já jsem chtěl hovořit o podobné věci, o čem přede mnou hovořil kolega Pražák, nicméně dovolím si asi rozšířit to, o čem se skutečně na tom podvýboru hovořilo. Mám tady připravená taková tři témata, která se domnívám, že jsou důležité v rámci tohoto zákona. Tím prvním je v podstatě definice dvou paragrafů, abychom si všichni uvědomili, čeho se novela zákona o rostlinolékařské péči týká, co to rostlinolékařská péče jako taková je a jaké základní povinnosti už nyní mají jak právnické, tak fyzické osoby.
Rostlinolékařská péče spočívá v ochraně území České republiky před zavlékáním škodlivých organismů ze zahraničí a opatřeních proti šíření škodlivých organismů při vývozu do zahraničí naopak. Za druhé soustavné zjišťování, vyhodnocování a evidence výskytu škodlivých organismů a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, vyrábějí, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty. Dále je to omezování výskytu, šíření a působení škodlivých organismů a poruch a snižování jejich škodlivosti využitím přímých i nepřímých metod ochrany včetně mimořádných rostlinolékařských opatření s přihlédnutím k ochraně zdraví lidí, zvířat, zvěře, volně žijících živočichů a samozřejmě se vším respektem k životnímu prostředí.
Rostlinolékařská péče samozřejmě podléhá rostlinolékařskému dozoru, registraci pěstitelů, výrobců a dovozců rostlin a rostlinných produktů, které mohou být zdrojem šíření karanténních škodlivých organismů, a dalších osob, které jsou uvedeny v § 7 odst. 1. Dále řeší registraci přípravků a pomocných prostředků, které ještě v poslední části svého výstupu vám blíže přiblížím. Dále je to sledování účinnosti přípravků, pomocných prostředků a geneticky modifikovaných organismů určených k použití v ochraně rostlin, včetně jejich nežádoucích účinků. Dále je to registrace mechanizačních prostředků a využití vědeckých poznatků o škodlivých organismech a způsobech ochrany proti těmto organismům.
Základní povinnosti, které jsou uvedeny v § 4 jak pro právnické, tak fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, skladují nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty. Vlastníci pozemků nebo osoby, které je užívají z jiného právního důvodu, jsou povinni při své činnosti omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby v důsledku jejich přemnožení nevznikla škoda jiným osobám a aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat. Za druhé ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu, stanoveného v prováděcím předpise, příslušnému orgánu rostlinolékařské péče buď přímo, nebo prostřednictvím obce. Zde mohou provádět ošetřování rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům jen registrovanými přípravky nebo pomocnými prostředky způsobem stanoveným a jasně vyspecifikovaným v § 29 a způsobilými mechanizačními prostředky, o kterých se hovoří v § 35 a 37.
A teď bych si dovolil ještě rozšířit poznámky, které zde měl kolega Pražák a o kterých jsme diskutovali na podvýboru a následně jsme s těmito závěry seznámili zemědělský výbor. Je si zapotřebí říci - a už to tady padlo i ve včerejší debatě - že Česká republika se nachází skutečně mezi zeměmi, které výrazně omezily používání chemických prostředků na ochranu rostlin i hnojiv a je silně pod průměrem Evropské unie. A dovolím si říct, že tupými škrty, v podstatě v zákazu používání účinných látek na evropské úrovni se čeští výrobci - a nejsou to samozřejmě jenom ovocnáři a zelináři, o kterých jsme primárně hovořili, ale byli to v minulosti i osiváři a pěstitelé sadby brambor, kteří se dostali do neřešitelného problému tím, že zde byla zakázaná účinná látka, která v podstatě umožní vytvářet kvalitní certifikované osivo a tím zachovat druh rostliny jako takové.
Dostali jsme se do takové fáze, že v podstatě v České republice nemáme adekvátní účinné látky na to, abychom byli schopni zachovávat kvalitní výrobu surovin a následně potravin a to jen díky tomu, že v podstatě, jak o tom hovořil kolega Pražák, Česká republika je natolik nevýznamná oblast v rámci zelinářství a ovocnářství, že se významným nadnárodním společnostem nevyplatí zde provádět registrační pokusy, které jsou za prvé zdlouhavé a za druhé jsou poměrně finančně náročné, a dostáváme tím naše výrobce do neřešitelných podmínek a domnívám se, že nejsme schopni v rámci ekologického zemědělství vyprodukovat dostatečné množství produktů pro to, abychom byli schopni zabezpečit potravinové řetězce v rámci České republiky.
O čem tady hovořila kolegyně Monika Oborná v rámci přemnožení škodlivých činitelů a uvedla zde hraboše, tam si dovolím říct, že jsem velice rád, že se podařilo určitým způsobem napravit problémy, které zde vznikaly díky tomu, že povolovací procesy na používání prostředků proti škodlivému činiteli byly vlastně třístupňové, a i když Ministerstvo zemědělství vydalo vyhlášku a bylo to poměrně rychlé řešení, tak na úrovni krajského rozhodování prostě ty pohledy byly různé a ne vždy byly dostatečně rychlé pro to, aby daný zemědělský podnik nebo pěstitel jako takový byl schopen rychleji zareagovat.
Z tohoto důvodu si dovolím připravit pozměňovací návrh k této novele zákona týkající se zjednodušení schvalovacího procesu používání účinných látek a ochranných prostředků v rámci povolovacího procesu tak, jak to má podle mého názoru být, a to znamená, že Ministerstvo zemědělství jako garant produkce potravin, výroby v České republice bude o tomto rozhodovat samostatně a nebude muset, tak jak tady bylo zmíněno, dbát na doporučení, resp. nedoporučení Státního zdravotního ústavu, protože věřím, že na Ministerstvu zemědělství jsou dostatečně kompetentní lidé, kteří mají zkušenosti s povolovacím řízením, a dle mého názoru, a je to o tom, že tady je tedy velká podpora panu ministrovi zemědělství v tom, aby se podařilo tyto novelizační body tam dostat a byli jsme schopni zjednodušit proces povolování.
Druhá věc je ta, že se budeme snažit navrhnout možnosti uznávání chemických přípravků, resp. účinných látek v rámci Evropské unie. To znamená, jestliže už někde v sousedních zemích jsou chemické látky, resp. přípravky na ochranu rostlin povoleny, tak aby i český zemědělec, český producent měl možnost tyto přípravky využívat. Domnívám se, že když se nám toto podaří do zákona implementovat, tak předejdeme tomu, že zde budou probíhat souběžné dovozy, že Česká republika ztratí kontrolu nad tím, jaké chemické látky se zde používají a jaké množství se sem dostává takzvanými souběžnými dovozy ze zahraničí, a předejdeme i tomu, že vystavíme v podstatě české výrobce a producenty nekonkurenceschopnosti tím, že ochranné látky, které můžou používat výrobci v sousedních zemích a jejichž výrobky končí na pultech českých marketů, tak budeme schopni si to samozřejmě vyrobit i doma.
Takže tímto já skončím a říkám, že připravím pozměňovací návrh tak, abychom byli schopni pomoci českým producentům.
Děkuji vám za pozornost.
