Jak jistě víte, v těchto dnech a v posledních týdnech Česká republika rekordním tempem plní zásobníky. K dnešnímu dni to bylo asi 43 %, zhruba 1,5 miliardy kubíků. Plníme to mimo jiné proto, že ministr průmyslu a obchodu v rámci své kompetence vydal mimořádné opatření, kterým nařídil naplňování zásobníků na plyn. Protože toto mimořádné opatření může platit pouze v nouzovém stavu, je to zcela legitimní důvod nebo jeden z důvodů požádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Současně intenzivně pracuje na legislativní změně, která v nejbližší době dorazí do Poslanecké sněmovny, že v okamžiku, pokud tuto pravomoc zaneseme do zákona, nebudeme muset používat nouzový stav k tomu, abychom nařizovali plnění zásobníků. Já myslím, že to je zcela jasné, legitimní. Nevím, co je na tom k nepochopení nebo co dalšího bychom k tomu měli říci.
Myslím, že je naším společným zájmem, aby se zásobníky naplnily co nejdříve, protože rizika omezení dodávek prostě existují. My si všichni přejeme, aby k tomu nedošlo, ale rizika reálně existují a děláme kroky k tomu, aby se to naplnilo. Od 1. dubna, kdy pan ministr svolal jednání krizového štábu ohledně plynu, se podařilo doplnit zhruba jednu miliardu kubíků plynu, což není, což není určitě málo. Rozumím tomu, a já jsem se musel také v tomhle zorientovat, že proto, abychom naplnili ten cíl - to nejde tak, že to uděláte ze dne na den. Jsou technické parametry těch zásobníků, máte maximální denní kapacitu, kdy to můžete vtláčet, a o tom můžeme mluvit poměrně dlouho. Ale nedomnívám se, že kdokoliv v Poslanecké sněmovně, a je jedno z kterého poslaneckého klubu, by byl proti tomu úmyslu naplnit co nejrychleji zásobníky plynu.
A mimořádné opatření ministra průmyslu a obchodu je jedním, jediným nástrojem v této chvíli v naší legislativní situaci, kdy to jde udělat, a lze ho použít pouze po dobu trvání nouzového stavu. Právě proto v tom urychleném režimu připravujeme změnu zákona, s kterým přijdeme do Poslanecké sněmovny, a věřím, že na těch potřebných změnách se dohodneme, protože to není politický souboj o výši daní, o fungování sociálního či zdravotního systému, je to o energetické bezpečnosti našeho státu. Já bych mohl dlouze, dneska to neudělám, vypočítávat, v čem všem jste zaspali, jak špatně na tom je Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy, které nezaspaly a činily průběžná opatření. Ta opatření nejsou krátkodobá, jsou minimálně střednědobého charakteru, a když jsme v bodě nula, tak musíme volit i netradiční cesty jako mimořádné opatření či změnu zákona tak, abychom zabezpečili dostatek plynu nejenom pro naše domácnosti, v této chvíli mohu říct, že pro příští zimu pro domácnosti je to zabezpečeno, ale zejména pro český průmysl, protože český průmysl prostě plyn potřebuje. Bez toho by došlo k velkým výpadkům a myslím si, že děláme kroky... Že ty kroky neoznamujeme dopředu, je pochopitelné a zase, kdo chce, to pochopí. Každá aktivita státu v této oblasti je cenotvorná. To znamená předčasné zveřejnění informací, například jestli nakoupíme, kde nakoupíme, o co je zájem, je prostě cenotvorná, ale bohužel jenom jedním směrem. Nikdy to nesnižuje cenu. Vždy to zvyšuje cenu. Ano, kdybychom prodávali, tak by to možná snížilo cenu, ale my nepotřebujeme, my potřebujeme budovat infrastrukturu a nakupovat strategické suroviny. Tak tady žádám o jisté pochopení. Myslím, že v okamžiku, kdy nějaký krok uděláme, jsme připraveni ho vysvětlovat, obhajovat, snášet argumenty a vést debatu, zda to nešlo udělat, jinak nebo lépe nebo efektivněji. Já jsem přesvědčen, že ne, že postupujeme s péčí řádného hospodáře a že děláme a podnikáme ty kroky, které současná situace na trhu energií prostě vyžaduje.
My rozumíme problémům s cenami energií. Ale bohužel je situace taková, o které jsem nejenom já, ale mnozí nevěřili, že se někdy do ní dostaneme. My nejdřív musíme v první fázi zajistit, aby plyn byl, a bohužel až v druhé fázi cenu. Protože když bude dramatický nedostatek plynu, tak otázka ceny nebude tak důležitá. Vím, že to není úplně veselé konstatování, ale je to realita. A my jsme se zavázali, že budeme informovat otevřeně i o problémech, které existují. Takže prosím o pochopení i naši opozici, že detaily jednání, která probíhají, nezveřejňujeme, protože by to bylo ke škodě státu, a věřte, nemusíte nám věřit, že děláme všechno možné, co se dělat dá. Když se podíváte objektivně na výsledky jednání pana premiéra s jeho klíčovými partnery v okolních zemích, ať už je to Polsko, Německo nebo Rakousko, tak vidíte obrovský posun a obrovskou ochotu pomoci nám řešit tyto otázky. Mimo jiné to, že se nám povedlo docela rychle vyjednat časově potřebnou výjimku z uvažovaného embarga na ropu, je také součástí toho, že pan premiér komunikuje se svými protějšky, je schopen přinést řádné argumenty, nikomu nevyhrožovat a diplomaticky dosáhnout vynikajících výsledků. To je prostě realita. Někdy jindy si můžeme posvítit na to a ukázat na to, které projekty neměly prioritu, které projekty a které nápady nebyly realizovány, a pak se můžeme my oprávněně ptát, proč to tak bylo.
Nezapomněli jsme, i když to nepřipomínáme každý jako vy, nezapomněli jsme na snahu pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka za každou cenu umožnit účast Rusů a Číňanů v tendru. Kolikrát jsme slyšeli, že to je z kompetitivních důvodů.
Dobře si pamatuju ty vaše věty, které jste říkal, kdy na naši otázku, jestli skutečně věříte, že tyto režimy nám dají férovou tržní cenu, anebo jsou schopny udělat dumpingovou cenu tak, aby měly pořádnou politickou páku na to, aby Česká republika vyhovovala některým jejich přáním, tak jste se tvářil, že to jsou tržní firmy, standardní firmy, které bezesporu jediné, co je zajímá, je tržní prostředí a férové obchodní vztahy. My jsme tak naivní nebyli. Řekněme si otevřeně, to, že došlo k vyloučení Rusů a Číňanů za minulé vlády, nebylo výsledkem strategické úvahy tehdejších vládních stran, ale toho, že po zveřejnění kauzy Vrbětice jim nic jiného nezbývalo. My jsme to chtěli dávno předtím. A nebyli jsme to my, kteří tady hájili zájmy ruských a čínských státních firem. V žádném případě. Nebyli jsme to my, kteří zvýšili dramatickým způsobem o desítky procent závislost České republiky na ruském plynu. Tak prosím, když pan ministr průmyslu a obchodu plní své povinnosti a je na setkání s velvyslanci, kde mimo jiné de facto monotematickým předmětem jednání v posledních dnech a týdnech, a bude to v příštích dnech a v příštích týdnech, v příštích měsících, je otázka energetické soběstačnosti, solidarity Evropy v oblasti energií, tak ho prosím nekritizujte, že tady není momentálně přítomen. Ten důvod, který je uváděn v té žádosti, je úplně jasný, není zpochybnitelný, pokud nechcete, a tomu nevěřím, aby se neplnily zásobníky, abychom si nevytvářeli zásoby na další měsíce.
Děkuji za pozornost.
