naše vláda dnes před vás znovu předstupuje, aby vás požádala o prodloužení nouzového stavu o třicet dní. Jak jsem veřejně slíbil, pokud nouzový stav bude prodloužen, tak to bude naposledy. Chápu, že pro mnohé z vás, z nás, se pojem nouzový stav stal v době koronavirové krize určitou hrozbou, strašákem, lidově řečeno. Ani mně se nelíbilo v něm žít takřka 300 dní z posledních dvou let.
Když to říkám, tak z toho vyplývá, že nejsem nějakým příznivcem nouzového stavu a nestál bych tady teď před vámi, pokud by to nebylo za současné bezprecedentní uprchlické krize zcela nezbytné. Vím, že to z vlastní zkušenosti dobře víte, ale chci, abyste jasně slyšeli, že prodloužení nouzového stavu se nijak nedotkne českých občanů. Má jediný důvod. Zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny, kterou rozpoutalo svým agresivním jednáním, agresivním vpádem, na Ukrajinu, Putinovo Rusko.
Uplynulé týdny a praxe využívání nouzového stavu naší vládou jasně ukázaly, že jeho současná podoba nevede ani k zákazu veřejných a soukromých akcí, jako tomu bylo v době covidu, neslouží ani k zákazu provozu restaurací a obchodů, k uzavření státních hranic, k zákazu vycházení, shromažďování, k uzavření škol, neslouží k jakémukoliv omezení českých občanů, jejich pohybu. Současná podoba nouzového stavu se českých občanů nijak netýká a bude to tak i v případě, že Sněmovna odsouhlasí naši žádost na prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dnů. Slouží k jediné věci a to je zvládnutí migrační krize tak, aby neměla negativní dopad na české občany.
Nouzový stav pomohl v uplynulých týdnech státním úředníkům, policistům, hasičům, lékařům, sestřičkám, vojákům, zaměstnancům v neziskovém sektoru a všem dalším, kteří se na tom podíleli, zvládnout obrovskou uprchlickou vlnu, která nemá v historii obdoby. Nejenom samozřejmě v historii České republiky, ale ani v historii Evropy. Pomohl jim zvládnout tuto uprchlickou vlnu tak, že se nijak nedotkla občanů České republiky, což jsme považovali vždycky za důležité a vždy jsme jasně říkali, že tomu tak bude a že se o to snažíme. I přesto - a to si musíme uvědomit - že nejsme stát, který sousedí s Ukrajinou, tak jsme jedna ze zemí, kterých se uprchlická krize dotýká absolutně nejvíce, i proto, že jsme pro řadu ukrajinských uprchlíků tou cílovou destinací, tou cílovou zemí.
My jsme okamžitě po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu začali organizovat pomoc prvním uprchlíkům. Tady chci znovu zdůraznit, jsou to především, ženy a děti a jsou to lidé, kteří utíkají před válkou prakticky jenom s tím, co mají na sobě. Nejsou to lidé, kteří by hledali lepší sociální nebo ekonomické podmínky. Jsou to lidé, kteří si chtějí zachránit svůj život.
Jako první v Evropě jsme přišli s okamžitým udělením víza strpění, které později nahradila prakticky totožná, prakticky identická, celounijní dočasná ochrana. Umožnili jsme tak lidem, kteří prchají před válkou, legalizovat jejich pobyt, zajistili jsme jim spolu s obcemi a kraji ubytování a umožnili jsme jim vstup na trh práce. Dočasnou ochranu jsme k dnešnímu dni udělili přes 348 tisícům lidem. Z dospělé populace jde především o ženy, které tvoří 72 %, které přišly se svými dětmi, které tvoří 37 % těch uprchlíků. Co je důležité. Už toto číslo je důležité, protože prakticky kdo k nám přijde, tak je registrován a to v jiných evropských zemích tak zdaleka není.
Ale ještě vám řeknu jednou číslo, které je mimořádně důležité. 50 tisíc dospělých z těchto uprchlíků, kteří přišli v posledních týdnech, 50 tisíc dospělých, je už v pracovním procesu, je na trhu práce, stojí na vlastních nohách. To je důležité si uvědomit. Ti lidé, kteří jsou zaměstnáni, už nejsou závislí na státu, na naší podpoře. Naopak odvádějí do sociálního a zdravotního systému, přispívají na něj a stojí na vlastních nohách. 50 tisíc dospělých během několika týdnů z těch, kteří přišli, už pracuje.
Během pár dní jsme po celé České republice zřídili krajská asistenční centra pomoci Ukrajině. V únorových, březnových, dubnových, mrazech nemusel spát nikdo na ulici, ani v nějakých provizorních místech. Dvakrát týdně koordinuje situaci Ústřední krizový štáb v čele s panem ministrem vnitra, jak to má podle krizového řízení být. Samozřejmě se všemi složkami pomoc v regionech koordinovalo Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině.
Prakticky okamžitě vznikla nonstop linka v ukrajinštině, začali jsme veškeré důležité informace zveřejňovat v ukrajinštině na stránkách Ministerstva vnitra. Zřídili jsme během několika dnů webové stránky nasiukrajinci.cz, kde našli Ukrajinci, kteří sem přicházeli, informace, které potřebovali, ale kde také měli všechny potřebné informace čeští občané, kteří chtěli nabídnout pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. Kromě toho jsme okamžitě začali připravovat - a taky připravili - finanční podporu pro české občany, kteří ubytovávají uprchlíky. Využili jsme i toho, co moderní stát nabízí a co by moderní stát měl dělat. Umožnili jsme uprchlíkům využívat datové stránky a digitální identitu, aby nemuseli na úřady, pokud nechtějí.
Musím říct, že všechno to, co tady říkám, ty kroky a ta čísla, jsou důvodem, proč nás dnes oceňují v zahraničí, proč říkají, že Česká republika je modelový příklad toho, jak to může fungovat a jak se dá taková uprchlická vlna zvládnout. My samozřejmě ale neděláme jenom kroky, které reagují na tu aktuální situaci, které řeší ty problémy ze dne na den. Díváme se i dopředu a děláme kroky strategické. Připravili jsme materiál, který stanovil strategické priority vlády pro středně a dlouhodobé zvládnutí situace. Je tam třináct programových strategických priorit a cílem je, abychom zvládli tu uprchlickou vlnu i v dalších měsících stejně dobře jako jsme ji zvládli v těch prvních krizových týdnech.
Ano, samozřejmě, jak jsem říkal, čelíme bezprecedentní vlně, byly dny, kdy do České republiky přicházelo 17 tisíc uprchlíků denně, a to nebyly lehké chvíle. Tehdy samozřejmě nešlo zvládnout vše hladce, ale jak už jsem říkal, celkově jsme to zvládli snad nejlépe v Evropě a jezdí se k nám ze zahraničí dívat, jak náš systém krajských asistenčních center funguje.
Dnes samozřejmě ty počty přicházejících - a vy, kteří to sledujete, tak to dobře víte - nejsou zdaleka tak vysoké, pohybují se mezi 1200 a 1800 denně, nicméně stále odpovídají typovým plánům pro nouzový stav. A my pořád potřebujeme mít možnost flexibilně reagovat na aktuální problémy. I proto vláda připravila a schválila takzvaný lex Ukrajina 2, což je jedno z důležitých opatření, které umožní v příštích týdnech a měsících zvládat uprchlickou vlnu, ať už bude jakkoliv silná, i bez nouzového stavu. Ale potřebujeme během těch příštích třiceti dnů nebo toho měsíce, který chceme navíc, schválit tuto legislativní úpravu tak, abychom všechny nástroje pro řešení uprchlické vlny bez nouzového stavu měli.
Jak jsem řekl na začátku, o prodloužení nouzového stavu žádáme v souvislosti s uprchlickou krizí na Ukrajině naposledy. Jejím důvodem, důvodem té žádosti, není a nikdy nebylo omezování svobod českých občanů ani nějaké nákupy bez transparentních výběrových řízení, nebo co zaznívalo jako kritika. Jediným důvodem, proč žádáme o prodloužení nouzového stavu, je, že chceme uprchlickou krizi zvládat i nadále co nejlépe, tak, aby se nijak nedotkla českých občanů a současně abychom byli schopni pomoci maminkám a jejich dětem, těm, kteří utíkají před válkou a chtějí si zachránit svoje životy.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vám děkuji, že tomu rozumíte, a prosím vás o to, abyste podpořili náš návrh a vyhověli žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu o třicet dní.
