Předkládaný návrh dokončuje transpozici příslušných ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice Evropské unie 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností. Souvisejícím transpoziční předpisem je zákon číslo 300/2021 Sb., kterým se mění zákon 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, tedy notářský řád, a dále pak zákon 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnost 1. září roku 2021.
Novelou notářského řádu se umožnilo, aby celý proces založení a vzniku společnosti proběhl bez fyzické přítomnosti zakladatele či zakladatelů u notáře. Prokázání totožnosti zakladatele a zjišťování obsahu projevu vůle o tom, co má být pojato do notářského zápisu, může probíhat s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci a audiovizuálním spojením v reálném čase, jak plyne z § 64a notářského řádu.
Citovaná směrnice ale požaduje, aby zápis společnosti do obchodního rejstříku nebyl podmíněn vydáním živnostenského oprávnění, jinými slovy, živnostenské oprávnění může společnost obdržet až poté, kdy bude zapsána do obchodního rejstříku, a tím dojde k tomu, že poté, kdy bez fyzické přítomnosti sepíše notář zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu, bude moci notář, aniž by čekal na vydání živnostenského oprávnění, zapsat společnost do obchodního rejstříku. Společnost si bude následně moci vybrat, zda o vydání živnostenského oprávnění požádá po sepisu zakladatelské listiny před zápisem do obchodního rejstříku, nebo až následně.
Změna zákona o soudních poplatcích reaguje dále zčásti opět na směrnici, která ukládá při využití formulářového založení s.r.o. snížení nákladů, a proto dojde u společnosti s ručením omezeným, pro jejíž založení bude použita formulářová zakládací listina, k osvobození od poplatku pro zápis do obchodního rejstříku.
Změna zákona o obchodních korporacích opět souvisí se směrnicí a bude zřízena tzv. evidence vyloučených osob, tedy těch osob, které se nemohou stát například jednateli či statutárními zástupci obchodních korporací nebo členy kontrolního orgánu. Evidence bude neveřejná. Jednateli či členy statutárního orgánu obchodní korporace nebudou moci napříště být například osoby, kterým byl uložen zákaz činnosti v kterémkoliv členském státě Evropské unie, a nově také ti, kteří byli odsouzeni za zpronevěru, podvod a jiné. Při zápisu společnosti do obchodního rejstříku bude toto předmětem kontroly ze strany soudu či notáře a žadatelé nebudou nuceni výpis z této evidence předkládat a bude do ní sám nahlížet soud či notář. Změna rejstříkového zákona odstraňuje některé nedostatky ve stávající právní úpravě, kdy dosud nebylo možno zapsat pobočku zahraniční nadace. V souvislosti se změnu živnostenského zákona již nebude rejstříkový soud oznamovat živnostenskému úřadu, že osoba nepodala návrh na zápis nebo návrhu na zápis osoby nebylo vyhověno, a promítá rozpojení soukromoprávní a veřejnoprávní roviny při zakládání a vzniku obchodních korporací a dále se promítá zmíněná změna zákona obchodních korporacích, která zavádí evidenci vyloučených osob.
Děkuji.
