My tady skutečně potřebujeme penzijní reformu, to je pravda. Ale tato komplikovaná novela, tento komplikovaný tisk, nám v podstatě nic pozitivního nepřinese. My musíme řešit problematiku penzí a stárnutí populace na národní úrovni a tyto eurofederalizační projekty nám v žádném případě nemohou pomoci. Ono dalším takovým eurofederalizačním projektem je i ta unie finančních trhů. To je bod 17, to bude za chvíli, k tomu se také vyjádřím.
Evropská komise v odůvodnění tohoto návrhu nařízení deklarovala, že navrhovaná právní úprava má za cíl položit základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní, trh dobrovolných penzijních úspor spravovaných v evropském měřítku.
Jsem přesvědčen o tom, že komerční pojišťovny, které dneska nabízí penzijní produkty, tak si klienti mohou vybrat ze široké škály, a myslím si, že není úplně potřeba tyto věci, tyto věci zavádět. Podle Evropské komise prý roztříštěnost evropského trhu brání poskytovatelům osobních penzijních produktů v maximalizaci diverzifikace rizik i zavádění inovací a úspor z rozsahu. Nařízení má podle Evropské komise také pomoci řešit demografickou krizi. To nevím, jakým způsobem by tento komerční produkt měl řešit demografickou krizi. Prý to má doplnit stávající produkty, podpořit nákladovou efektivitu a další, další věci. Podle mého názoru je to zase znepřehlednění toto procesu. Dalším cílem má být také přesun více úspor domácností z tradičních nástrojů, jako jsou vklady, na kapitálové trhy. Samozřejmě víme, jak kapitálové trhy jsou turbulentní, jaké jsou tam změny, jaká jsou tam obrovská rizika. To znamená, masívní přesuny úspor našich občanů a domácností směrem ke kapitálovým trhům přináší i nějaká svá rizika.
Ještě jenom v krátkosti, asi ve dvou minutách, připomenu, co ten panevropský penzijní produkt vlastně je. Podle preambule nařízení se jedná o produkt nezaměstnaneckého penzijního pojištění jednotlivců, k němuž se účastník panevropského penzijního produktu zaváže dobrovolně a má sloužit dlouhodobé akumulaci kapitálu, přičemž možnosti předčasného výběru prostředků by měly být omezeny a mohou být sankcionovány.
Článek dvě nařízení pak obsahuje jak definici osobního penzijního produktu, tak panevropského penzijního produktu. Mimo jiné zavádí povinnost pro pojišťovny zřizování takzvaných podúčtů pro jednotlivé státy Evropské unie, to znamená, samozřejmě tento velmi byrokratický mechanismus zvyšuje i náklady vůbec na správu tady těchto produktů, které samozřejmě budou, budou přenášeny jak na ty finanční instituce, tak i samozřejmě na klienty.
Já bych vás tedy ještě jednou, vážené kolegyně a kolegové, poprosil, abyste podpořili můj návrh na zamítnutí a skutečně touto komplikovanou, nepotřebnou, nadbytečnou normou nezaplevelovali náš právní řád. Děkuji za pozornost.
