Když se podíváme třeba na míru inflace v eurozóně v březnu, která vystoupila na 7,5 % a v Evropské unii na 7,8 %, tak je to rekord od zavedení eura před 20 lety. A zvyšují se právě zejména ceny energií. Válka na Ukrajině a sankce proti Rusku vyhnaly ceny pohonných hmot a zemního plynu na rekordní úroveň. Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem České národní banky, ale také Evropské centrální banky, které ji stanovily na 2 %. Česká republika má ze zemí Evropské unie třetí největší hodnotu inflace, a to 11,9 %. Předběhlo nás jen Estonsko s mírou harmonizovaného indexu spotřebitelských cen ve výši 14,8 % a Litva, která má obdobný index na úrovni 15,6 %. A jen pro srovnání: Malta 4,5 %, Francie 5,1 %, Itálie 6,8 %, Řecko 8 %, Maďarsko 8,6 %, Slovensko 9,6 %, Polsko 10,2 %. A do toho Česká republika s již zmiňovanými 11,9 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny dle ČSÚ v březnu tohoto roku o 12,7 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo zejména u cen pohonných hmot a olejů, a to na extrémních 50,6 %. V únoru 31 %. Tento nárůst cen výrazně snižuje mobilitu českých občanů, a to ji máme jednu z nejnižších v krajinách OECD. Pro značnou část populace se stává cesta do práce luxusním statkem, který si nemohou dovolit. Celkově cena dopravy měla nárůst v České republice o 21,6 %. Nárůst cen pohonných hmot spolu s rušením slev na jízdné dopadá výrazně na ty nejzranitelnější v naší společnosti. Pro současnou vládu to však asi není zásadní argument.
Navyšování cen pohonných hmot se však neprojeví jenom výhradně v ceně přepravy. Vyšší ceny pohonných hmot pocítíme všichni v cenách základních potravin, v cenách oblečení, v cenách obuvi. Často slyšíme argumenty od pětikoalice, že už jsme historicky měli vyšší ceny pohonných hmot v poměru k průměrné mzdě. Ano, může to být pravda. Ale v minulosti nebyl extrémní nárůst cen pohonných hmot doprovázen zvyšováním cen energií, plynu, surovin, nedostatkem čipů, nárůstem cen potravin. A tím se dostávám k nárůstu ceny elektřiny o 29,7 % v únoru, zemního plynu o 37,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravu bytů o 16 % a tepla a teplé vody o 14 %, ceny nájemného o 4 %, vodného o 5 %, stočného 6,4 %, tuhých paliv o 20 %.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 %. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 %. Imputované nájemné, což jsou náklady vlastnického bydlení, vzrostlo o 16,3 %, a to zejména v důsledku cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení po celé České republice. Ceny zboží úhrnem vzrostly tedy o 14,3 % a ceny služeb o 10,4 %. Rozumím, že se tato čísla neposlouchají úplně dobře, musím tady vypíchnout ještě jedno číslo.
V důsledku takto extrémně vysoké inflace české domácnosti nepřekvapivě, ale rekordně chudnou. Tento rok, je to dle odhadů Českého statistického úřadu a Ministerstva financí České republiky, poklesly reálné mzdy v roce 2002, nebo pokles reálných mezd je predikovaný až ve výši 7 %. A v druhém kvartále tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje výšku 10 %. Půjde velice pravděpodobně o nejhlubší propad životní úrovně v novodobé historii České republiky. Asi stále málo pro poslance pětikoalice. Tímto však negativní informace o aktuální situaci nejen na energetickém trhu nekončí.
Čeští spotřebitelé se dle českých statistiků obávají růstu cen, zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace. Hodnota indexu ekonomického sentimentu je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř 10 let na úrovni 81,3 % a stále dynamicky klesá. Problémem jsou podle aktuálních výzkumů Českého statistického úřadu vysoké ceny v celém národním hospodářství. Ale respondenti hodnotí negativně téměř všechny sledované aspekty. V České republice se významná část dotazovaných domácností domnívá, že jejich současná finanční situace je horší než v předchozích letech. Musím bohužel konstatovat, že kabinet Petra Fialy dělá strašně málo. Strašně málo pro lidi a pomoc, kterou tato vláda do této chvíle představila, očividně nefunguje.
Já samozřejmě kvituji, že pětikoalice konečně po našem opakovaném tlaku představila konkrétní pomoc podnikatelům, ať to byla silniční daň nebo snížení spotřební daně na pohonné hmoty. To říkám proto, že nechci být za každou cenu kritický. A za tento, byť malý krok. se určitě sluší vládu částečně pochválit. Jenže to nestačí. Stejně tak nestačí tato podpora, kterou zřídíme přijetím tohoto zákona o podporovaných zdrojích energie.
Já se nemohu dlouhodobě zbavit dojmu, že jednak přichází ta pomoc, kterou vláda slibuje, zbytečně pozdě, a používané typy pomoci, které vám naše hnutí již nabízelo, tak záměrně ignorujete. Stalo se tedy to, co jsme vám doporučovali celou dobu, a nesmyslně dlouho jsou lidé, podnikatelé a firmy v nejistotě. A to máme dle včerejších informací od Ministerstva financí k dubnu schodek -100 miliard korun. Ale příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci dubna o 8,5 %, tedy o 37,5 miliardy korun.
K tomuto výsledku nejvíce přispěly výnosy z daňových příjmů včetně pojistného, které narostlo o 12,6 %, což znamená 47,3 miliardy korun. To jsou položky, tyto hlavní položky jsou především daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Inkaso daně z přidané hodnoty, nárůst o 23,2 %, tedy +20,4 miliard korun. To bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky a růstem cen.
V meziročním růstu inkasa spotřebních daní +18,9 %, což činí 7,5 miliardy korun. Tady se začal rovněž promítat ekonomický růst a současně také absence opatření zavedených (k?) omezení šíření koronaviru. Meziročně vzrostlo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků o 27,4 %, a tedy o 3,7 miliardy korun. Dále spotřební daně z minerálních olejů měly nárůst o 13,6 %, to jest 2,7 miliardy korun, z piva +28 %, tedy 0,2 miliardy korun, a z lihu +4,1 %, tedy +0,1 miliardy korun. Naše návrhy, které hnutí ANO předkládá, předkládá vládě, požadují jen návrat těchto částí nebo respektive těchto prostředků zpět českým občanům.
Vývoj meziročního nárůstu spotřebitelských cen byl v České republice v druhé polovině roku 2021 a v roce 2022 zcela mimo očekávání tržních a netržních subjektů. Důsledky neočekávané inflace... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuji, já se přihlásím ještě jednou. Děkuji.
