Protestsong procestoval coby nejvznešenější písničkářský žánr celý svět. Ve Spojených státech pomáhal černochům k rovnoprávnosti, občanům latinskoamerických zemí k demokracii.

V tomto období se z Prahy po republice vydaly nové módní protestsongy o tom, kde se nachází naše společnost. Klus, Xindl X, Koller a Poláková veršují o politice. Povrchovým náslechem songu „Jsme v prdeli“ bude většina kozumní, leč nespokojené populace nadšena, jak to dobře řekli, "Ti Pražáci".

 … a co s tím? Parazitování, apatie, úprk a revolta.   

 Ač se to nezdá, byli Karlovarští mnohdy na špici společenských revolt. V listopadu 1989 se v Karlových Varech denně v 16 hodin scházeli lidé k demonstracím – zprvu pár, desítky, pak stovky a dokonce také tisíce(!) … to nemělo tehdy v Čechách obdobu. Podstatné na tom bylo, že to společenské změny posunulo z kategorie kosmetických, do kategorie změn spíše větších. Proto se u moci objevilo více nových lidí než jinde, ale paradoxně vývoj změn moc neřídili. Neměli kreativní potenci a v sobě srovnaná hodnotová kritéria, morálku a čest. Proto je zákonitě pohltil dobový trend „vézt se“ a „mít z toho“.

Mezi lidmi asi nejen v Karlových Varech se pak daly zaznamenat takové čtyři formy životní reflexe, které určili jejich životní styl.

Apatický, do kterého upadla asi většina lidí. Nemusí jim být všechno vnitřně jedno, ale navenek jsou lhostejní a životem "tak nějak" vyhýbavě proplouvají. Parazitující forma je o těch, kteří na tom společenském marasmu vydělávají, udržují a rozvíjejí jeho sítě - patrně by do této skupiny naskočilo více lidí, kdyby k tomu dostali šanci. Třetí forma jsou emigranti prchající z města v dobré víře, že jinde s pílí a poctivostí dojdou dál. Ten amorální téměř mafiánský systém zákonitě produkuje také sebeočistnou skupinu lidí, které ten stav natolik štve, že se rozhoupou a revoltují. Prostě se tomu vzepřou, jak je to patrné v celé historii lidstva. Je to prosté, evoluční a přirozené.  

V roce 2006 začala v karlovarském zastupitelstvu příkrá, do té doby neobvyklá opoziční činnost. Byla zbavená pověstného předstírání "politického boje" a následného chození politiků „na pivko“. Vyplavala losovačka, nemravné prodeje, doubová … a právě to začalo probouzet a nabalovat občany té posledně zmíněné formy. Došlo k expanzi vzdoru proti korupci a zlodějnám politiků a kmotrů, proto více a více občanů nabývalo bojovnější nálady. A s tím protestsongovým vzedmutím, o kterém tato polemika je, tomu nebylo jinak.

 Syrové hlasy z ulice …

Západní projev, Karel Zemek a Lukáš Kravar a další mladí kluci, hip-hopáci vypustili při jedné ze zimních demonstrací 2006/7 mezi brumlající veřejnost, která na ty demonstrace chodila, velmi „drzé“ skladby. „Gde rodina moj“ byla asi první z nich. Tu dali dohromady jmenovaní kluci s Robertem Koryčánkem a následně jí na koleně přetavili do velmi slušného videoklipu.

... více, včetně ukázkových videoklipů naleznete ZDE: http://www.radnicnilisty.cz/protestsong-jsme/