já jsem si svoje vystoupení rozdělil do takových dvou částí. Ta první část se týká transpozice vládního návrhu zákona jako takového a v té druhé části se vám pokusím vysvětlit a přiblížit vám, proč se ta ochrana nebude týkat některých dodavatelů potravin do obchodních řetězců a jaké nekalé praktiky tím vlastně vymažeme.
Takže ta první část, v podstatě transpozice směrnice v podobě vládního návrhu změny zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů v navržené podobě, je nebezpečná varianta, která znamená dle mého názoru tyto problémy: Žádná společnost v pozici dodavatele nebude požívat ochrany proti nekalým obchodním praktikám, pokud spolu s obratem propojených osob překročí limit 350 milionů euro, když bude v postavení subjektu s významnou tržní silou. Toto bude citelné zejména ve vztazích potravinářských společností ve vztahu k obchodním řetězcům. Dosud byl zákon koncipován tak, že se vztahoval pouze na takzvaný poslední úsek zemědělského a potravinového řetězce, tj. na odběry potravin právě do zmiňovaných obchodních řetězců.
Návrh naopak neobsahuje ani - na rozdíl současného platného zákona - vratitelnou právní domněnku, aby bylo možné prokázat, že s ohledem na situaci na trhu odběratel významnou tržní sílu už nemá. Významná tržní síla už nebude takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit odběratel bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Významnou tržní sílu bude mít kupující nebo dodavatel odvozenu pouze z obratu. V praxi to pro všechny společnosti v zemědělském a potravinovém řetězci bude znamenat, že pokud zůstanou zachována obratová pásma, tak každá společnost, která překročí obratová kritéria, bude muset mít k dispozici při jednání o smlouvě obrat vypočítaný spolu s propojenými osobami, to znamená, návrh nezobrazuje, za jaké produkty by byl obrat dosažen. Ve spojení s tím, že v 3a odst. 14 je stanoveno, že odběratel a dodavatel si při jednání o smlouvě na vyžádání druhé smluvní strany vzájemně poskytnou informaci o výši svého ročního obratu. To jistě bude činit nemalé potíže.
Striktně postupováno v souladu s návrhem by si měl každý odběratel svého dodavatele rozdělit podle obratových pásem a určit, zda je v postavení odběratele s významnou tržní sílou či nikoliv. V praxi také bude muset dojít k přepracování veškerých smluv podniky působícími v zemědělském a potravinovém řetězci, protože novela zákona o významné tržní síle stejně jako stávající zákon vyžaduje písemnou formu smlouvy pro dodávku zemědělských a potravinářských produktů a musí mít určité náležitosti, jako je cena, výše slevy z ceny nebo způsob jejího určení, splatnost nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení faktury, specifikace nákupní akce, je-li ujednána. Mechanické převzetí nekalých obchodních praktik ze směrnice může při aplikaci na zemědělské podniky činit potíže, neboť při obchodu se zemědělskými komoditami se uplatňují jiná pravidla než při prodeji potravinářských výrobků do obchodní sítě za účelem jejich prodeje spotřebitelům.
Asi by bylo dobré nekalé obchodní praktiky rozdělit na dvě skupiny - například ty, které jsou zakázány při dodávkách do řetězců, a na ty ostatní, které by se mohly vyskytovat pouze u zemědělských podniků. Také je třeba počítat s tím, že dozor nad dodržováním novely zákona o významné tržní síle je svěřen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a za nedodržení jsou stanoveny citelné sankce. Úřad má v případě významné tržní síly obdobné pravomoci jako u zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. V krajním případě to znamená, že ačkoliv ve skutečnosti k používání nekalých obchodních praktik nebude docházet, ÚOHS bude šetřit jakýkoliv i vykonstruovaný podnět a sankce zde může být až 10 milionů nebo 10 % z čistého obratu, což je samozřejmě částka likvidační.
Pokud bych měl vládní návrh nějakým způsobem upravit, neměl by obsahovat obratová pásma. Od argumentace, že nekalé obchodní praktiky by měly být zakázány bez ohledu na dosažený obrat, to je bez dalších podmínek, by vyjmenované praktiky byly zakázány. To by sice dopadlo i na zemědělské podniky, ale také by zůstaly ve hře i námi citované obchodní řetězce, kvůli kterým se vlastně původně zákon o významné síle upravoval. Odstraněním pásem by odpadl rovněž nesmyslný výpočet obratu za účelem zjištění, zda bylo dosaženo obratu 350 milionů euro. Snad by pomohlo i zavedení dalšího obratového pásma, v podstatě přenesením dosavadního zákona, kde by bylo postaveno, že odběratel s významnou tržní sílou je vždy odběratelem nebo aliance odběratelů bez ohledu na dosažený obrat, který nakupuje potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo přejímá nebo poskytuje služby s nákupem potravin související.
Vhodnou formulací by mohlo být dosaženo toho, že návrh dopadl alespoň na obchodní řetězce. To je, jedno pásmo by postihovalo nekalé obchodní praktiky při dodávkách do řetězců, to je, ochraňovalo by i velké dodavatele, kteří nemají dostatečnou vyjednávací sílu...
Děkuji, pane předsedající. To znamená, že v podstatě bychom pomohli i velkým dodavatelům, kteří nemají dostatečnou vyjednávací sílu, aby se nekalým obchodním praktikám ubránili. To by odpovídalo situaci v České republice, kdy dodavatelé nemají vlastní distribuční kanály, a jsou tedy na dodávky do řetězců ve větší míře nebo úplně odkázáni.
A teď si dovolím ještě druhou část svého příspěvku...
Já tomu rozumím, že tady většina kolegů nebyla a teď se vrátili do něčeho, co je vytrženo z kontextu, nicméně dovolím si přednést i svůj názor ohledně ochrany, resp. neochrany některých dodavatelů potravin do obchodních řetězců proti nekalým obchodním praktikám.
Za prvé. V důsledku transpozice směrnice číslo 2019/633, o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinovém řetězci, někteří dodavatelé ztratili zcela ochranu proti nekalým obchodním praktikám, a to na rozdíl od dosavadního zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Zejména se jedná o dodavatele potravinářských výrobků do obchodních řetězců. Stávající zákon poskytoval ochranu všem dodavatelům. Nyní vládní návrh změny tohoto zákona již s ochranou velkých dodavatelů nepočítá v důsledku zastropování ochrany dodavatelů na ročním obratu 350 milionů euro. Obrat se přitom vypočítává za celou skupinu propojených osob a bez ohledu na to, zda obratu bylo dosaženo prodejem potravin či jiných, třeba i od potravin naprosto diametrálně odlišných výrobků, i když byl obrat dosažen na jiných geografických trzích. To znamená, že v podstatě propojenost se počítá v rámci celé Evropské unie. Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, o definici mikropodniků a malých a středních podniků, úřední věstník L124 z 20. 5. 2003 na straně 36:
Ochranu také ztrácí dodavatelé, kteří dosáhli obratu 350 milionů eur při nynějším kurzu. To znamená 8 miliard 652 milionů 750 tisíc korun českých. Rovněž ve směrnici je ochrana dodavatelů zastropována, ale směrnice pracuje při zákazu nekalých obchodních praktik s konceptem vyjednávací síly. To je síly v určitém konkrétním vztahu kupujícího a dodavatele. A také tím, že tyto zakázané obchodní praktiky mohou být jednostranně vnuceny jedním obchodním partnerem druhému, mohou posazovat neodůvodnitelný a nepřiměřený přenos hospodářského rizika z jednoho obchodního partnera na druhého, nebo mohou vytvářet výraznou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi jednoho obchodního partnera.
Podle této směrnice jsou odběratelé s významnou tržní sílou vůči svým dodavatelům rozděleni do několika pásem. Počínaje odběrateli s obratem přesahujícím 2 miliony euro, a konče již dříve zmiňovaným 350 milionů euro. Směrnice vychází z toho, že nekalé praktiky jsou uplatňovány ze strany většího subjektu vůči menšímu. Směrnice se vztahuje na nekalé obchodní praktiky, k nimž dochází v souvislosti s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků a tyto jsou směrnicí zakázány. Směrnice však také počítá s tím, že některé praktiky, ačkoliv jsou v rozporu s poctivým obchodním jednáním, jsou zakázané, avšak pouze za podmínky oboustranné dohody smluvních stran.
Dále problém je v tom, že novela zákona o významné tržní síle dále pracuje s konceptem významné tržní síly na rozdíl od směrnice, která pracuje s konceptem takzvané vyjednávací síly. Směrnice vychází z toho, že větší subjekty mají větší vyjednávací sílu, že nepotřebují ochranu subjekty s určitou velikostí, které jsou zranitelné. Proto směrnice stanoví kategorie subjektů, a to na základě již zmiňovaného obratu. Do novely zákona o významné tržní síle bylo převzato, že směrnice je (?) téměř vše, jen tím rozdílem, že návrh novely je spojena s určitým obratem odběratele vůči určitému obratu dodavatele. To znamená odběratel s obratem přesahujícím 350 milionů eur se ale musí obávat, že by byl postižen za nekalé obchodní praktiky vůči svým dodavatelům s obratem vyšším než je 350 milionů euro.
Protože předpokládá, že odběratel s obratem větším než 350 milionů euro je schopen se ubránit díky své vyjednávací síle nekalým obchodním praktikám. Toto neodpovídá realitě v České republice. Dodavatelé, kteří jsou součástí zemědělského a potravinového řetězce, nejsou schopni se ubránit nekalým obchodním praktikám, a to z jednoho prostého důvodu, že obchodní řetězce jsou pro ně hlavním distribučním kanálem, který nejsou schopni nikterak nahradit, protože jiná prodejní místa prostě v České republice nemáme. Vyjednávací síla je tedy přes dosažený obrat jednoznačně na straně odběratele.
V podmínkách České republiky tedy bohužel ve vztahu k obchodním řetězcům ochrana přestala existovat. A novela zákona o významné tržní síle tak umožní uplatňovat některé nekalé obchodní praktiky ze strany obchodních řetězců vůči dodavatelům, jejichž roční obrat přesáhne již zmiňovaných 350 milionů euro. Na rozdíl od Slovenska, kde mají zákon č. 91/2019 - zákon o neprimeraných podmienkách v obchode s potravinami, podle kterého se dostane ochrana proti nekalým obchodním praktikám všem subjektům. Paradoxně tedy stejný subjekt, který dodává zemědělské nebo potravinářské výrobky do obchodního řetězce v České republice, nebude chráněn a na Slovensku prostě si tu ochranu vydobyli a bude ji mít.
A důležité je si také uvědomit, že novela nově dopadne i na zemědělské podniky v pozici odběratele s významnou tržní sílou, a také do aliance odběratelů. Novela zákona o významné tržní síle totiž odkazuje při vymezení pojmu zemědělské produkty a potravinářské výrobky na seznam v příloze 1 smlouvy o fungování EU. Seznam výrobků, jejichž výroba, zpracování a uvádění na trh spadá do oblasti společné zemědělské politiky. Tento seznam pak mezi zemědělské výrobky řadí například živá zvířata, obiloviny, olejnatá semena, olejnaté plody, ale paradoxně slámu, píci, víno z čerstvých hroznů. Všichni, kdo s těmito produkty obchodují, si budou muset zjistit, podle dosaženého obratu počítaného dohromady s propojenými osobami, zda jsou odběratelem s významnou tržní silou a budou muset plnit povinnosti plynoucí z novely zákona o významné tržní síle.
Při nesplnění hrozí citelné sankce, jak již jsem zde říkal, 10 milionů nebo až 10 % z celkového obratu. Já v návaznosti na to, co zde řekl kolega Karel Tureček, ten tedy je tvrdší, ten chce vrátit zákon k dopracování předkladateli, já se domnívám, že tento zákon je skutečně potřeba podrobit ještě významně diskusi, a proto si dovoluji navrhnout prodloužení doby na projednání ve výborech o 20 dnů.
Děkuji vám za pozornost.
