Už jsme o tom trochu mluvili v předchozím bodě, tak já spíš poukážu na rozdíly. U Mezinárodní investiční banky je jiná struktura akcionářů. V té předchozí bylo osm, v této chvíli je devět akcionářů. Není tam Polsko, které už vystoupilo dříve. Je tady Maďarsko, navíc je tady Kuba a v prosinci loňského roku byl na zasedání Rady guvernérů této banky odsouhlasen vstup Srbska, které ovšem doposud nesplatilo podíl na základním kapitálu, takže formálně ještě akcionářem není.

Když jsem říkal, že jsme koordinovali postup s ostatními státy v předchozím případě, tak v tomto případě to bylo stejné. Dosáhli jsme shody a stejného postupu s Bulharskem, Slovenskem a Rumunskem, s Maďarskem ne, to je třeba zdůraznit, Maďarsko se k tomu kroku nepřipojilo. Sídlo této banky není v Moskvě, ale v Budapešti. Je to také relikt z RVHP, založený v roce 1970.

Finanční nároky České republiky jsem přednesl v minulém bodě, tak to jenom shrnu: 43,3 milionů euro, proces výpovědi je stejný, je to taky smlouva prezidentského charakteru, to znamená, poté, co schválí výpověď obě komory Parlamentu, bude s ní souhlasit pan prezident, doručíme výpověď a pak začne běžet šestiměsíční výpovědní lhůta, během které zahájíme formální kroky na vypořádání podílu České republiky v této bance.

Děkuji.