Chtěl jsem poděkovat panu ministrovi za velmi detailní přehled toho, co se dělo a projednávalo na summitu a na Radě. Bylo toho dost, já jsem si vybral jenom tři nebo čtyři body, ke kterým bych chtěl vládě připomenout věci, které bude potřeba plnit.
Zaprvé v tom prohlášení, které jsme slyšeli, že bylo přijímáno ve Versailles, se hovoří o totálním zvratu v evropských dějinách. Ti, kteří to přijímali, tento text, mluvili o ruské agresi proti Ukrajině. Totální zvrat v evropských dějinách! To je věc, která vyžaduje také totální obrat na naší straně. Chtěl jsem poděkovat panu ministrovi za to, že nám dal tak jasný závazek, také vlády ČR, pracovat na té kandidatuře, na té perspektivě pro Ukrajinu v rámci EU, chtěl jsem také upozornit na to, že Ukrajinci nepotřebují jenom politický výhled, ale také občanský, lokální, právě na obnově infrastruktur, zničených sídel, měst. Bude třeba vynaložit obrovské úsilí. Blížící se předsednictví v Radě EU pro ČR k tomu je fantastickou příležitostí. Máme za úkol Ukrajincům dávat naději, pan ministr o tom mluvil, nejenom politickou, ale také že se budou mít kam vrátit, že jim poteče voda, že budou mít kde bydlet. Toto jsou velmi konkrétní věci, na kterých můžeme už dnes pracovat v místech, kam se už Ukrajinci mohou vracet.
Druhá věc v tom usnesení nebo v té deklaraci versailleské, říká se zvýšit výdaje na obranu. To znamená, EU mluví doslova o rozvíjení obranných schopností. To je věc, kterou je potřeba přivítat, protože nežijeme v bezpečném světě.
Zatřetí se tady mluví o snižování energetické závislosti. Tady jsem chtěl poděkovat vládě za to, co v této věci dělá. My se musíme podívat totiž na to, jak funguje například práce s firmami a s podniky, které nevědí, v jakém stavu budou moci obnovit svoji činnost v Rusku. Tohle je jeden z bodů, který jsem chtěl vládě dát jako impuls. Takové nástroje, které v dobách míru, jako byla Česká exportní banka nebo EGAP, ta pojišťovna, která zajišťovala podnikatelům jejich aktivity v nebezpečných teritoriích, se dostaly do úplně nové situace, do totálního zvratu v evropských dějinách. Měli bychom se tedy ptát na to, jak na to tyto nástroje budou reagovat, abychom nedávali falešnou naději našim byznysmenům, že se budeme moci vrátit k tomu, čemu se v dobré češtině nebo angličtině spíše říká business as usual. Jen tak návrat do obyčejných, dobrých vztahů, založených na důvěře s Ruskem, to nebude možné. Musíme proto pracovat tvůrčím způsobem s našimi firmami, aby nejenom dokázaly ochránit svoje zájmy v Rusku, ale aby také od státu dostávaly odpovědnou informaci o tom, co se v Rusku děje. Proč o tom mluvím? Protože jsem se díval na stránky EGAP nebo ČEB, České exportní banky, tam se o krizi, vojenské agresi proti Ukrajině ještě nemluví. Možná že po měsíci by bylo na čase, abychom některé věci začali s podnikateli řešit, protože je potřeba, abychom je v tom, v té jejich odpovědnosti za pracovní místa u nás, za prosperitu u nás, abychom je v tom odpovědně doprovázeli. Tedy informujeme byznysmeny, že situace je velmi vážná, že se jedná o totální zvrat v evropských dějinách, že návrat k obchodování, jak byli zvyklí, bude velmi dlouhý, pokud vůbec bude možný v tom rozsahu, jak byli zvyklí.
Druhá věc, mluví se o snížení strategické závislosti. Tady si musíme připustit, že nemluvíme jenom o Rusku, ale mluvíme také o Číně. V únoru tohoto roku Čína a Rusko podepsaly partnerství, pakt, který zaručuje oběma stranám nadstandardní vztahy nejenom v oblasti politické, ale především obranné a bezpečnostní. Čína se v tom paktu, v tom textu, který přijaly společně Moskva a Peking, zavazuje k tomu, že bude hlídat, jak se rozšiřuje NATO, kdo je jeho členem, co se děje v západní Evropě. To je přece skandál. Měli bychom proto vnímat, že snížení strategické závislosti se netýká jenom Ruska, ale i Číny. Rusko je agresor, Čína je jeho spojenec. Měli bychom proto z toho vyvodit závěry i pro ČR. Tady mluvím o formátu 16 + 1, který Čína zve, sezvává, na který ČR doposud přijíždí jako účastník, je nejvyšší čas z tohoto formátu se omluvit, nebyli bychom první, nebudeme poslední.
A naopak se angažovat, aby se Evropská unie scházela jako 27 + 1. To není samo sebou. Protože některé velké státy – Německo, Francie a další – se velmi rádi setkávají se Si Ťin-pchingem bilaterálně. Proto jsem chtěl požádat vládu, aby zatlačila na naše přátele a spojence, aby nebilaterizovali vztahy s tak významným strategickým partnerem, který ohrožuje dneska bezpečnost v Evropě. A tím je Čína. A abychom posílili soudržnost EU a setkávali se s Čínou ve formátu 27 + 1. Je na čase, francouzské předsednictví to nestihne, uvidíme, jestli české. Vidím tam celou řadu objektivních překážek, ale měli bychom to mít jako ambici. A začít se chovat jako suverénní stát, zejména k tomu formátu, který rozbíjí Evropu, který oslabuje jednotu Evropské unie. A tady mluvím o tom formátu 16 + 1. Jeho účinnost, náklady na tento formát a benefity, které jsme dostali, bychom si měli skutečně poctivě vyhodnotit. A očekáváme, že v tom vláda udělá svůj díl práce. Poslední věc jenom na závěr. Tchaj-wan, významná ekonomická velmoc, nejenom v oblasti čipů, by měl zájem o uzavření investiční dohody s EU. Když mluvíme o Evropské unii, neměli bychom zapomenout na to, že jsou tady partneři a spojenci ve světě, kteří mají zájem s námi spolupracovat. A je také v našem zájmu s nimi spolupracovat, protože jde o demokracie, o státy, které vyznávají stejné hodnoty jako my, a které mají obavy z podobných ohrožení jako my. Pane ministře, děkujeme za to, že jste nás seznámil tak detailně se závěry velmi složitého historického jednání, které bylo v kontextu totálního zvratu v evropských dějinách. Myslím si, že práce je více než dost. A v tom, co dělá vláda, máte naši plnou podporu.
Děkuji.
