodně takový
přístup politiků nelze považovat za odpovědný.
Vedení Prahy před špatným technickým stavem mostů nezavírá oči
Všichni víme, že jedním z hlavních témat posledních voleb v Praze se
stal technický stav mostů. V této souvislosti došlo k radikálnímu
omezení dopravy na Libeňském mostě, hrozilo se zřícením Hlávkova mostu,
na řadě dalších mostů proběhla pouze technické měření. Výsledek?
Libeňský most se jako zázrakem uzdravil a už po něm opět jezdí tramvaje i
automobily, po technickém stavu Hlávkova mostu dnes „neštěkne ani pes“,
o dalších mostech s výjimkou Barrandovského se prakticky nemluví. O
projektech na opravy dalších pražských mostů nikdo nic neví. Panují
rovněž pochybnosti o soutěži na zhotovitele stavby, protože podobně jako
v případě Libeňského mostu přišly do soutěže pouze dvě nabídky s
obrovským cenovým rozdílem. Jedna zjevně příliš drahá, druhá zjevně
podhodnocená. Není proto otázkou zda, ale kdy v průběhu realizace obou
zakázek dojde k jejich prodražení a o kolik peněz to bude.
Za špatný stav Barrandovského mostu mohou předchůdci Zdeňka Hřiba
Barrandovský most byl předán do služby veřejnosti roku 1988, přičemž
životnost izolace proti vodě byla stanovena na 30 let a vypršela v roce
2018. Tedy v době, kdy se vedení Prahy ujímal Zdeněk Hřib z Pirátské
strany. Těžko tak někdo z politických předchůdců primátora Hřiba mohl
situaci podcenit. ODS navíc není ve vedení města od roku 2013, o
zatékání do mostu se začíná poprvé hovořit v roce 2016.
"Opakovaně upozorňujeme vedení Prahy na skutečnost, že s jednotlivými
městskými částmi nikdo nekomunikuje. V situaci, kdy hrozí kolaps dopravy
v celé Praze - a všichni politici to dobře vědí - není mlčení správně
zvolená strategie. O to víc to překvapí u představitelů Pirátů a PRAHA
SOBĚ, kteří svůj politický um staví na transparentnosti a otevřenosti
radnice. Nikdo nepochybuje o tom, že do Barrandovského mostu zatéká,
nikdo nepochybuje, že potřebuje opravit. Pochybujeme pouze o
schopnostech politiků ve vedení Prahy tak náročný proces uřídit," říká
starosta Prahy 13 a zastupitel hlavního města Prahy David Vodrážka.
