Takže já bych si rád v téhle chvíli zopakoval několik dotazů, které jsem měl na osobu pana ministra jako hlavního předkladatele tohoto zákona, a sice - už to nebudu opakovat, abych nezdržoval - nicméně v tom svém vystoupení jsem prakticky řekl několik kritických poznámek k samotnému návrhu zákona o významné tržní síle a i svoje přesvědčení, že přijetím této novely zákona dojde ke zhoršení postavení v řadě společností působících v zemědělském a potravinovém řetězci.
To je náš postoj, naše stanovisko a já při této příležitosti jsem požádal pana ministra, jestli by mohl garantovat nám, poslancům, jednoznačně na mikrofon, že jsou to obavy zbytečné, jinými slovy, že přijetím novely zákona o významné tržní síle nedojde k zhoršení postavení řady společností působících v zemědělském a potravinovém řetězce. Takže to je můj první dotaz, moje prosba o odpověď, o určitou garanci, žádost na předkladatele, Ministerstvo zemědělství a samotného pana ministra Nekulu.
Druhý dotaz byl trochu komplikovanější, nicméně samozřejmě já jsem argumentoval celkem, že ta oblast potravin, cen potravin se stává jaksi i velkým sociálním tématem v celé Evropě, že prakticky i je třeba se zamýšlet nad nějakou koncepcí u základních potravin, sociální únosnosti cen základních potravin pro obyvatele. Samozřejmě říkal jsem, že samozřejmě jsem si vědom, že celá oblast zákona o významné tržní síle spadá pod režim společné zemědělské politiky, to znamená, jakákoliv tahle změna musí být odsouhlasena a diskutována aspoň na úrovni prakticky Evropské unie, Rady ministrů zemědělství a rybolovu, abych byl přesný.
Takže druhý můj dotaz byl na pana ministra, jestli - pokud se ujme, jakože se zřejmě ujme od 1. července funkce předsedy Rady ministrů v zemědělství Evropské unie - bude Česká republika a on i z pozice předsedy Rady ministrů v zemědělství iniciovat novelizace příslušné směrnice Evropské komise právě v oblasti významné tržní síly právě na půdě Evropské unie s tím, aby se více podchytila problematika cenové regulace a - podotýkám - základních potravin v celé Evropské unii a samozřejmě kontrola, efektivní kontrola obchodních marží velkých obchodních řetězců.
To si myslím, že je v nastávající situaci velmi důležité. Na druhé straně je třeba říct, že to není všelék na - řekl bych - lacinější potraviny, na zastavení růstu cen potravin v Evropské unii, protože ten problém z hlediska růstu, prudkého růstu cen potravin je více komplikovanější, je to 1 z opatření, dalších opatření samozřejmě k zamezení růstu cen potravin v České republice, v Evropské unii je třeba hledat v tom kompletním komplexu, a sice nejprve u prvovýrobců, snížit jim samozřejmě náklady na ty vstupy, které prakticky se zemědělcům a potravinářům zvýšily o 100 až 300 %, v této souvislosti podotýkám, ceny energie, plynu, pohonných hmot o 50 % a nakonec i ceny hnojiv, které vyrostly o 300 %.
A třeba Polsko tyto ceny hnojiv regulovalo nebo zemědělcům ulevilo tak, že poskytlo dotaci ve výši 316 euro na jeden hektar, čímž samozřejmě snížilo tlak na růst cen základních potravin.
Pak co považuji za velmi důležité, je problematika řešení celkových dopadů regulace. A tady je můj dotaz na ministra zemědělství. Já jsem nikde v té předkládací zprávě a nikde v návrhu zákona nenašel, že proběhlo posouzení tohoto návrhu z celkových dopadů regulace, takzvaná RIA metoda, na podnikatelskou sféru i na státní správu a další dotčené skupiny. Čili tady bych se chtěl optat pana ministra, jak to tedy je s posouzením celkových dopadů regulace. Takže to je třetí můj dotaz.
Pak si dovolím ještě zmínit, protože při projednávání zákona jsme diskutovali a upozorňovali jsme na problémy s kontrolou obchodních marží, že v tom zákoně samozřejmě ty věci chybí a i v návrhu novely tohoto zákona, aby ta kontrola obchodních marží mohla být efektivní. Mezitím proběhlo nějaké údajné šetření Ministerstva zemědělství, já tomu říkám mediální mlha Ministerstva zemědělství, o kterém jsme se dozvěděli, že jenom nějací inspektoři našli točený salám v obchodním řetězci s marží 246 %. Já se chci zeptat, jestli tomu tak bylo, jak postupovalo Ministerstvo zemědělství z hlediska vyvození důsledků a odpovědnosti vůči tomuto obchodnímu řetězci? Protože samozřejmě všichni víme, že obchodní marže může být 10, 20, 30 %, nicméně 246 % je určitě jednoznačné zneužití dominantního postavení na trhu, takže by mělo následovat nějaké opatření k nápravě, nějaké rozhodnutí správního orgánu a uložení pokut a sankcí. Takže bych se chtěl zeptat na tento konkrétní případ, který je skutečně hrozivý z hlediska zneužití významné tržní síly obchodním řetězcem, jak bylo prakticky postupováno z hlediska sankcí. Takže to je můj čtvrtý dotaz.
Nicméně já jsem se zároveň dopátral při společném vystoupení předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s panem ministrem zemědělství na tiskové konferenci a pak sdělení předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kdy se to rozcházelo. Z médií jsme se dozvěděli, že ÚOHS kontroluje zejména to, zda někdo neuplatňuje nekalé soutěžní praktiky, nicméně nedozvěděli jsme se přesně, jaká je úloha ÚOHS při konkrétní kontrole obchodních marží těchto řetězců. Takže znovu opakuji, potvrdilo to naše obavy, jak si říkáme od samého počátku, že ten samotný zákon o významné tržní síle je v tomto směru z hlediska kontrol obchodních marží nedostatečný. Nakonec je to i jeden z prvních úkolů usnesení zemědělského výboru, který požádal ministra zemědělství, aby navrhl systém kontroly obchodních marží. A já se teď nechci vracet, ale doufám, že nebylo splnění úkolu to, že bylo na Twitteru oznámeno, že byl nalezen točený salám s obchodní marží 246 % - tak takhle jsme si to určitě, iniciátoři toho usnesení zemědělského výboru, nepředstavovali, tu kontrolu obchodních marží. Nakonec jsem zhruba před čtrnácti dny interpeloval pana předsedu vlády právě v předmětném usnesení zemědělského výboru a on se i na usnesení zemědělského výboru odvolával a i k té kontrole obchodních marží se hlásil.
Takže naše pozice k tomu je, že podle tohoto zákona a návrhu zákona se nedá zkontrolovat a hlavně nedá se sankcionovat, sankcionovat, sankcionovat prakticky porušení toho zákona v té každodenní činnosti. Takže samotný zákon je pouze implementační novela, která samozřejmě nepřináší z hlediska kontroly obchodních marží nic nového, zejména nezavádí sankce, jak prakticky ta zjištění napravit případně sankcionovat a samozřejmě jejich limity plnit.
Já jsem samozřejmě i předsedovi zemědělského výboru sdělil naši pozici k tomu zákonu, když jsem signalizoval, že využijeme naše právo podat pozměňovací návrhy. Zejména se to bude týkat takových čtyř základních okruhů a to zrušit pásma, limity (?), odstranit povinnost papírové smlouvy, podpořit slovenský model,
o ten nám hlavně jde, to nakonec i kolega Kott tady zdůrazňoval, protože si myslíme, že slovenští kolegové mají určitě velmi dobře, mnohem lépe ošetřený právě samotný zákon o významné tržní síle, který je mnohem lépe propracovaný. A protože jsme přesvědčeni, že má-li mít cenová regulace u základních potravin smysl, je nutné se bavit o otevření současně zákona o cenách, protože jestliže má být cenová regulace - a znovu podotýkám základních potravin, když vezmu modely definice základních potravin, ať už je to v Polsku, Maďarsku - nakonec i v roce 2010 tehdejší vládní koalice ODS, TOP a Věcí veřejných mluvila o základních potravinách a tuším, že definovala tehdy v návrhu devět základních potravin - takže má-li být efektivní tato regulace, je nutné diskutovat otevření zákona o cenách a u těchhle základních potravin zavést cenovou regulaci či věcné usměrňování cen.
Takže tolik mé dotazy. Já bych znovu apeloval na pana ministra, jestli by nám pak ve svém vystoupení tyhle dotazy mohl zodpovídat, protože pro nás je to zcela zásadní, abychom se rozhodli, jak dál s tímto návrhem zákona, který je podle našeho názoru v této podobě, ve které byl předložen, čistě implementační a vůbec neřeší tu záležitost krize potravin v Evropě, která nastala, protože samozřejmě byl připravován minulým vedením Ministerstva zemědělství za Miroslava Tomana. Děkuji.
