„Konstatujeme, že Rusko se snaží dlouhodobě ovlivňovat energetickou politiku Českou republiku a upozorňujeme na to, že bezpečnostní problémy spolupráce s Ruskem při stavbě jaderné elektrárny jsou vážné.“
Vláda nebere zřetel. Usnesení č. 8 z 18. listopadu 2020, tzn. asi o 4 měsíce později:
„Vyzýváme Babišovu vládu, aby vyloučila ze stavby jaderné elektrárny ruské a čínské firmy, protože by mohly představovat ohrožení pro národní bezpečnost. Česká republika by se ve strategické oblasti energetiky a bezpečnosti mohla stát vydíratelnou.“
Vláda nebere zřetel. Usnesení č. 11, 2. prosinec 2020:
„Upozorňujeme, že bezpečnostní zájmy státu by mohly být vážně ohroženy, kdyby agendu prezidenta republiky měl projednávat v Moskvě Martin Nejedlý, osoba bez smlouvy s kanceláří prezidenta bez nezbytné prověrky, ale přesto držící diplomatický pas.“
Nejasnosti ohledně cesty pána Nejedlého do Ruska dodnes nebyly pořádně vysvětleny. Usnesení č. 22 z 15. prosince 2020:
„Konstatujeme, že vláda Andreje Babiše při plánování nového jaderného bloku nadále podceňuje bezpečnostní rizika spojená s Ruskem a Čínou, nenaslouchá bezpečnostním institucím, nenaslouchá Senátu a z nepochopitelného důvodu postupuje ukvapeně a zrychluje proces výběru.“
Toto usnesení jsme předložili Senátu a Senát ho schválil 17. prosince 2020. Usnesení č. 28 z 20. ledna 2021:
„Podporujeme vládu v zavádění tvrdších sankcí vůči Ruské federaci v souvislosti s pokusem o otravu Alexe Navalného látkou novičok. Chceme hledat společný postup se spojenci v rámci EU i s americkou administrativou prezidenta Bidena.“
30. března 2021, tedy necelé tři týdny před oznámení pachatelů státního terorismu v moravských Vrběticích, v usnesení jako Senát říkáme, že Rusko je pro Českou republiku bezpečnostní hrozbou a že národní bezpečnost je absolutní prioritou. I kdybychom kvůli tomu měli mít třeba dražší elektřinu, protože Rusku se nedá věřit. A pak následovala kauza Vrbětice. Tehdy na vyjádření našeho výboru a celého Senátu vláda konečně začala brát ohled a začala jednat. Z tohoto výčtu, který není zdaleka úplný, je patrné, že český Senát ví, co říká a proč. Počet usnesení zdaleka totiž být úplný. Česko-ruským vztahům jsme se věnovali průběžně. Stranou naší pozornost nezůstalo ani Bělorusko. Vedli jsme jednání se Svjatlanou Cichanouskou, kterou jsme následně pozvali k návštěvě České republiky. Vystoupila dokonce zde v Senátu. A vyjadřovali jsme se k porušování lidských práv v Bělorusku, které je dnes spolupachatelem té ruské agrese. A Ukrajina? K situaci na Ukrajině jsme rovněž přijímali usnesení. Dovolte mi uvést jenom 3 příklady.
Usnesení s číslem 16, 28. listopad 2018:
„Konstatujeme, že Ruská federace porušuje mezinárodní právo a nerespektuje svrchovanost Ukrajiny. Odsuzujeme použití síly vůči ukrajinskému námořnictvu a eskalaci situace na Krymu ze strany Rucké federace.“
Druhý příklad, usnesení č. 55 z 19. května 2021:
„Vyzýváme Rusko k okamžitému propuštění zadržovaných občanů Ukrajiny a upozorňujeme, že Ruská federace pořádá rozsáhlé vojenské manévry na ukrajinsko-ruských hranicích.“
Už tehdy v květnu 2021 jsme jasně vyjádřili naději, že válečné zločiny na Ukrajině páchané Ruskou federací musí být posouzení mezinárodním trestním soudem. Tyto usnesení jste podpořili na plénu Senátu, a sice 10. června 2021. A bylo přijato pod číslem 229. Poslední příklad, usnesením 112 ze 7. prosince 2021 upozorňujeme mimo jiné na to, že mimořádná aktivita ruských vojsk vyvolává vážné pochybnosti o tom, jaké jsou skutečně záměry Ruska na Ukrajině. Takže až se budou občané zneklidněně ptát, co s tím děláte, co s tím můžete dělat? Můžete také říct – už jsme dělali. A budeme dělat i nadále, protože vláda v těchto citlivých strategických otázkách potřebuje podporu Senátu napříč politickým spektrem.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, po celé roky, co tady spolu pracujeme, se setkávám s kritikou, že to s Ruskem někdy vidím moc černě. Že ohrožení ze strany Ruské federace není tak velké, jak opakovaně tady zmiňujeme. Nyní stojíme před realitou, která bohužel předčila i ta nejhorší očekávání. A tak si vám dnes dovoluji předložit návrh usnesení z našeho výboru, které jsme včera přijímali jednomyslně poté, co jsme za zavřenými dveřmi jednali s náměstkem ministryně obrany a s náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, armádním generálem Alešem Opatou.
Na základě těchto jednání jsme dospěli k závěru, že je nejen potřeba vládu podpořit v jejím úsilí, ocenit její humanitární vojenskou, finanční a diplomatickou podporu Ukrajiny, ale také vyzvat ji k tomu neprodleně posílit nezávislost České republiky na Rusku, posilovat odolnost našich občanů a především intenzivně pracovat na modernizaci armády, a to nad rámec těch nekonečně dlouho diskutovaných 2 procent HDP. Bezpečnostní prostředí v Evropě se razantně proměnilo k horšímu. Jediným garantem naší bezpečnosti je dnes Severoatlantická aliance. Evropské státy v čele s Německem se dnes probouzejí a rychle začínají budovat jsou obranyschopnost. Také naše republika musí reagovat. Senát se problematikou financování armády České republiky zabýval kontinuálně. I za to vám děkujeme. Tato dlouhodobě neřešená záležitost se právě ve světle současných událostí ozývá s velikou naléhavostí. Otázku modernizace naší armády musíme začít vnímat v plnou vážností. O tom je také usnesení, které máte před sebou a o jehož podporu vás nyní žádám. Nejde tu o nějaká procenta HDP. Jde tady o naši svobodu, o vůli a schopnost se bránit. Dnes totiž jako Česká republika rozhodujeme o bezpečnosti nejenom naší země na celá příští desetiletí, ale také o bezpečnosti na kontinentu. A Ukrajině pomůžeme nejenom přímo, ale i tím, že sami budeme silnější a posílíme si obranyschopnost. Děkuji vám za pozornost a za podporu usnesení. Díky.
