Již staří Indiáni vyčítali bělochům, že se tak moc starají o budoucnost, až jim uniká přítomnost. A skutečně se zdá, že nežijeme, jen se připravujeme na budoucnost. Pravděpodobně žádná jiná kultura, než americko-evropská civilizace, tak často ve veřejném životě nepoužívá slovo “pokrok″ a v žádné jiné civilizaci se tak často nevyskytuje slovo “vývoj″. Tato slova nejsou synonyma, protože “vývoj″ předpokládá zařazení věcí do kontextu, zatímco “pokrok″ znamená pouze věci hodnotit na základě jakéhosi víceméně subjektivního kritéria.
Na loňský Den Země, 22. dubna 2021, prezident Joe Biden nařídil a stanovil konkrétní cíle pro odstranění fosilních paliv z ekonomiky USA. Biden se jménem Spojených států údajně jednostranně zavázal k výrobě elektřiny bez emisí CO2 do roku 2035 a k ekonomice s nulovými emisemi CO2 nejpozději do roku 2050. Je to samozřejmě nesmysl, protože "čisté nuly" není možné dosáhnout bez dramatického podkopání ekonomiky, životního stylu a bezpečnosti. Je otázkou, zda je to možné i z hlediska fyzikálních zákonů. Aby bylo možné získat nějakou využitelnou energii, je nutné, nejprve nějakou energii vynaložit. Pokud bude nucený přechod na bezuhlíkovou ekonomiku pokračovat, tak v určitém okamžiku nevyhnutelně narazí na fyzikální a finanční limity a pak se katastrofálně zhroutí. Je třeba si také uvědomit, že žádný instalovaný výkon větrných a solárních elektráren sám o sobě nikdy nedokáže spolehlivě zásobovat elektrickou síť 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Obdobnou cestou, kvazi bezuhlíkové ekonomiky jde EU. Jednotlivé státy a korporace postupně, ze zbabělosti, tomuto nesmyslu ustupují, aniž by jasně řekli, že se nejedná o pokrok, protože dojde k likvidaci celých odvětví průmyslu, zhoršení kvality života většiny občanů, oslabení ekonomik a nastartování velmi nebezpečné trajektorie zničení naší civilizace. Je nezbytné, aby pokračoval vývoj nových technologií, které by bezpečně umožnily nižší závislost na fosilních energií, ale bez nich se asi ještě dlouho neobejdeme.
Je skutečně oprávněný strach z budoucnosti, ze skleníkových plynů, přehřátí planety a následných katastrof? Proč nám politici neustále vtloukají do hlav, že nám v blízké budoucnosti hrozí obrovské katastrofy, že se musíme uskrovnit a omezovat, protože se podílíme na růstu skleníkových plynů? Co se to s námi stalo, že nežijeme současností, ale strachem z budoucnosti?
Mám stále větší dojem, že jsme se stali obětí jednoho velkého podvodu, který má sloužit zcela jiným cílům a z nás, obyčejných lidí, kteří nejsou „zasvěceni“, má vytvořit chudou masu lidí, strachující se o buducnost, chránící si svoje malé majetky, která poslušně přijímá nesmysly o katastrofě, uskrovnění a hlavně poslušnosti. Nedávno jsem o těchto věcech hovořil se stejně smýšlejícím známým. Odpověděl mi: „nediv se, dnes může skoro každý jet na Riviéru, Zlaté písky, Makarskou riviéru…… Dříve tam jezdila jen High Society, a to je potřeba navrátit“. Nevím, zda je to ten pravý důvod, ale určitě vím, že podléháme nesmyslům a měli bychom se bránit.
Je až neuvěřitelné, jak velké množství lidí podlehne jednoduchému vidění světa, že naše činnost zásadním způsobem ovlivňuje klima na Zemi. Politici se klaní nevzdělané nedospělé dívce, která si přečetla nějakou myšlenku a hlásá jí jako pravdu. Možná, že spíše posloužila, aniž si toho byla vědoma, jiným, podstatně temnějším cílům. Zarážející je, že existuje řada vědeckých prací, které věrohodně vysvětlují vliv slunce, pohybu Země a vesmírného záření na naše klima, ale ve veřejné diskusi nejsou zmiňovány, nebo přímo zamlčovány.
Trojice renomovaných fyziků, Jasper Kirkby z CERNu, Augusto Mangini z Univerzity v Heidelbergu a Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkley, vyslovila zajímavou hypotézu, že chladné periody pleistocénních ledových dob byly způsobeny právě zvýšenou intenzitou kosmického záření, přesněji řečeno jeho působením ve vrstvách zemské atmosféry. Pro svou teorii předložili důkazy, jimiž jsou vzorky obsahu izotopu berylia10 v usazeninách ve velkých hloubkách oceánů. Měření množství tohoto izotopu podle nich odpovídá popsaným geologickým cyklům, v nichž by se mohly objevovat „ledové doby“.
Myšlenka, že kosmické paprsky mohou způsobovat klimatické změny, není nová. V roce 1997 dánští vědci Henrik Svensmark a Eigil Friss-Christensen z Dánského ústavu pro kosmický výzkum (Danish Space Research Institute) předeslali, že vysoká intenzita kosmických paprsků může mít vliv na tvorbu oblaků, a tudíž i ochlazení. To platí i pro opačný pohled, malá intenzita vede k oteplení.
Hypotézu o „ledových cyklech“ vyslovil poprvé srbský astrofyzik Milutin Milankovič v roce 1912. Milankovič napsal, že doby ledové mohou být způsobeny pravidelnými cykly určenými v závislosti na intenzitě slunečního záření na Zemi (viz stránka Milankovitch Cycles in Paleoclimate http://deschutes.gso.uri.edu/~rutherfo/milankovitch.html).
Tak, jak to vlastně je? Kde je důkaz, že námi vyprodukovaný CO2 zásadním způsobem mění klima na naší planetě? Nejedná se o velký podvod, který má z většiny udělat opět chudáky, kteří jsou závislí na svojí práci, která je sotva uživí?
Neústupnost EU ve věci „Zeleného údělu“ v době, kdy v Evropě je válka, ceny surovin letí vzhůru a obyvatelstvo chudne, je nepochopitelná a zničující. Bohužel většina lídrů členských zemí trpně poslouchá, i když musí vědět, že to bude pro jejich zemi a občany katastrofa. Je to obrovská manipulace s miliony lidí, kteří si nechtějí připustit, že by s nimi jejich lídři hráli takovou špinavost.
Prosím Vás, přestaňme se pořád strašit budoucností co bude za dvacet, třicet či padesát let. Chovejme se normálně, uklízejme po sobě, zbytečně neplýtvejme zdroji, ale hlavně nebojme se budoucnosti.
