1) premiér oznámil, že pan Mlejnek významně pomohl ve vyšetřování kauzy Dozimetr. Pan Mlejnek se sám ministrovi vnitra přiznal ke kontaktům s vyšetřovaným nesvéprávným podnikatelem Redlem, který je jednou z ústředních postav korupční kauzy Dozimetr. Premiérovi ani ministrům nepřísluší se zajímat o živou trestní kauzu, natož o ní dostávat informace a zabývat se jí na schůzích vlády. Slova premiéra o údajné roli pana Mlejnka popřela později večer vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jejíž úřad naopak vyšetřování korupce v kauze Dozimetr řídí.

2) ministr vnitra kličkuje a mění odpovědi ohledně odpovědi na dotazy ohledně jmenování nového šéfa rozvědky. Přitom do médií sdělí jména 2 príslušníků jiné tajné služby a odkryje tak jejich příslušnost k bezpečnostní komunitě. Oba jmenovaní popřou následně jakýkoliv kontakt s ministrem. Ukáže se, že ministr vnitra s nimi nemluvil o údajných pozitivních referencích na nového ředitele rozvědky, ale že jejich jména zná ze sms zprávy, kterou mu ukázal sám pan Mlejnek, tedy ten, na něhož ministr reference potřeboval.

Takový průšvih ohledně bezpečnosti státu nepamatuji od podzimu 2006, kdy tehdejší Topolánkův kabinet odvolal z pozice šéfa rozvědky Karla Randáka. To jsem zažil v pozici místopředsedy bezpečnostního výboru PSP. Nenapadlo mne, že o 16 let později příjde mnohem větší skandál a vláda bude ještě zoufalejší než ta tehdejší.