Dnes projednáváme odůvodněnost a prodloužení nouzového stavu. Nicméně stále i po měsíci chybí jasný migrační plán, kterým bude vláda řešit vše, co souvisí s příchodem 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a hlavně strategie do budoucna, jak budeme postupovat, když uprchlíků přijde ještě mnohem více.
Pohovořím o nutnosti strategie v oblasti školství a vzdělávání, kde chybí finanční i lidské zdroje a dlouhodobý plán integrace žáků, cizinců, do českých škol. Chybí nám nástroje k podpoře ukrajinských dětí, které jsou ve věku přechodu ze základního na střední stupeň vzdělávání. Chybí intenzivní jazyková podpora, která by jim umožnila rychlé začlenění do výuky. Hrozí že kvůli absenci systémové jazykové přípravy promarníme vzdělávací potenciál mladých ukrajinských lidí.
Bariérou pro tyto žáky mohou být přijímací zkoušky na střední školy a neměli bychom ani zapomínat na ty, kteří na Ukrajině nestihli dokončit své středoškolské vzdělání, jak oni zvládnou maturitní a závěrečné zkoušky bez dostatečné znalosti češtiny. Tato skupina mladých lidí je ohroženější, než ty mladší, na které je myšleno v první řadě. Potřebují intenzivní výuku češtiny. Na středních školách je pro žáky, kteří nemají češtinu jako mateřský jazyk, v tomto ohledu často nulová podpora. Střední školy hledají financování výuky češtiny jen obtížně. Stejně jako učitele, kteří by češtinu jako druhý jazyk vyučovali.
Vedle intenzivní jazykové podpory bude třeba ve školách zapojit i další podpůrné pedagogické a nepedagogické pracovníky. Školy potřebují učitele češtiny jako druhého jazyka, adaptační a integrační koordinátory, cizojazyčné asistenty pedagoga, sociální pedagogy, psychology. Kde na ně vezmou peníze? A když vyřešíme finanční zdroje, co zdroje lidské? Lidí na tyto pozice byl nedostatek už dříve, natož nyní. Je třeba vyčlenit na daná opatření finanční prostředky, které nebudou závislé na nestabilních a krátkodobých zdrojích, jako jsou operační programy financované z evropských zdrojů.
Na vytvoření systému, který naučí i ukrajinské žáky chystající se na střední školu česky, je třeba vyčlenit stovky milionů korun. Protože náklady za nepovedenou integraci mohou být mnohonásobně vyšší. A intenzivní kurzy češtiny je potřeba připravit i pro jejich rodiče, aby se mohli úspěšně zapojit do pracovního procesu. Navíc tolik žádané zdravotnické a učitelské profese vyžadují dle zákona k uznání kvalifikace i jazykovou zkoušku z češtiny. Žáci z Ukrajiny budou potřebovat adekvátní podporu, aby se zvládli úspěšně začlenit do vzdělávání a na jejich budoucí vzdělávací a pracovní dráhu to bude mít zásadní vliv. Data totiž ukazují, že třetina cizinců ve věku 17 let je mimo vzdělávací systém, což je násobně více, než u vrstevníků z České republiky.
Ministr školství již dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí jen do konce roku asi 17 miliard korun. Ta suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a za předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 tisíc uprchlíků. Podle posledních odhadů je v Česku asi 300 tisíc běženců. Z toho asi polovina jsou děti. Odhad počítá s integrací 43 tisíc dětí do šesti let, 81 tisíc žáků na základních školách a 24 tisíc žáků středních škol.
To je tedy téměř 150 tisíc dětí a žáků. A jak řekl ministr školství, do konce srpna potřebujeme částku kolem 5 miliard korun, to jde podle něj o peníze na adaptační kurzy, asistenty pedagogů a další pracovníky nebo výuku češtiny pro cizince. Pro financování adaptačních skupin chce ministerstvo využít zjednodušených žádostí o dotace, takzvaných šablon. Ty peníze ale nebudou hned. A zatím si dle informace z krajů na financování adaptačních skupin školská zařízení shánějí sponzorské dary. To tedy není příliš systémové, ani dlouhodobě udržitelné.
Česko je schopno dle odhadů kapacitně do škol pojmout zhruba 100 tisíc ukrajinských dětí. Tato čísla se již však naplňují, ne-li překračují. A jak už jsem řekla, náklady na zhruba těchto 100 tisíc dětí začleněných do školského systému jsou spočítány v tomto roce zhruba na 17 miliard korun. V letošním roce rezort školství hospodaří s 250 miliardami ze státního rozpočtu. Zatím není jasné, odkud dodatečné finance případně načerpá. Nový zákon lex Ukrajina školám umožňuje, aby tabulkově navýšily své kapacity. A teď je podle ministra školství řada na ředitelích a zřizovatelích, aby byli kreativní a převedli tabulková čísla do praxe. Z odborných učeben se stávají kmenové třídy, školy zatím na strop svých kapacit nenaráží, ale to může klidně nastat během příštích týdnů. Zřizovatelé škol čekají na řešení otázek financování, protože začleňování ukrajinských žáků souvisí s určitými mzdovými a provozními náklady. A kraje zatím nedostaly ani korunu navíc. Školy mají snahu v maximální míře pomoci, avšak nemohou dělat neomezené kroky vedoucí ke snížení kvality stávající výuky. Je nutné vytvořit strategii, jakým způsobem se bude situace ve školství dále řešit, ať už ve variantě dlouhodobé nebo dočasné. Jinak budou školy stále improvizovat, řešit situaci intuitivně a spontánně a jejich obdivuhodný entuziasmus bude postupně ochabovat. A o kvalitě výuky v přeplněných třídách ani nemluvě.
Prosím, pojďte už urychleně plánovat, řešit a hledat finance. My rádi podpoříme vše, co bude potřeba, ale musíte konečně začít předkládat koncepční a systémové návrhy řešení, jinak se může situace zvrtnout ve vleklou krizi ve vzdělávání. Všem pedagogům a ředitelům škol bych chtěla touto cestou vyjádřit obrovské poděkování a obdiv za to, jak se obětavě snaží s touto složitou situací vypořádat.
Děkuji za pozornost.
