MUDr. Bc. Marek Hilšer, Ph.D.

  • BPP
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,77. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

25.02.2022 19:11:00

Ústupky agresivnímu šílenci více a více povzbuzují jeho další agresivitu

Ústupky agresivnímu šílenci více a více povzbuzují jeho další agresivitu

Projev na 22. schůzi Senátu České republiky 25. února 2022 k usnesení k aktuální situaci na Ukrajině.

 Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Ruská federace pod vedením diktátora, a já se nebojím ho označit za novodobého evropského Hitlera – Putina, rozpoutala včera válku na Ukrajině. Pod palbou jsou vojáci, ale i civilisté. Já to považuji za barbarský a násilní akt, který je vedený nejen proti Ukrajině, ale také proti celé Evropě. Je to útok na evropské civilizační hodnoty. A ruské rakety a tanky opět drtí a znásilňují hodnoty, jako jsou úcta k člověku, úcta k životu, život ve svobodě, vláda práva, prosperita většiny a demokracie. My víme, že tento útok a tato rozpínavost není první. My s ní máme, a to už zde bylo dnes mnohokrát řečeno, velmi dobrou zkušenost. A pokud se mu rázně nepostavíme, nebude ani poslední.

Jedná se o útok proti nám všem. Před 7 lety jsem spolu s dalšími aktivními občany vystoupil před ruskou ambasádou, připoutali jsme se na její plot a na těle jsme měli napsáno: „Putin je zabiják. Ruce pryč od Ukrajiny.“

Byl to akt zoufalých občanů. A musím říct, že tehdy nás mnozí považovali za jakési blázny. Česká vláda před nebezpečím zavírala oči, proto jsme to také udělali, a prezident jednoznačně stranil Putinovi a podporoval ho. Dnes jasně víme, že ten náš protest potvrdil, že tolerance násilí a zavírání očí se nám dříve nebo později jednoznačně vymstí. A také jsme svědky stále větší agrese. A vidíme, že ústupky agresivnímu šílenci více a více povzbuzují jeho další agresivitu. Já se vsadím, a myslím, že se nemýlím, že jsme tady my všichni, možná ne úplně všichni, ale většina, že jsme si ještě předevčírem mysleli, že se Putin zastaví na Donbase nebo v Luhansku. Ale dneska ostřeluje Kyjev. A bohužel připravuje se unést ukrajinskou vládu. Tohle známe dobře z roku 1968. Dnešní zprávy hovoří o tom, že jakési ruské diverzní jednotky už vstoupily do Kyjeva. A proto nesmíme tu situaci podcenit. Nezastavíme-li Putina teď, bude další na řadě Pobaltí, následovat bude Polsko, a nakonec i my. Že tomu nevěříme? Já bych tomu také rád nevěřil. Ale kolikrát už jsme se zmýlili? Kolikrát už jsme se spletli? Když Putin hovoří o návratu před rok 1997, tak jsem přesvědčen o tom, že myslí rok 1999. A proto dnes nesmíme selhat. Západ nesmí selhat.

A nesmíme se dopustit stejné chyby, jako se západ dopustil v Mnichově. A budeme-li hledět na své pohodlí, podlehneme-li strachu, zaplatíme ještě větší cenu. To, o čem dnes mluvíme, jsou sankce. Sankce více či méně tvrdé, sankce za účelem ekonomicky izolovat útočníka, ekonomicky ho vyčerpat. Já jsem ale přesvědčený, že to není řešení naší situace, že sankce nestačí. A děsím se posledních zpráv, které říkají, že některé evropské země nechtějí podpořit odstřižení Ruska od SWIFT. Takže vlastně o žádné sankce nakonec nejde. Ten ekonomický tlak, který, jak se ukazuje, bude slabý, možná, možná zastaví Putinův postup na několik málo chvil. Možná, možná oddálí další válečný konflikt. Ale sankce ho nezdolají. Že se ocitne Putin díky sankcím v izolaci? Neocitne. Čína Putinovi ráda poskytne finance a potřebné technologie. Další na řadě je totiž Tchaj-wan. A v násilí si Putin s čínským prezidentem a tamějším režimem velmi dobře rozumí. Oběma jde totiž o oslabení naší civilizace, našich hodnot, naší svobody a naší demokracie. A proto se musí Ukrajině pomoci vojensky. Ukrajinci nemohou bojovat s holýma rukama a nemají šanci proti obrovské přesile ničivé ruské armády. Dnešní zprávy informují, já už jsem o tom mluvil, že Putinova armáda již táhne na Kyjev a chystá se zajmout vedení a vládu nezávislé země. Nepomůžeme-li Ukrajině vojensky, Kyjev dřív nebo později padne. A to bude naše největší selhání. Selhání západu, které zničí důvěru nejen Ukrajinců, ale zničí také naši důvěru a důvěru v celou euroatlantickou civilizaci, důvěru v západ.

Já jsem přesvědčen o tom, že máme nyní dvě možnosti. Buď pomůžeme Ukrajině vojensky, zcela zásadně a nyní dodávkami zbraní nebo leteckou podporou a vytvoření bezletové zóny a všemi dalšími kroky – nejsem voják, nemohu navrhovat, ale musíme to učinit. Anebo necháme Ukrajinu padnout. A za pár let kromě profesionálního vojska budou muset bojovat i naše děti, ti patnáctiletí kluci, kteří dneska mají 15 a za čas budou mít 18. A já se přiznám, že mě opravdu děsí naše neakceschopnost. Před měsícem naše vláda schválila, že zašleme Ukrajině dělostřeleckou munici. Lidé už dnes umírají a po tom měsíci jsou naše granáty, nebo co to je, a naše pomoc stále někde ve skladu. Jak to tedy ve skutečnosti s naší pomocí myslíme? Chceme jenom vyvěšovat vlajky nebo si podávat ruce? Vzpamatujme se, prosím. A nepodléhejme strachu ani našemu pohodlí. Nesmíme Ukrajinu nechat padnout. A proto apeluji na naši vládu, na nás na všechny, abychom jako součást demokratického společenství jasně podpořili nejen sankce a humanitární pomoc Ukrajině, ale také zcela zásadní pomoc vojenskou. Když to neuděláme teď, když to neuděláme my, tak se šílenec Putin nezastaví. On rozumí jenom síle. Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama