Konec konců, posuďte sami a sami si také vyhodnoťte některé z jeho názorů zejména na margo vztahů USA - Evropa po zeměpisné ose Německo - Ukrajina - Rusko, které pronesl v únoru 2015 na semináři v Chicagu. Tedy velmi oficiální zdroj.
Např. k žhavému tématu minulosti, současnosti a nepochybně i budoucnosti, a sice k postavení Německa a Ruska v Evropě z pohledu zájmu Spojených států, uvedl: "Prvotní zájem USA, pro který jsme vedli světové války,… první, druhou, ale i studenou..., je vztah mezi Německem a Ruskem, protože jejich jednota je pro nás jedinou hrozbou. Proto se musíme ujistit, že k takovému spojení nedojde."

Pozoruhodné je i zjištění, jak Američané nahlíží na starý kontinent jako takový. Zatímco občané dnes a denně nedobrovolně podstupují mediální masáž o sjednocující se Evropě, Friedman míní jinak: "Idea evropské výjimečnosti, myslím, bude prvou obětí. Už tu byl konflikt v Jugoslávii. A teď tu zjevně máme další, na Ukrajině. Pokud jde o vztah USA - my už teď nemáme žádný vztah s Evropou. My máme vztahy s Rumunskem, máme vztah s Francií atd. Ano, i s Německem. Avšak neexistuje jednotná Evropa, se kterou bychom mohli mít nějaký vztah."

Co se týká dění na Ukrajině, ani v tomto případě Friedman nepochybuje: "Pokud jste Ukrajinec, je samozřejmé, že oslovíte v podstatě jedinou zemi, která vám pomůže, a to jsou USA. Nyní (myšleno zkraje roku 2015 - pozn. red.) generální velitel Hodges US Army v Evropě navštívil Ukrajinu. Oznámil, že američtí školitelé už přijedou oficiálně, že to už nebude neoficiálně. Velitel předal medaile ukrajinským bojovníkům, což není ve shodě s protokolem, protože vyznamenání cizím bojovníkům nedáváme. On ale tak učinil. Poukazuje, že toto je jeho armáda. Následně odjel a oznámil, že USA budou přemísťovat výzbroj do Pobaltí, Polska, Rumunska a Bulharska. USA to sice oficiálně popřely, ale zbraně tam přesto poputují. V tomto všem USA jednaly mimo rámec NATO. Protože NATO musí mít sto procent hlasů a kterákoli země může vetovat cokoli. Také Turecko to bude vetovat, jen tak pro zábavu. Trik je v tom, že USA jsou připraveny vybudovat sanitární koridor okolo Ruska a Rusko si je toho vědomo… Otázkou pro Rusy je, zda udrží nárazníkovou zónu alespoň neutrální nebo je Západ, resp. NATO, vtlačí tak hluboko do Ukrajiny, že budeme 100 km od Stalingradu a 500 km od Moskvy. Pro Rusko je status na Ukrajině existenční hrozbou a nemohou si dovolit nechat to plavat. Ruské přírodní zdroje a ruská pracovní síla - to je největší a jediná kombinace, která už po staletí pekelně straší USA.“

Co na to naši proameričtí politici, schovávající se za české občanství? Ale to ještě není všechno. Friedman rovněž zcela konkrétně objasňuje globální politiku Spojených států: "USA má základní zájem mít pod kontrolou všechny oceány světa. To zatím nikdo nedokázal. Díky tomu můžeme napadat státy, zatímco ony nás napadnout nemohou. To je moc úžasná věc, udržet si kontrolu. Britové si to zařídili tak, že žádná evropská síla nemohla vytvořit flotilu, protože přiměli Evropany útočit na sebe navzájem. Doporučil bych vést takovou politiku, jakou vedl Ronald Reagan proti Íránu a Iráku. Sponzoroval obě strany, čímž si zajistil, že nešly proti nám. Je to cynické, určitě ne morální, ale funguje to. Trik je v tom, že USA nemohou okupovat Euroasii. Ve chvíli, kdy vstoupíme na pevninu, totiž zjistíme, že jsme demograficky totálně přečísleni. Můžeme porazit armádu, nemůžeme okupovat Irák. Představa, že 130 tisíc vojáků okupuje zemi s 25 milióny lidí, je nemyslitelná. Máme ale možnost podporovat vícero soupeřících sil. V podstatě jakýmkoli způsobem - politicky, vojensky, hospodářsky."

Zvláště vpředvečer 77. výročí osvobození naší vlasti hrdinnou Rudou armádou je toto Friedmanovo šest let staré chicagské vystoupení nesmírně cenné. Pro pochopení světa, pro pochopení toho, čemu všemu je dnes vystavena a v jak obrovském nebezpečí, z pohledu národní identity a státní suverenity, se Česká republika nachází. De facto celá Evropa.