Máme tady sérií končících přednostních práv. Máte také posluchače určitě v rámci České republiky, protože nejenom Tomio Okamurovi lidé píší, tak mně teď tady někdo poslal Andreje Babiše, jak tam stojí před takovými těmi transparenty "ani chalupu uprchlíkům". Tak já si jenom vzpomínám, že ta rétorika té vaší péče o to, kdo potřebuje pomoc, se v čase výrazně mění.
Nicméně, paní místopředsedkyně prostřednictvím další paní místopředsedkyně, já bych vás jenom chtěl poprosit, nepoužívejme tady v té debatě, jinak se to zase dostane do nějakých emocí, slova jako "pan ministr přiznal" - já chápu, že jste stínová ministryně vnitra a ten policejní žargon se tam do toho vtírá, ale zkusme se skutečně bavit věcně. Já nevím, co jsem přiznal, já jsem nikdy nic nepřiznal, já jsem něco řekl, něco jsem někdy konstatoval a z toho prostě vycházejme, ale takové to vzájemné usvědčování a přetahování, to si myslím, že není úplně ta cesta, jakou diskusi vést.
Asi by bylo dobré si ty podklady během týdne trošku refrešnout, obnovit, to znamená malinko si zjistit informace, jak se ty věci vyvíjejí. Já chápu, že tady byla dlouhodobá stížnost hejtmanů na to, že nejsou propojeny systémy. Od 13. 5. je systém Humpo propojen se systémem CIS, respektive do systému Humpo se nalily údaje ze systému CIS, což by bez nouzového stavu nešlo, protože to jsou údaje cizinecké policie, ale v tom nouzovém stavu a krizovém řízení je používat můžeme. Můžete si teď verifikovat, od 13. 5. jsou systémy propojeny.
A pokud se ptáte, co ještě dál chceme propojovat, že už to dávno mělo být propojeno, no, těch systémů je víc. Je tady třeba dávkový systém MPSV, který do toho může nalít další informace, mohou se tam objevit informace z OSPODu, abychom měli přesnou představu, jaké dítě v nouzi tady v České republice je. Že je to třeba dítě bez dozoru a podobně. To je to dočasné zpřesňování údajů, o kterém vy mluvíte. Ale jak říkám, ta informace nebyla správná, ale chápu, tady mám informační výhodu, že tu krizi se snažím řídit každý den, ne jenom jednou týdně o ní mluvit, ale že prostě ty krizové štáby zasedají, účastním se strategické skupiny a mám určitě informační náskok, což k té mé funkci patří a to vám určitě nezazlívám.
Situace razítko v pase mohlo být v březnu. V březnu přišlo do pražského KACPU 17,5 tisíce lidí. V ten vrcholící den. A my jsme lidem před válkou dokonce pomáhali, že jsme je vlaky Českých drah dokonce přes tu hranici převezli a kontrolovali jsme je ve vlaku. Přijeli na nádraží, všichni byli ztotožněni. My jsme pomáhali lidem, kteří prchali před volbami, před volbami ne, to budeme prchat my všichni, před válkou, (oživení v sále) a byli to lidé, kterým v té chvíli šlo o život. Šlo jim o život. A vy jste je chtěla zastavovat v té chvíli na ukrajinsko-slovenské hranici a dávat jim razítko do pasu? Prostřednictvím paní místopředsedkyně. My jsme je kontrolovali našimi policisty, které jsme vyslali na Slovensko, bylo jich 85, přímo v tom vlaku. Pokud přijeli na pražské KACPU nebo jakékoli jiné KACPU v republice, prošli klasickou kontrolou a ve chvíli, kdy nepředložili doklad totožnosti, anebo byl závadový, procházeli lustrací na Cizinecké policii. Samozřejmě docházelo k fotografování, docházelo k zanášení biometrických údajů a jejich kontrole v ukrajinském systému. Tedy my jsme měli povědomí, kteří lidé sem přišli.
A já nemohu prozrazovat utajované informace. Mohu říct jenom velmi obecně, že nebyla na našem území detekována osoba, která by představovala strategicko-bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Naopak, v sousedních státech jich několik takových detekováno bylo. U nás v České republice přes činnost všech složek ano. A my jsme naopak byli zemí, která ty lidi od první minuty všechny ztotožňovala.
Pokud vyčítáte, že jsme neměli povědomí o tom, kde ti lidé žijí a já jsem to uznal, v tom máte jistě pravdu. Ti lidé nahlásili pobyt, mnozí z nich nesplnili svoji informační povinnost, neodhlásili se, odjeli, změnili místo bydliště, na to musíme reagovat adekvátním způsobem. Vy jste zmínila, nevím, ta čísla si přesně nepamatuji, nepoznamenal jsem si, omlouvám se, nějakých 450 lidí, že sedělo, přes stovku nesedělo, to znamená, nedohledali se na tom místě. No dobrá, ale to je stále relativně slušný počet, který vychází z údajů CISu ve dvou místech Havířov, Vimperk, to odpovídá těm 75 nebo 77 procentům shody a dohledaných lidí. No a ty ostatní právě místním šetřením v návaznosti na vydání další dávky budeme prověřovat stejně jako české lidi, kteří ubytovávají, budeme žádat při výběru toho příspěvku ubytovatelů, aby doložili, že to ubytování lidí z Ukrajiny stále trvá. Dostaneme se určitě k nějakému procentu, třeba 85, 90. Nikdy nebudeme mít stoprocentní povědomí, protože ti lidé se přemisťují.
A pokud tady narážíte na to, že vám neodpovědí stále ještě Ukrajinci, co budou dělat, ne neodpovědí! Oni doufají, že skončí válka! Vy na to stále zapomínáte! Oni jsou tady kvůli tomu, že je tam válka. A jejich odpověď teď uprostřed května je: Pokud skončí válka, v září budeme s dětmi doma. Pokud válka neskončí, budeme v září tady u vás.
A my samozřejmě ty modely připravujeme. Nevím, jestli jste viděla ukázku toho dashboardu, stačí říct - předvedeme - v té prezentaci, kterou jsme vám dali, je. Tam se ta data pouští a vznikají vám přesné překryvy ukazující, kde je volné zdravotnictví, kde je volné školství, kde jsou volné ubytovací kapacity, byť samozřejmě ty v České republice vyčerpány jsou. A nevyčítejte mi nějaký odhad! Já jsem uváděl 100 až 140 tisíc lidí, že tady nemusí být. Odpovídají tomu údaje FRONTEXu, odpovídají tomu údaje, ale my nejsme hraniční zemí, my jsme uprostřed Schengenu. My nemáme přechod hranice jako Poláci. My nemáme přechod hranice jako Slováci, kteří vidí, kolik lidí se jim vrací. My máme nějaké odhady vycházející z celoevropského měřítka. Máme nějaké odhady od operátorů mobilních sítí, ale jsou to samozřejmě odhady, se kterými pracujeme, a teď je upřesňujeme. Máme pilotní projekt a dohoda s hejtmany, se kterými komunikuji každý týden. Tady není nekomunikace. Každý týden. Teď na naší poradě v úterý byli tři ministři, kolega Kupka, kolega Jurečka a já, řešili jsme s hejtmany dvě hodiny nejrůznější věcí, které je trápí. Tady není žádná nekomunikace. Naopak, je velmi konkrétní a velmi korektní, musím říct. Ta debata napříč politickým spektrem s hejtmany je velmi korektní a věcná, což občas ta naše tady bohužel postrádá.
Tedy tyhle informace se zpřesňují a proč jsem mluvil o začátku června? No proto, že je to termín dohodnutý s hejtmany. Tak já prostě vycházím z toho, že něco někomu na určité úrovni slíbím a tomu chci dostát. A hejtmani říkají, že pro to, aby byli schopni adaptovat systém školství, tak chtějí datum 1. června. Já jsem jim řekl: Ano, uděláme maximum pro to, abychom datum 1. června splnili. Proč jsem ještě zmiňoval 1. červen? Protože má být spuštěn celoevropský systém registrací dočasné ochrany, který i naší policii výrazně pomůže v tom, abychom detekovali lidi, kteří přicházejí případně do České republiky pouze s tím důvodem, aby tady konzumovali nějakou dávku, a pokusí se ji konzumovat ještě v jiné zemi Evropské unie.
Mimochodem, tato výzva na vytvoření tohoto systému prokazatelně pochází z dílny České republiky. My jsme to přednesli a my jsme navrhli model, jak by to propojení systému mělo v rámci Evropské unie fungovat. Takže i tady na tom mezinárodním poli se snažíme.
Přijde mně hrozně nefér jedna vaše poznámka, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Mně přijde hrozně nefér poznámka, že vyplňování toho papíru o tu dávku je jednoduché a podobně. No jaké by mělo být? My jsme ho dávali lidem, kteří utíkají před válkou, neznají cizí jazyk, neznají úřední postupy v České republice. A co jiného jsme pro ně měli vytvořit než superjednoduchý formulář, aby jim ta dávka, ze které tady budou žít ty mámy s dětmi, o kterém vám, prostřednictvím paní předsedající, tolik jde, tak aby se rychle dostali k finančním prostředkům, za které těm dětem koupí jídlo. A ono to fungovalo. Paní místopředsedkyně, já mám ukrajinskou rodinu doma. Tím se nevytahuji, považuji to přirozené. A já vím, jak jim pomohlo, že tu dávku dostali rychle. Dostali ji tak rychle, že si mohli za to opatřit nějaké jídlo. A ano, jestli tohle bylo motivem k tomu přijít do České republiky, tak je to naše vynikající vizitka mezi ostatními zeměmi, že jsme byli schopni lidem prchajícím před válkou rychle a efektivně pomoci. A já si myslím, že bychom na to v České republice měli být pyšní.
Ale jak na paní předsedkyni Schillerovou, tak na paní místopředsedkyni Vildumetzovou - já fakt netvrdím, že je to bez chyb. Nikde. A netvrdím, že jsme je neudělali. Netvrdím, že jsme něco nemohli udělat lépe. Dokonce ani netvrdím, že mě debata s vámi na různých platformách nepřinesla k nějakému progresu a k nějakému zlepšení stavu. Ale tak by to snad mělo být. Proto to děláme. Nebo to děláme pro politickou exhibici? Nebo se snažíme přijít s nějakým řešením, které nás posune? Zaplať pánbůh za to, pokud na jakékoliv platformě padne nějaká dobrá myšlenka. Já vám za to určitě děkuju, padlo jich dost a ty věci posouváme společně dál.
A teď vždycky vidím deskripci popisu na Hlavním nádraží. Ta je dobrá, ta je kvalitní. Popsat tu situaci umí každý. Říct, že je to humanitární katastrofa, to také mnozí umí, ale nikdy jsem neslyšel od opozice v této věci věcné řešení. Já se těším na další vystoupení paní místopředsedkyně, protože s tím věcným řešením určitě přijde. Já vám řeknu, jaká řešení děláme my. A co děláme? A pokud jste zkušení politici, tak víte, že nějaké postupy začnou fungovat dlouhodobě a nezačnou fungovat hned. A ten efekt se projeví. Za prvé, všechny složky v České republice k tomu určité dostaly pokyn i fungovat v zahraničí, aby zjistily, aby nedochází k nějakému organizovanému zločinu. Na tom se pracuje, ty výstupy z toho budou. Jestli tady nejsou ti lidé obětí nějakého podvodu při příchodu do České republiky. To je jedna možnost, kterou děláme.
Jednal jsem s maďarským ministrem vnitra o tom, aby ty lustrace probíhaly rychleji. Dnes pan policejní prezident Vondrášek informoval, že ta dohoda existuje, vyladili si přesnou rychlou linku, data posílána z České republiky do Maďarska, jaký mají Maďaři limit na tu lustraci a ta lustrace se zrychlí. To znamená, že my budeme mít povědomí o těch lidech, kteří na tom Hlaváku jsou, mnohem rychlejší. A podle toho také budeme moct konat ty další kroky.
Další záležitost, která se v této věci udělala na mezinárodním poli, byl hovor s ukrajinským ministrem vnitra, který i v té špatné situaci, kdy ukrajinská policie přišla o 1 500 aut a věnuje se jiným činnostem, slíbil, že bude i jejich kriminální policie situaci v Zakarpatí velmi bedlivě mapovat. To jsou kroky, které se dají udělat v této chvíli.
Další věc. Na tom nádraží jsou tři skupiny lidí. A to jsem od vás také neslyšel. To není jednolitá masa. Na tom nádraží není 1 500 Maďarů, kteří tady nemají nárok na ubytování.
Jedna skupina jsou lidé, kteří dostali dočasnou ochranu v České republice a na to nádraží se vrátili. Vrátili se za komunitou, protože ubytování v menších skupinách jim nevyhovovalo. To je jedna skupina. Ti lidé, pokud odmítnou ubytování v České republice, odmítnou přidělené ubytování, pozbývají potom nárok na ochranu. To vyplývá z institutu dočasné ochrany.
Druhá skupina jsou lidé, kteří jdou do procesu prověření dvojího občanství. A to nemusí být vůbec jenom Romové. Tam jdou lidé, u kterých se může predikovat, že třeba nehovoří ukrajinsky, hovoří maďarsky a dostávají se do režimu kontroly. Ty se pokoušíme posílat do městečka v Troji, kde čekají na to, až se dokončí proces téhle lustrace s Maďarskem.
No a třetí skupina je nejproblematičtější. To jsou lidé, kteří mají maďarský pas, to jsou lidé, kteří v České republice nemají žádný nárok na finanční podporu, nemají nárok na ubytování, protože mají pas jiné členské země Evropské unie. Pro tyto lidi necháváme vytisknout leták, kde jim v maďarštině dáváme informace o tom, jaké sociální dávky jako občané Maďarska mohou dostat v Maďarsku, a jasně je tam informujeme o tom, že v České republice nedostanou ani korunu. Pro tyto lidi Ministerstvo dopravy organizuje nebo bude organizovat speciální vlaky a budeme jim nabízet odjezd do Maďarska. Jestli vyslyší, nevyslyší, to je samozřejmě otázka na diskusi.
Ale zároveň odmítám tu větu, že po 31. 5. bude humanitární katastrofa u nádraží a v blízkosti. To nebude. My tam budeme mít nadále front desk, kde budou zástupci odboru azylové a migrační politiky, budou tam policisté, budou tam hasiči, budou tam zástupci romského neziskového sektoru a tito lidé budou poskytovat právě ty primární informace, kam a jakou cestou se vydat. Začínají na hlavním nádraží, to možná i pražští poslanci potvrdí, fungovat hlídky, ve kterých je policista v civilu, zástupce romského neziskového sektoru, vykonávají terénní práci a to už na hlavním nádraží běží v téhle chvíli. Do 31. 5. ve spolupráci s neziskovým romským sektorem včera u mě bylo jednání s romským neziskovým sektorem, asi pět organizací, zároveň tam byla zástupkyně ombudsmana a dohodli jsme se na tom, že romské neziskové organizace jsou schopny zajistit, pokud jim stát bude proplácet těch 250 korun, které proplácí jiným ubytovatelům, na vlastní náklady ubytování humanitárního typu pro tyto příchozí. Tedy co největší počet se jich snažit dostat zpátky tam, kam by patřili podle své státní příslušnosti, to znamená do Maďarska. Další věc - poskytnout jim ubytování humanitárního typu, které tady funguje.
Lex Ukrajina. Lex Ukrajina přece budeme novelizovat ještě mnohokrát. Že jsme to ještě neudělali. To je přece zákon, který i z toho strategického dokumentu vychází jako něco, co reaguje na tu aktuální potřebu. Lex Ukrajina budeme novelizovat určitě ještě během června dalšími záležitostmi, které nám právě umožní to, abychom tady neměli nouzový stav. My přece reagujeme v průběhu na to, jak se ta situace tady vyvíjí.
Co se krajů týče, podle pana ministra financí Stanjury není pravda, že žádný kraj nedostal nic. Ale ty náklady vyčíslily v současné době čtyři nebo pět krajů v takové formě, jak bylo Ministerstvem financí požadováno. Nicméně každý kraj ty peníze samozřejmě dostane. A ty kraje to od začátku vědí. Vědí to od první schůzky, na které pan ministr financí Stanjura byl přítomen. A já vůbec nechápu, že se tady vyjadřuje nějaká pochybnost. Ano, je to nějaká administrativní náročnost, něco se musí dokládat a podle pana ministra to zatím udělaly čtyři nebo pět krajů. Tak prostě až to udělají další, tak ty peníze samozřejmě proplaceny budou. Ale proboha tady nikdo nezpochybňuje, že hejtmani napříč politickým spektrem odvedli absolutně skvělou práci a bez nich bychom to nezvládli a právě i pro ně potřebujeme ten nouzový stav, o který vás dneska tady žádáme.
Já se ještě podívám u paní kolegyně Schillerové, ale já si myslím, že ty základní věci jsem tady řekl, protože byly z velké míry shodné. Možná ještě jednu poznámku - komunikace kraje versus relokace. Ale to je zase po dohodě s hejtmany, to je po dohodě s panem primátorem Hřibem, se všemi. My jsme si řekli, že do 31. 5. - a to je i v rámci strategického dokumentu a podkladů, které máte - stanovený termín, předložíme relokační mechanismy. Takže vy nám furt vyčítáte, že jsme něco neudělali a nemáme strategii, a my podle té strategie včetně stanovených termínů postupujeme. To je prostě takové trochu legrační a vyčítat nám, že jsme nepředstavili relokační mechanismy... Já o tom s těmi hejtmany jednám. A budeme k tomu mít pracovní schůzku, myslím si, že on line bude zítra nebo v pondělí, teď diářově nevím, v úterý pravidelné jednání s hejtmany, budeme si verifikovat ty výstupy, budeme srovnávat nejrůznější motivační faktory, finanční, pozitivní ohledně školství, zdravotnictví a do 31. 5. to chceme mít hotovo. To jsme hejtmanům přislíbili na našem jednání. Toto je napadání nějakého postupu, které je vlastně trochu mimo mísu, protože hejtmani to potřebují a sami to říkali proto, aby měli adaptovány zdravotní, školské systémy, potřebují to mít během června hotovo, my jim to během června dodáme. Tak jako nevyčítejme věc jenom pro výčitku samotnou, ale vyčítejme si něco, co opravdu a reálně nefunguje.
Samozřejmě jsem připraven reagovat potom i dál, ale teď zase nechám chvilku příležitost ostatním a budu reagovat zase souhrnně.
Děkuji.
