Já bych chtěl říct, že my jsme sice schopni, ale ne vždycky, nakoupit elektrickou energii, která překvapivě se nedá koupit za levné peníze, byť vyrábíme v České republice s dvacetiprocentním převisem poptávky - to znamená, máme k dispozici o 20 % energie více, než jsme schopni spotřebovat, ale přesto tuto energie nakupujeme za finanční prostředky, které jsou zcela neadekvátní tomu, za co se ta elektrická energie vyrábí. Já dám příklad za náš kraj: 16 000 za jednu megawatthodinu jsme vysoutěžili, jsme koupili pardon, nevysoutěžili, nakoupili na burze na příští půlrok, což znamená 430 navíc, které to bude stát kraj a všechny prostě naše organizace, které zřizujeme. A já bych chtěl říct, že je třeba tyto věci řešit, protože, kromě toho, kromě této elektrické energie máme ještě plyn, který se nakoupit nedá vůbec.
Takže chtěl bych tento bod otevřít a chtěl bych tady vystoupit i jménem hejtmanů České republiky a samozřejmě i primátora města Prahy, kteří jsme se sešli dnes ráno v 8 hodin přes videokonferenci, a hledáme cesty, jak tuto situaci vyřešit. Chtěl bych říct, že od 10 hodin má tiskovou konferenci předseda Asociace krajů České republiky pan hejtman Martin Kuba, kdy jsme se shodli na třech bodech, které bychom chtěli předložit. A já bych si dovolil je právě tady v Parlamentu nabídnout proto, abychom se o nich začali seriózně bavit. Chtěl bych říct, že teď v daný okamžik to vnímám opět jako konstruktivní návrh toho, že chceme najít řešení celé tíživé situace.
Společným jmenovatelem toho návrhu je samozřejmě zastropování. My se bez zastropování prostě neobejdeme, je jenom otázka, jak zastropovat, abychom v podstatě se nedopustili toho, co bych nazval, řekněme zjednodušeně destrukcí rozpočtu České republiky. A chtěl bych říct, že jsme definovali tři oblasti, ve kterých bychom chtěli právě navrhnout řešení, jak z celé situace ven. Samozřejmě jsou to rodiny vím, že se projednával teď jakýsi energetický tarif, nicméně domníváme se, že to není problém, který by něco mohl nebo není způsob, jak by se to dalo vyřešit. Protože se domnívám, že těch několik tisíc korun nikomu moc nepomůže a myslím si, že třeba hledat jiné systémové řešení.
My chceme, aby se zastropovala cena pro zákazníka, chceme, aby to bylo na úrovni 75-80 % spotřeby loňského roku. To proto, abychom v podstatě domácnosti přinutili šetřit trošku, přece jen je to velmi velmi důležité. A ten zbytek, co bude nad tím zastropováním, prostě bude muset být profinancováno ze strany státního rozpočtu. Tam prostě asi jinak to nepůjde. A druhá věc, to je to, co se týká toho, proč jsem tady, a to, co chceme vyřešit. A to je financování státních institucí, tím myslím samozřejmě především kritickou infrastrukturu, to znamená školky, školy, nemocnice, sociální domovy a podobně, kde se domníváme, že je nezbytně nutné ustanovit státního obchodníka, který nakoupí energie, které jsou dostupné na trhu a pořád ještě víme, že tam jsou 10-15 %, které se budou potom přeprodávat těmto organizacím za pevně stanovenou cenu tak, abychom se vyhnuli soutěžení, které nejsme schopni v daný okamžik zajistit a nemáme, jak soutěžit, protože není, kde a hlavně není za co, protože ty peníze a ty náklady jsou neúměrně vysoké.
A třetí věc je otázka firem, kde opět vidíme cestu v zastropování s tím, že to, co vlastně bude nad ten strop, se potom vybere tak na daních, abychom byli schopni v podstatě vyřešit problém opět toho zmíněného destruování státního rozpočtu, to znamená využití windfall tax tak, aby se v podstatě všechno, co nad ten strop, z 95 % vrátilo zpátky do státního rozpočtu
To jsou tři návrhy, které předpokládám, teď prezentuje pan Martin Kuba, já se domnívám, že to je věc, na které jsme se všichni hejtmani shodli, a domnívám se, že stojí za to využít právě dnešní schůze k tomu, abychom tady mohli společně tento problém začít řešit, protože v opačném případě opakuji to, co jsem řekl na začátku, to nebezpečí kolapsu je více než zjevné. A musíme hledat prostě řešení celé této situace. Já moc děkuji za pozornost.
