no, já když jsem přemýšlela, jak vlastně uvést toto své vystoupení, jak definovat novelu zákona o státní službě, tak mě nenapadly jiné výrazy, než narychlo a bez diskuze. Vláda chce změnit služební zákon, ale předkládá ho jako poslanecký návrh. Koalice nachystala změnu služebního zákona, který měl zaručit odpolitizování státní správy. Důležitý návrh, to souhlasím, od něhož si vládní většina slibuje lepší fungování státu, ale tento návrh nevznikl standardní cestou. Předložila jej pěti šéfů poslaneckých klubů s argumentem, že tento proces je rychlejší. Původní připomínkové řízení k návrhu bylo zrušeno a rovnou jej schválila vláda. Jde o zákon, který je základní podmínkou pro čerpání evropských fondů a já se ptám, jak byl poslanecký návrh projednán s Evropskou komisí, když jste ho neumožnili ani k vyjádření resortům a jejich právním aparátům? Bylo sice vyhlášeno meziresortní připomínkové řízení, které mělo probíhat od 16. do 27. května, nakonec však ministerstva žádnou oponenturu poslanecké novele důležitého zákona dodat nemohla. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun za Piráty návrh z připomínkového řízení vyjmul a nahrál znovu již bez něj. Nad to byl materiál rovnou zařazen na jednání vlády. Vládní programové prohlášení přitom uvádí, že kabinet se zavazuje předkládat zákony obvyklým způsobem. Legislativní návrhy potřební k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou, a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády, stojí v programovém prohlášení, to je z dokumentu podepsaného všemi vládními stranami. Odborníci mimo státní správu koalici vyčítají, že s novelou přichází bez dostatečné oponentury i otevřené debaty jak s experty, tak s opozicí. Jak se píše ve stanovisku Odborového svazu státních orgánů a organizací - cesta narychlo ušitého poslaneckého návrhu, který nebyl podroben široké odborné diskuzi, a zejména nebyl adekvátně projednán se sociálními partnery se odráží i v kvalitě předloženého materiálu. Jeho předseda, pan Pavel Bednář, v něm kritizuje nejen způsoby, jakými novela vznikla, ale také údajné politizující zásahy do právní úpravy. Ministerstvo vnitra podle pana Bednáře odborům teze chystaného materiálu zaslalo a na jejich stanovisko, ale pan ministr Rakušan, ani pan premiér Fiala nikdy nezareagovali. A připomínky odborů se poté v návrhu neobjevily.

Hlavním výsledkem novely zákona má být podle předkládací zprávy snaha zjednodušit a zrychlit proces vstupu do státní služby, zavést funkční období pro vedoucí zaměstnance či rozšířit okruh lidí, kteří se mohou o tato místa ucházet. Mezi další cíle patří například zrušení limitu pro počet politických náměstků nebo umožnění státním úředníkům pracovat z domova. Co tedy zásadního má novela změnit? Už tady bylo řečeno, jde zejména o otázku náměstků ministrů. Ty odborné, tedy náměstky pro řízení sekcí, navrhuje koalice přejmenovat na vrchní ředitele sekcí. Příslušný člen vlády může stanovit, že vrchní ředitel sekce je oprávněn se účastnit místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny, včetně vyšetřovací komise, není-li vysloveně požádána osobní účast člena vlády nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu, přitom se považuje za náměstka člena vlády. Právě tato část je zmíněna i ve stanovisku vlády, které upozorňuje na možný rozpor s Ústavou České republiky. Tuto část úpravy také kritizují například odboráři, podle nichž takto úprava mixuje politický a byrokratický aparát. Zejména v možnosti určit, aby vrchní ředitel sekce byl zároveň náměstkem člena vlády se politická a manažerská úroveň opět směšují, což jde zcela proti smyslu jak navržených změn, tak samotného zákona o státní službě, píše ve svém stanovisku pan předseda Bednář. K přejmenování má dojít i v případě náměstka ministra vnitra pro státní službu, který má nově být nejvyšším státním tajemníkem. Kritice nicméně v minulosti nepodléhal název té pozice, jako spíše obava o apolitičnost takzvaného superúředníka, který státní službu formálně zastřešuje. Nejvyšší státní tajemník totiž spadá pod ministerstvo vnitra a jmenuje jej vláda, zatímco doposud mohl být náměstek pouze na šest let, podle novely by mohl svůj mandát opakovat. A opět cituji ze stanoviska: "Nemožnost být znovu jmenován byla jedinou potenciální pojistkou proti podléhání nejvyššího státního tajemníka nemístným politickým tlakům." Komentuje změnu organizace rekonstrukce států, která se tématu odpolitizování státní správy dlouhodobě věnuje. Svůj pětiletý mandát by podle návrhu mohli opakovat i státní zaměstnanci, neomezeně dlouhý mandát by se naopak na pět let zkrátil ostatním vedoucím pracovníkům.

Nově by každý ministr mohl mít také více než dva politické náměstky, jak je tomu doposud. Političtí náměstci ale nemají žádnou odpovědnost. Já se vám pokusím to přiblížit, protože skutečně jsem pracovala ve státní správě osm let, nejdřív jako náměstkyně, jako odborná náměstkyně, poté jako ministryně, takže věřte, že s aplikací zákona o státní službě mám opravdu bohaté zkušenosti.

To, co vy navrhujete, a já znovu říkám, já jsem také přesvědčena o tom, že si zákon o státní službě zaslouží změnu, ale skutečně by se asi ty věci měly prodiskutovat, protože ten váš návrh znamená, že v podstatě bude ta linie: vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení a referent. Nad nimi bude neomezený počet politických náměstků. Dneska můžou být maximálně dva, nově jich bude třeba sedm osm. Ale to jsou lidé, kteří nemají žádnou zodpovědnost, nemohou řídit žádného úředníka, protože oni nejsou pod státní službou. To jsou lidé, kteří budou dělat stafáž ministrovi, promiňte mi ten výraz, ale samozřejmě ze zákona vy jim přiznáváte požitky. A to nejsou malé požitky. Samozřejmě jsou to obrovské platy, jsou to dvě auta - jedno s řidičem, jedno bez řidiče, je to jejich sekretariát. Ale ti lidé nejsou výkonní pracovníci. Oni skutečně nenesou žádnou agendu, konkrétní odpovědnost, protože nejsou v té řídící struktuře podle státní služby.

Takže tady je opravdu asi na uváženou, zda by se k tomuto návrhu znovu skutečně nemělo sednout k jednomu stolu, byť rozumím tomu, co tím předkladatel chtěl, to znamená, aby skutečně ministr si mohl přivést svůj tým náměstků, kteří by ale pak mu pomáhali samozřejmě s dopadem těch politických cílů dovnitř toho ministerstva, ale proč tam stavíme tu meziúroveň, to mi není jasné. Proč to tedy nejsou normální náměstci, političtí náměstci ministra, kteří by samozřejmě prošli tím výběrovým řízením, měli by na starost státní agendu, byli by zodpovědní za chod ředitele odboru, vedoucího oddělení, příslušných referentů dané sekce. Logické by samozřejmě bylo, aby tito náměstci, nebudeme jim říkat ani političtí, ani odborní, potom přicházeli a odcházeli s konkrétním ministrem, ale od úrovně ředitele odboru a níž už samozřejmě musíme dbát na tu profesionalizaci a stabilizaci státní správy.

Častým terčem kritiky současné podoby zákona jsou také výběrová řízení. Navrhovaná novela se tak výběrovým řízením věnuje v několika bodech. Nově by mělo probíhat jen jednokolově. Já bych si přála, abyste se všichni podívali do stenoprotokolů z roku 2018, když jsme vlastně z tříkolových výběrových řízení udělali dvoukolové. Já jsem si ty projevy vytiskla. Když na ně bude čas, tak vám je tady ráda přečtu, protože to je opravdu velmi zajímavé, jestli kolegové jako s křišťálovou koulí už hovořili o sobě v roce 2022, nebo jak je to myšleno, protože některé věty použité kolegy by asi stály za přečtení, aby se nad nimi i nová koalice zamyslela.

Co se týká výběrových řízení, tak jak už jsem řekla, nově tedy budou jenom jednokolová. Zájemci o vedoucí pozici ve státní správě by měli dopředu vědět, co se po nich na služebním místě bude požadovat a za kolik budou svou práci vykonávat. Poslední novela zákona umožňovala, aby se do druhého kola hlásili vedle kariérních úředníků i lidé mimo státní správu. To znamená, abych to přiblížila. Dnes vlastně po té novele v roce 2018 jde o to, aby v rámci prvního kola výběrového řízení skutečně mohli i kariérně růst vlastně stávající úředníci, aby měli ten prostor se zúčastnit, nicméně v rámci druhého kola, aby přišel ten nový vítr, s tím já naprosto souhlasím, aby se samozřejmě oživovala ta státní správa, to bylo umožněno i lidem zvenčí. Dnes je tedy navrhováno, ten nejnovější návrh je o tom, aby se externí zájemci o práci ve státní službě hlásili už v prvním kole.

Na co je ale potřeba se tady opět podívat, je, jak dokládají praxi. Já si snad myslím, že to nemohl předkladatel ani myslet vážně, aby prostě u těch jednotlivých pozic navrhoval, a já to tady s dovolením, abyste měli představu, jak to tedy je. Tak nejvyšší státní tajemník má podmínky výběrového řízení, že musí být starší 40 let, musí mít pět let, praxi v oboru a ta se může počítat už od školy a sčítat za celé období. Tak si představte, že se hlásí na nejvyššího státního tajemníka, úplně toho nejvyššího, člověk, kterému je třeba 50 let, a v podstatě dokládá pět let praxi v oboru, a která se může sčítat. To znamená, že když on bude prokazovat ekonomické vzdělání nebo právní vzdělání například, tak to může i - samozřejmě jeden rok to dělal, dalších pět let to nedělal a takhle si může nasčítat těch pět let. Stejně tak musí mít zkušenosti jako vedoucí nebo člen statutárního orgánu minimálně čtyři roky. A opět se může sčítat. Dnešní návrh je o tom, že za uplynulých osm let musel mít tu praxi, aby se skutečně ta jeho reálná praxe promítla do toho výkonu. To znamená, to je o té profesionalizaci státní správy.

Já bych opravdu doporučovala, aby se na to předkladatelé ještě podívali, protože stejně tak je to u státního tajemníka. Tam je jmenování na pět let, odborná praxe čtyři roky a tři roky jako vedoucí nebo člen statutárního orgánu. Opět se sčítá už od školy. Vedoucí služebního úřadu - jmenování na pět let a podmínky jsou stejné jako u státního tajemníka, to znamená praxe čtyři roky a tři roky jako vedoucí. Opět se sčítá už od školy. Vrchní ředitel sekce - jmenování na pět let, odborná praxe ale už jen tři roky a dva roky jako vedoucí. Opět se sčítá už od školy. Ředitel odboru - jmenování na pět let, odborná praxe dva roky, vedoucí jako jeden rok, pouze jeden rok a opět už od školy. Já si myslím, že už jenom ten pojem, že chceme profesionalizovat státní správu, s tímto úplně nejde dohromady a určitě by to stálo za to se nad tímto ještě zamyslet.

Takže co je závěrem vlastně této změny? Určitě dojde k rozšíření okruhu možných uchazečů o místa představených. O tom není sporu. Otázka je však, zda tento přístup přinese větší množství kvalifikovaných uchazečů, či se bude jednat o dosazení svých známých a podporovatelů do služebních úřadů, a tím v podstatě o posílení účelových politických vlivů na státní službu. Poslaneckému návrhu stejně jako Rekonstrukce státu mimo to vyčítají i fakt, že nijak neposiluje možnosti kariérního postupu zevnitř státní správy.

Já si dovolím ještě opravdu zrekapitulovat některé věci, protože bych ještě ráda upozornila na některé problémy, které jsou. Už jsme si tady řekli, že tedy návrh přichází s tím, že se ruší takzvaný odborný náměstek, neboli náměstek pro řízení sekce, a tato nová pozice bude označena vrchní ředitel sekce. Vrchní ředitel sekce dle návrhu po stanovení ministrem může zastupovat člena vlády, stejně jako náměstek člena vlády. Tady opravdu i samo souhlasné stanovisko vlády upozorňuje na problém s ústavou. Takže by opravdu asi stálo za to, aby se tím předkladatelé alespoň zabývali, když už je na to vlastní stanovisko upozorní.

Co naopak je potřeba pochválit? To je potřeba říci, že výběrová řízení jsou vyňata z režimu správního řízení. To je určitě krok správným směrem, protože to skutečně zabetonovávalo ta výběrová řízení na velmi dlouhou dobu. Nově bude nutné při podání žádosti doložit občanství a znalost jazyků. Dříve se to mohlo doplnit později. Nově bude muset být doložen životopis s údaji o praxi, odborných znalostech a dovednostech, ovšem počítáno už od školy. Náhradní termín pohovoru pro omluvené žadatele bude jen se souhlasem služebního orgánu. Dříve všichni řádně omluvení museli dostat náhradní termín. Je stanoveno, že vedoucí oddělení budou jmenováni na dobu neurčitou a nebudou se přesoutěžovat. Oproti tomu nejvyšší státní tajemník, státní tajemník, vrchní ředitel sekce, personální ředitel a ředitelé odborů musí vždy projít výběrovým řízením a budou jmenováni na dobu určitou, avšak - a tady znovu prosím o vaši pozornost - ti lidé jsou ve služebním poměru na dobu neurčitou. To znamená, že pokud každých pět let přijde nová vláda a vymění celé ministerstvo už od ředitelů odborů, tak všichni tito lidé skončí, říká se tomu v té naší terminologii státních úředníků, v bazénu.

A já bych chtěla všechny upozornit na to, co to znamená. Já si vůbec nedokážu představit, jak tento návrh mohlo podpořit Ministerstvo financí. Bazén znamená, že ti lidé po dobu šesti měsíců dostávají 80 % platu a nepracují. Oni čekají, jestli se někde ukáže nějaká vhodná pozice, na kterou by mohli nastoupit. A co se stane, když se ta pozice nenajde? Tak odcházejí ze státní služby. Ovšem ne jen tak, oni odcházejí s významným odstupným. A teď si opět, řekněme, jak to je.

Když pracuje ve státní službě do tří let, dostane tři platy. Když do šesti let, dostane šest platů. Takže když jste tam dali pět let, je jasné, že všichni budou odcházet s šesti platy navíc. Do devíti let devět platů, nad devět let dvanáct platů. Takže vy vlastně tady vybudováváte mašinérii, která samozřejmě bude stát státní rozpočet obrovské peníze, protože když to vlastně skutečně vezmu tak, jak to asi bylo myšleno, aby každých pět let si mohla tedy nová vláda vyměnit úředníky už od pozice ředitele odboru, tak ten bazén to bude tedy jako mega půl, jo? To bude opravdu jako velký bazén, kam by se nám všichni vešli. A bude to stát státní rozpočet opravdu nemalé peníze.

Další věcí, která se mění, jsou tedy striktnější podmínky výběrových řízení. Rozšíří se významně okruh žadatelů. Dále je upraveno služební volno k individuálnímu studiu na pět dnů. Ale opět, zase, asi jak to bylo šité horkou jehlou. Úředníci si jen požádají, oni vůbec nemusí dokládat, na co si to individuální volno vzali. Takže se obávám, že prostě v každém úřadu jsou lidé, kteří samozřejmě významně zneužívají systému a budou to mít státní tajemníci určitě velmi těžké. Takže i tady bych doporučovala to nějakým způsobem ošetřit.

Nově jsou do zákona dány požitky. To je opravdu novinka. Takže státní tajemník, náměstci ministra, vrchní ředitelé sekce, mají nárok na služební auta, a to jak s řidičem, tak bez řidiče. Mají nárok samozřejmě na všechny počítače, mobilní telefony, sekretariát a tak dále. Znova opakuji. Vrchní ředitel sekce je skutečně v řídící hierarchii, to znamená on je zodpovědný vůči té státní službě, má své podřízené a tak dále.

Náměstek ministra nic takového nemá, žádnou zodpovědnost, žádnou starost o úředníky, nic. Ten tam skutečně je jenom pro blaho konkrétního ministra. Náměstek vlády nebo náměstek člena vlády, nově není určen počet. Opět tady opakuji, že současný zákon hovořil o maximálním počtu dvou, tak aby byla samozřejmě zastupitelnost na vládě. Nově je to neomezený počet. Takže když si představím ministerstvo, které má sedm sekcí, bude tedy sedm vrchních ředitelů sekcí, tam samozřejmě s veškerou odpovědností a tak dále, a nad nimi může být sedm, osm, devět politických náměstků, které tedy bude státní rozpočet platit nemalými zdroji. Nikdy se samozřejmě na tyto lidi nebudou vztahovat ani možnosti evropských fondů ani žádné takové věci. To znamená pouze ze státního rozpočtu.

Další problém jsou přechodná ustanovení. O tom už tady velmi podrobně a dobře hovořila paní zpravodajka. Je potřeba si uvědomit, že ke dni účinnosti zákona vrchní ředitelé sekce a ředitelé odborů budou považováni, že jsou jmenováni na dobu určitou. Pokud již uběhla lhůta od jmenování, to znamená pokud jsou tam už ředitelé odborů a vrchních ředitelů sekcí déle jak pět let, tak se všichni budou muset přesoutěžit do dvanácti měsíců, a to se týká vedoucích úřadů, vrchních ředitelů sekcí a ředitelů sekcí a do osmnácti měsíců potom personální ředitel sekce a ředitel odboru. Rozjetá výběrová řízení na představené se skončí a vyhlásí se znovu podle nových podmínek. Je otázka, jestli to opravdu nezavádí určité diskriminační přístupy, protože se někdo hlásil za určitých podmínek, najednou se mu to zruší a bude se hlásit podle nových.

Co se týká řadových zaměstnanců, referentů, tak ta se dokončí podle původní úpravy. Tak tady opět vidíte samozřejmě, tak referenti podle původní představení, tak zřejmě je potřeba samozřejmě na ty vyšší pozice co nejrychleji dostat konkrétní lidi. My vnímáme, a znova to tady opakuji, my vnímáme, že by zákon o státní službě se měl změnit, ale mělo by to proběhnout na základě debaty, abychom se vyvarovali kiksů, kterých je v předložené novele celá řada. Zároveň se novela vůbec nevěnuje pozici státního tajemníka, který je nejbližším spolupracovníkem ministra. Proč například o jeho přijetí nebo odvolání nemůže rozhodnout přímo ministr, když například úřad neplní stanovené úkoly? Tímto se ale novela vůbec nezabývá. Novela se zabývá pouze pozicemi, které jsou na ministerstvech, to znamená odborní náměstci, ředitelé odborů, to znamená tyto vrcholné pozice manažerské, kterým se říká představení.

Co vlastně přináší ta narychlo spíchnutá novela? Tady si půjčím slova mého kolegy, který - cituji: "Likvidují se kvalitní státní úředníci a přicházejí průměrní lidé navázáni na pětikoalici. Rychlá změna služebního zákona je toho pouze dokladem. Pět stran má stovky podporovatelů, lobbistů a šíbrů, kteří pomohli ve volbách a teď potřebují posty. Potřebují rychle státní zakázky a kontrolu nad nimi. To je jediný důvod, začíná další vlna klientelismu, tentokrát je to ale doslova tsunami." Z důvodu mnoho nedořešených problémů, ať už je to problém s ústavou, neúspěšní státní úředníci ve výběrových řízení, takzvaný bazén, což znamená opravdu obrovská zátěž pro státní rozpočet, nedoložitelná praxe, aspoň bychom se měli zabývat tím, že budou nějakým způsobem definovány ty manažerské pozice, můžeme se inspirovat zákoníkem práce, navrhuji vrátit k přepracování, tak aby návrh přišel jako vládní návrh po projednání s Evropskou komisí a připomínkovými místy.

Děkuji za pozornost.