Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jednáme tu dnes o novele zákona o mezinárodních sankcích, což je něco, co je v dnešní mezinárodní situaci více než aktuální. Tato novela vytváří podmínky pro zavádění sankcí proti subjektům na našem území, které se dopustily závažného protiprávního jednání a nebyly doposud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Zároveň tato novela bude umožňovat právě na popud České republiky na sankční seznam Evropské unie subjekty zařazovat.
V současnosti platí, že celní správa na základě současného zákona nemá pravomoc sankcionovaný majetek zadržet. S projednávanou novelou již česká celní správa tuto pravomoc získá a bude tak moci zadržovat sankcionovaný majetek například ruským subjektům ve spojitosti s probíhající agresí Ruské federace na Ukrajině. Novela také přináší změny v případě Finančního analytického úřadu, respektive v jeho rozhodovací činnosti.
Bude platit, že novela ústředním orgánům státní správy, jako je Česká národní banka, policie či zpravodajské služby, ukládá povinnost poskytnout Finančnímu analytickému úřadu případné informace a stanoviska.
Nevyhovění této žádosti bude sankcionováno pořádkovou pokutou až do výše 500 000 korun, a co více, zákon umožňuje také rychlejší vložení plomby při zmražování majetku do veřejných rejstříků. Pro Finanční analytický úřad bude také snadnější doručovat svá písemná rozhodnutí do zahraničí. Při správě zmraženého majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, zase norma upřesňuje procesní postupy, a také nově zavádí poplatek za jeho správu. Ten bude činit tři procenta z hodnoty majetku a jeho výsledná výše za kalendářní rok tak bude součinem sazby poplatku a hodnoty spravovaného majetku.
Spravovaný sankcionovaný majetek bude moci být za určitých okolností i prodán ve veřejné dražbě s tím, že dražebníkem bude zpravidla Finanční analytický úřad či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Stát může také zmražený majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, prodat ve veřejném zájmu. Je patrné, že toto navrhované rozšíření sankčních opatření bude představovat nárůst agend a správních úkonů dotčených státních orgánů. Kvantifikace tohoto nárůstu bude pak samozřejmě závislá na míře využívání sankčních opatření. Nicméně by neměla vyžadovat navýšení personální vybavenosti dotčených státních orgánů. Neočekává se zároveň, že by tento návrh zákona měl bezprostředně vést k nárůstu prostředků alokovaných pro činnost Finančního analytického úřadu v příslušné kapitole státního rozpočtu.
Případné vzniklé vyšší náklady na navrhovaná opatření budou do jisté míry kompenzovány právě ze zmíněného příjmu z poplatků za správu majetku podléhajícího sankčního režimu. Příjmy státního rozpočtu z tohoto poplatku je však v současnosti obtížné kvantifikovat, a to především vzhledem k dynamickému vývoji rozsahu sankčních opatření.
A na závěr: Vzhledem k časové naléhavosti právní úpravy této předmětné problematiky zejména s ohledem na známý ozbrojený konflikt na území Ukrajiny vyvolaný invazí ruských vojsk a přijímané sankce ze strany Evropské unie je požadováno návrh zákona projednat co nejdříve. Uvedeny jsou zejména důvody rozšíření pravomocí orgánů, které by měly mezinárodní sankce kontrolovat co nejdříve, aby bylo možné sankcionovaný majetek postihnout v co nejširší míře a v co možná nejkratší době. Proto jako hnutí ANO návrh podporujeme a souhlasíme s jeho přijetím již v prvém čtení.
