Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, já bych se hrozně rád vyjádřil také k tomuto zákonu a hlavně k odebrání 14 mld. Kč za státní pojištěnce ze systému zdravotnictví. Protože ono nejde jen o těch 14 mld. Kč z toho zdravotnictví, jde o dalších 5,8 mld. Kč, které ze státního rozpočtu byly odebrány z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. A když si uvědomíme, že prakticky fakultní nemocnice a různé jiné ústavy jsou přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví, znamená to úbytek finančních prostředků z celého systému.
Navrhuji vrácení této novely do druhého čtení a tím dát šanci na zásadní pozměňovací návrhy event. stažení této nešťastné novely z projednávání.
Rád bych zdůvodnil tento návrh s uvedením několika zásadních konsekvencí na současné neplánované navýšení počtu státních pojištěnců v rámci ukrajinských běženců.
Jedním z hlavních volební kampaně pětikoalice bylo proponované snížení schodku státního rozpočtu, kterým chtěla ukázat prstem na špatné hospodaření Babišovy vlády. To lze pochopit. Co je nepochopitelné je, že ministr financí touto novelou se snaží odebrat zdravotnictví celkem prakticky 20 mld Kč, které bylo těžce poznamenané covidovou pandemií, nedostatkem zdravotnického personálu a nyní navíc významným vzestupem počtu státních pojištěnců.
Přes proklamace vlády výsledkem bude další zhoršení kvality a hlavně teritoriální dostupnosti zdravotní péče, hlavně pro lidi, kteří mají hluboko do kapsy. V kontextu nynější drahoty budou dopady na tyto lidi ještě horší.
Všemi vládami od 90. let bylo financování zdravotnictví udržováno okolo 7 % z HDP, přičemž průměr Evropské unie byl kolem 9 - 9,2 %. Až teprve minulá vláda pana Babiše byla jako první dotlačená covidovou pandemií ke zvýšení plateb za státní pojištěnce tak, že současný podíl na HDP je 8,8 %, téměř 9 %, a tím jsme se začali blížit průměru Evropské unie, pochopitelně při výrazně nižším HDP u nás ve srovnání s HDP v zemích na západ od naší hranice, ale přitom při srovnatelné kvalitě, přičemž za vstupy ve zdravotnictví platíme stejné ceny. Jako konkrétní příklad mohu uvést třeba z mého (nejasně řečeno) oboru, že cena za mikrochirurgickou operaci výhřezu meziobratlové ploténky je u nás zhruba 4 000 korun a v SRN je to 3 800 eur.
Lze konstatovat, že kvalita našeho zdravotnictví je vykoupena nízkými mzdami zdravotníků při výrazně vyšším pracovním nasazení oproti západnímu zahraničí. Hlavním důvodem tohoto necitlivého snížení plateb za státní pojištěnce - (Poslankyně Schillerová ukazuje předsedajícímu, že není přítomný ministr.)
Hlavním důvodem tohoto necitlivého snížení plateb za státní pojištěnce je snaha o komercionalizaci zdravotnictví, jak se o to konkrétně snažily všechny pravicové vlády, hlavně ODS, od 90. let. Svědčí o tom naposled konkrétně zmínka v programovém prohlášení vlády, že bude usilovat o větší konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami. Toho lze ale dosáhnout jedině tehdy, jestliže se sníží množství hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, to znamená, bude muset existovat větší spoluúčast pacientů. Toto se vlastně už dneska děje.
Já se domnívám, že spousta lidí ani neví, že od 1. ledna letošního roku došlo ke změnám, co se týká hrazení služeb z veřejného zdravotního pojištění, ale to je na jinou diskusi, na jinou debatu, ale tyto změny prakticky dopadají hlavně na důchodce a lidi nad 50 let věku. Jedná se třeba o zhoršení nebo snížení plateb za protézy zubní, je tam spousta jiných věcí, o kterých nikdo nemluví, ani veřejnost ani média vůbec neví, ve skutečnosti co se děje. A to se dozvídají pacienti, až když se dostanou k dentistovi, k zubaři a ten jim řekne - bohužel, měl jste nárok na totální protézu jednou za pět let a teď podle nového je to za tři roky, to znamená, zaplatíte si to sám. A ty ceny se pohybují v desítkách tisíc korun.
Novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se zabývá snížením příjmů do systému, ale legálním vyváděním prostředků ze systému neřeší. To je zásadní problém, který třeba mně vadí, protože zákon o veřejném zdravotním pojištění historicky vycházel z toho, že úhrada smluvnímu poskytovateli by neměla být dána libovůli zdravotní pojišťovny či volnou dohodou smluvních stran, ale vychází z právních předpisů, to je z dokumentů typu seznam výkonů s bodovými hodnotami a z úhradové vyhlášky pro daný rok. Za Topolánkovy vlády však zapracovala privatizační lobby a to následně: K 1. lednu 2008 byla novelou 261/207 Sb. provedena nenápadná, ale zcela zásadní změna. Do tehdejšího § 17 odst. 5 byl implantován doplněk a tato věta a tento text nyní zní: „Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezení" - a teď pozor - „jinak". Takto se vlastně tuneluje na nový způsob. Nikdo si toho ani nevšimne a všechno je legální.
Tato věta obsažená v § 17 odst. 5 umožnila zdravotním pojišťovnám a vybraným poskytovatelům odpoutat se od vyhláškové regulace prostou vzájemnou dohodou. Zdravotní pojišťovny zůstaly plně závislými na veřejných prostředcích povinně vybraných od pojištěnců, ergo zákon byl co do litery naplněn. Současně však zdravotní pojišťovny získaly v jejich vynakládání smluvní volnost, jako by byly soukromými podniky. Pro privátní poskytovatele zdravotních služeb vzniklo něco jako ráj na zemi. Existující právní stav přímo vybízí k tomu, aby zdravotní pojišťovny selektivně zvýhodňovaly z veřejných peněz vybrané podnikatele ve zdravotnictví, zpravidla s vazbami na rozhodující funkcionáře pojišťoven nebo vládnoucí politickou garnituru, což v konečném důsledku znamená mnohamiliardové ztráty systému ve prospěch kapes podnikavců ve zdravotnictví a tím zhoršení dostupnosti a kvality zdravotních služeb. Pokud by se podařilo dostat pouze 50 % těchto prostředků zpět do systému, tak bychom nebojovali proti odebrání 20 miliard ze zdravotnictví, které mají sloužit mimořádnému záplatování státního rozpočtu. A nejen to, nemusela by se sbírat víčka z PET lahví na léčbu vážně nemocných dětí a my bychom si tuto diskusi, kterou tady vedeme, mohli odpustit.
Tuto již čtrnáct let trvající neudržitelnou situaci musí vyřešit zásadní změna zákona. Do pravidel smluvní politiky se musí zavést jednoznačné protikorupční mechanismy. A to je důvod, proč navrhuji, aby byla tato novela vrácena zpět do druhého čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
