Letos 11. května to bude 10 let, co vzniklo hnutí ANO jako protest proti korupci a klientelismu tradičních politických takzvaně demokratických stran. Dobře si pamatuji, jak se nám ze začátku všichni smáli, jak různí politologové a komentátoři tvrdili, že jsme stranou na jedno použití a že za pár let zanikneme. Věštili nám osud Strany zelených, Unie svobody nebo Věcí veřejných a šanci na úspěch nám dávali nulovou. Někteří z nich to tvrdí dodnes. Všem těm, co nám nevěřili, zmrzl úsměv na rtech.
Nejdřív si tradiční politici mysleli, že nám jde o peníze, tak se nás snažili zatáhnout do svých kšeftů. Chtěli, abychom se i my stali součástí jejich polistopadového kartelu. Když ale zjistili, že se zkorumpovat nenecháme, že naši zemi tunelovat nebudeme a že jejich kmotry odstřihneme od moci, tak nám – a hlavně mně – vyhlásili válku.
Proto v roce 2016 ČSSD a TOP 09 přišly se zákonem o střetu zájmů, který ušily přesně na míru mně. Přišli s tím po dvou a půl letech, co jsem byl ve funkci ministra financí, do té doby to nikoho netrápilo. Všechny tradiční strany pro něj samozřejmě hlasovaly. Pak se politici vytasili s korunovými dluhopisy, které zavedl Kalousek, a Sobotka pro ně ve Sněmovně jako poslanec hlasoval. To mu ale nebránilo, aby popřel sám sebe a zneužil je jako záminku k tomu, aby mě vyhodil z vlády.
A když všechno selhalo, tak přišli s uměle vykonstruovaným, účelovým obviněním kvůli Čapímu hnízdu. Tomu Čapímu hnízdu z roku 2008, které schvalovali ve Středočeském kraji poslanci, co teď sedí za pětikoalici ve Sněmovně, a o kterém by nikdo nikdy neslyšel, pokud bych nevstoupil do politiky. Absurditu stíhání podtrhuje, že 50ti milionová dotace byla vrácena, i když na ní měla firma nárok. Já sám jsem jako důkaz absurdity celé věci dal dalších 50 milionů na charitu a farma za svou existenci vyplatila 301,54 milionu korun na mzdových nákladech, odvedla na sociálním a zdravotním pojištění 91,58 milionu a zaměstnává v průměru 90 lidí.
Tu deset let starou věc načasovali na srpen 2017 pár týdnů před sněmovními volbami a měsíc před volbami mě vydali ke stíhání. Celou dobu se pak na to stíhání tradiční politici vymlouvali, nechtěli s námi do vlády a vydírali nás, že jsme byli bohužel nuceni sestavit menšinovou vládu závislou na podpoře KSČM, což nám pak stále vyčítali. A když obvinění státní zástupce v souladu se zákonem zastavil, tak Nejvyšší státní zástupce moje stíhání v prosinci 2019 účelově obnovil, aby mohla být nadále tato vymyšlená kauza v mediálním prostoru. I přesto mě ani hnutí nedokázali z politiky vyhnat.
Když na státu a jeho občanech někdo parazituje skoro 30 let, a neumí se živit ničím jiným než politikou, tak se svého hostitele jen tak vzdát nechce. Proto se pět nesourodých stran spolčilo do jednoho slepence, proto záměrně lhali o Bečvě, o Babišově drahotě, o dotacích, o veřejném dluhu.
Proto vymýšleli další nesmyslné kauzy. Kvůli zákonu o střetu zájmů práskali na vlastní zemi v Bruselu, udávali mě Evropské komisi, kde si přes své kamarádíčky nechali zpracovat účelový audit s cílem poškodit mou bývalou firmu a přenesli boj proti mně na půdu Evropského parlamentu. Potom přišla ze zahraničí organizovaná, vylhaná kauza Pandora papers – stejně jako Čapí hnízdo, pár dní před loňskými sněmovními volbami.
Lhali o tom, že jsem měl prát peníze, že mám nějaký zámek a nebyli ochotni svolat výbor pro dohled nad Finančním analytickým úřadem před volbami, který po volbách potvrdil, že ta transakce byla v pořádku. A ještě v rámci předvolebního boje zneužili mého syna.
Celý ten kobercový nálet na naše hnutí se odehrával za hlasité podpory a tleskání řady novinářů. Mluvili o konci demokracie, o zatahování na východ, o zasahování do policejního vyšetřování a dalších a dalších nesmyslech, které se nikdy nestaly. Jakoukoli naší chybu zveličovali, naše zásluhy a úspěchy shazovali, a zprávy si upravovali tak, aby to vyhovovalo jejich představám. Místo hlídacích psů demokracie se z mnoha z nich stali poslušní mopsíci pětikoalice, kteří si teď ublíženě stěžují, že jim noví ministři dovolí položit jen tři otázky na tiskové konferenci vlády. To by byl řev, kdyby se to stalo za nás.
Tradiční politiky každodenní problémy lidí nikdy moc nezajímaly. Ti měli vždy starost hlavně o to, aby se dobře dařilo jejich kmotrům, lobbistům, spřízněným podnikatelům a především jim samotným. O lidi se zajímali jedině před volbami, když potřebovali jejich hlasy, ale po volbách se na ně vykašlali. Stejně jak to dnes předvádí pětikoalice.
Ta se sice tváří, že si zmrazí platy, ale její politici to udělali tak, aby to zamázli soudci a oni se svezli s nimi. Lidem ale na platy už sáhli. Obrali učitele, nepedagogické pracovníky, vojáky, hasiče, policisty, hygieniky, lidi na úřadech práce a další státní zaměstnance.
