Jde o to, že na to vlastně, o jak zásadní věc jde, tak ten návrh zákona byl projednán ve zkráceném připomínkovém řízení. Vládě byl předložený se šesti zásadními rozpory. Už i vedoucí Úřadu vlády namítl, že ten návrh zákona měl být poslán do nezúženého a nezkráceného připomínkového řízení a vlastně neměl být vládě jako takový vůbec předkládán, dokud nebude shoda na projektové úrovni. Protože tady skutečně jde o zásadní projekt, o zásah do fungování IT struktury ve státní správě. Takto významná transformace si žádá, aby ten proces byl nastaven tak, že bude ze strany státu zajištěno kontinuální poskytování služeb občanům tak, aby veřejnost nebyla zamýšleným převodem agend nijak dotčena.
Celý proces by se měl rozhodně etapizovat, což by poskytlo dostatečný čas na důslednou analýzu, zajištění zdrojů a řádný legislativní proces. Ale taky by to zajistilo hladký chod digitalizace na přelomu roku, kdy mělo dojít k masivnímu rozšíření datových schránek a o tom velmi málo mluvíme, protože od příštího roku budou mít všechny právnické subjekty povinnost zřídit si datové schránky, komunikovat prostřednictvím datových schránek. A tady je tady je potřeba osvěta, protože podnikatelské odbory jako takové už se nám bouří, žádají nás, abychom odložili účinnost toho zavedení a povinnosti těch datových schránek. Protože říkají, my nejsme připraveni. A já chápu malé živnostníky, kteří s tím mají problém, a myslím si, že největší úsilí bychom měli směřovat právě tímto směrem, jak těm malým živnostníkům teď pomoct s tím, aby vůbec byli schopni a pochopili a vlastně i byli ochotni a souzněli s tou myšlenkou, že je potřeba, aby si zřídili datové schránky. Přesvědčit je, že jim to pomůže v rámci jejich podnikání, že to zefektivní jejich komunikaci. Ale hlavně, že to zefektivní jejich komunikaci se státních správou.
A což se velmi často u těch datových schránek stává, že občan, anebo taky podnikatel, sice má datovou schránku, nicméně ten stát jako takový či jím zřízené organizace vlastně ani nezjistí, že tu schránku má, a komunikuji s ním standardním způsobem. Mně se tohle stalo například u Policie České republiky, kde po mně chtěli, abych si něco vyzvedl a já jim říkám a nešlo by to poslat do datové schránky? Jé, vy máte datovou schránku? Tak tady se podívejme, kde jsou mezery, protože na jednu stranu za stát chceme po lidech, aby měli datové schránky, aby se efektivně komunikovalo. Na druhou stranu stát komunikovat neumí.
A myslím si, že třeba v tomto konkrétním případě nám zřízení Digitální agentury moc nepomůže.
A když se vrátím k té agentuře, tak například Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s dodatečnými požadavky na státní rozpočet. A já se nedivím a v tomto případě Ministerstvo financí chválím, protože aktuálně prostředky potřebujeme úplně, ale úplně někam jinam, úplně někam jinam než do zřízení nové agentury, rozhodně ne na nějaké pokusy. A aktuálně, když jsem se snažil dozvědět, jestli ten rozpočet je přesně daný, jestli víme, že to skutečně bude tak, tak jsem se dočetl v důvodové zprávě, že jde o hrubý odhad, že je možné, že se to ještě změní a že v dalších letech to bude možná více, možná méně. A jak se mám tedy rozhodnout, jestli to prospěje, neprospěje, když vlastně ani nevím, jestli ty vynaložené náklady padnou na úrodnou půdu a jestli skutečně na jednu stranu vynaložené náklady mi zásadně sníží náklady na straně druhé? Do takového projektu přece nemůžu jít.
Dále Ministerstvo vnitra nesouhlasí s přesunem technického správcovství registru obyvatel do Digitální a informační agentury zejména proto, že zachování technického správcovství na Ministerstvu vnitra usnadní některé procesy. Tak pokud usnadní, tak na druhou stranu zřízení agentury a přesun této agendy do agentury podle názoru Ministerstva vnitra vlastně zkomplikuje tu komunikaci. Tak nevím, na to mi asi pan ministr odpoví. Uvidíme, rád se to dozvím.
Dále se Ministerstvo vnitra obává, že navržená právní úprava povede k ohrožení výkonu agend Ministerstva vnitra i výkonu veřejné správy jako takové, neboť tím fakticky dochází k oddělení eGovernmentu od veřejné správy. Těším se na odpověď, že to tak není. Tato obava je umocněna i skutečností, že má dojít také k převodu státního podniku NAKIT mimo gesci Ministerstva vnitra. Bude ho tedy řídit Digitální agentura, nebo ho bude řídit kdo, pokud se ministerstvo obává?
Dále Ministerstvo vnitra nesouhlasí s konstrukcí, že Digitální a informační agentura bude vykonávat dozor podle zákona o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce a současně jí zřízený podnik bude tyto služby poskytovat. Podle názorů Ministerstva vnitra je takové řešení v rozporu s právem Evropské unie. No, a to mě docela, to mě docela zaskočilo. Jak je možné, že nám tady Piráti, kteří tak naslouchají Bruselu, navrhují něco, co by mohlo být s právem Evropské unie...? Vždyť to byste tam neobhájili. Tak nevím, možná mi vysvětlíte zase, že to tak není. Budu rád.
A dál. Nejen, že se má zřídit agentura, ale zároveň se zřizuje nová sekce na Úřadu vlády, a tím pádem vzniknou další náklady. Ty tam ale vyčísleny nejsou. A teď jako fakt není vhodná doba na plýtvání. Mně se to nelíbí a já si skutečně myslím, že už jenom tím, kolik máme dnes ministerstev, tak už jenom to vypovídá o tom plýtvání. Tak prosím vás, už to plýtvání zastavte. Přestaňte vyhazovat peníze a začněte ty peníze směřovat skutečně tam, kde jsou potřeba.
V souvislosti se zúženým okruhem připomínkových míst, jimž byl návrh zákona zaslán, upozornilo Ministerstvo vnitra na skutečnost, že návrhem jsou přímo dotčeny i další subjekty, které osloveny nebyly. Právě díky tomu, že se to poslalo do zrychleného a do zúženého, tak nebylo osloveno Ministerstvo spravedlnosti. Nebyla oslovena Česká národní banka. No a v konečné fázi vůbec nebyl osloven ICT sektor, který si myslím, že je pro tuto věc zásadní. Předkladatelem zvolenou formu připomínkového řízení tedy nepovažuji za vhodnou, neboť nelze vyloučit, že v rámci připomínkového řízení byly zohledněny všechny relevantní aspekty. Ale tady chápu, že vy jste se do toho skutečně pustili pod tím správným pirátským heslem "Hrr na ně!". To skutečně.
Předkládaný návrh zákona trpí nedostatečnými analytickými a vysvětlujícími podklady, které by, jak by se s ohledem na důsledky, které návrh přináší, a náklady, které bude nutno vynaložit, dalo očekávat, komplexně zhodnotily stávajících stav v oblasti institucionálního zabezpečení problematiky informačních a komunikačních technologií, identifikovaly jeho nedostatky a jejich příčiny a navrhly řešení, které z hlediska způsobilosti eliminovat identifikované nedostatky snese objektivní kritiky. Hodně dlouhé souvětí, ale když si ho přeložím do češtiny - opět nejistota v tom, že zřízení Digitální agentury pomůže vyřešit problémy v rámci IT struktury, v rámci České republiky a vedení České republiky. Namísto toho se v důvodové zprávě a v RIA v zásadě pouze konstatuje, že současný stav nevyhovuje a vše vyřeší zřízení samostatného ústředního správního úřadu. Takže jste si vlastně řekli, že to vyřešíte tím, že vymyslíte novou agenturu, převedete pár lidí z těch agend na Ministerstvu vnitra, dalších pár lidí, tuším, jestli si to správně pamatuji z úterka, jste říkal asi 80, tak budou nová místa. Určitě budou nová razítka - a to je důležité, protože u nás na Moravě se říká: dej - nechci říkat to slovo - funkci a on vymyslí razítko.
Záměr není uveden do souladu s již existujícími koncepčními materiály v oblasti informačních a komunikačních technologií. My jsme tady slyšeli, že je to v souladu s programovým prohlášením vlády. Ale s dokumenty, které jsou stále platné bez ohledu na to, která vláda je schválila, tak to prostě v souladu není. Takže buď změníte strategii jako takovou a budete se řídit dlouhodobou strategií, nebo se budete řídit vládním prohlášením, ale prosím vás, dejte to nějak do rozporu (do souladu?). Protože, co je pro mě důležité, tak není to, jestli je to vládní prohlášení, ale je to, jestli je to v rámci těch dlouhodobých procesů vlastně v souladu s těmi kroky. A ne abychom tady každé čtyři roky něco měnili, něco zakládali, něco rušili, úředníci nám běhali - no, oni nám neběhají, pouze by se měnily jejich štítky na dveřích, jak jsem tady zaslechl v úterý. Tak měňme štítky na dveřích každé čtyři roky. A výsledek pro občana bude jaký? Vůbec, vůbec, ale vůbec žádný. Jenom uvidí, jak se jeho peníze, které odvádí státu, kutálejí po úřadech bez toho, aby byly účelně vynaloženy.
Existuje riziko neúčelně vynaložených nákladů na realizaci první fáze transformace v situaci, kdy nejsou další fáze detailně posouzeny z pohledu jejich realizovatelnosti. Tlak na rychlost legislativního procesu dotčeného zákona toto riziko ještě posiluje. Rozpočet na vznik nového ústředního orgánu, jak už jsem říkal, je pouze hrubě odhadován a jeho výše je spíše bagatelizována.
A to jsme tady slyšeli v úterý. Ono se vlastně nic nestane, pouze se vymění ty štítky na dveřích. Za mě je zbytečné to vůbec dělat. Dle důvodové zprávy a závěrečné zprávy RIA se současně připouští, že rozpočet se bude vyvíjet a zásadně navyšovat v čase. Takže nevíme, kolik je to peněz, nějak zhruba jsme to odhadli, ale ještě se dozvídáme, bude se zásadně navyšovat v čase. Do jaké výše se bude v čase navyšovat? Neexistuje žádná nezávislá exaktní ekonomická analýza přínosu fungování tohoto úřadu, respektive agentury ve finálním stavu. To samozřejmě vede k pochybnostem o hospodárnosti zvolené podoby transformace. Takže znovu: To vede k pochybnosti o hospodárnosti zvolené podoby transformace.
Je počítáno s velmi vysokým nárůstem IT pracovníků a vy, pane ministře, určitě víte, jaká je situace ne jen ve státním sektoru, ale i v soukromém sektoru. Soukromý sektor dneska říká, nám chybí zhruba, zhruba 20 tisíc IT specialistů v soukromém sektoru. Vy mi určitě řeknete, kolik jich chybí v tom veřejném a že, a to všichni víme, je mnohem složitější dostat IT specialisty do veřejného sektoru. A jak už říkám, tito odborníci prostě na trhu nyní nejsou. Víme, že v rámci digitální dekády, která byla schválena Evropskou komisí, je to jeden z hlavních cílů. A já budu rád, když se budeme aktivně na tomto cíli podílet, protože skutečně je to zásadní, nemáme IT specialisty a řešme hlavně tuto otázku, kde vzít lidi, ne jak založit úřad a potom přemýšlet, jak a kým ho naplním. Protože ono v důsledku nedostatku vlastních odborných kapacit budou ty kapacity poptávány v rámci samozřejmě postupu dle zákona o veřejných zakázkách od dodavatelů působících na relevantním trhu, právě od toho soukromého sektoru, kterému však již nyní chybí IT specialisté. A vy určitě narážíte na to, že dneska pokud poptáváte zakázku, co se týká toho plnění, tak časový horizont se čím dál více prodlužuje.
Externí dodávky mohou realizaci projektu samozřejmě prodražit, to všichni víme, a zase se můžu vrátit k tomu, jak jsme schopni odměnit IT specialistu ve veřejném sektoru a jak jsme schopni zaplatit IT specialistu, který je zaměstnán v soukromém sektoru. Současně je tím popřen i ten deklarovaný benefit možnosti rychlé a pružné reakce na poptávku v případě zadávání napříč veřejnou správou nově uvažovanému státnímu podniku na základě tzv. in-house výjimky. Tento státní podnik stejně jako agentura bude zadavatelem ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek, a tedy bude muset sám postupovat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení. Takže já tady fakt nevidím to zrychlení, nevidím tam změnu v tom procesu jako takovém.
Jde skutečně o velmi složitou a náročnou koncepci vzniku nového ústředního orgánu státní správy, která však nebyla prodiskutována s ICT sektorem, jehož se tato otázka velmi podstatně dotýká. Dle mých informací neproběhla žádná diskuse odborné veřejnosti, a když jsem se díval do připomínkového řízení, tak to mi jenom potvrdilo, že to tak je, protože spousta institucí, které se běžně k těmto věcem vyjadřují, neměla možnost se vyjádřit, dokonce ani Hospodářská komora. A nezlobte se na mě, ale vy Piráti, kteří skutečně ke každé hlouposti děláte kulaté stoly, tak se nezlobte, ale k takto zásadnímu tématu jste nepřizvali nikoho.
Inovace znamenají investici, kterou jsou dodavatelé působící na relevantním trhu ochotni vynaložit, pokud mají alespoň teoretickou šanci na její zhodnocení. Pokud se však trh zásadně zúží v důsledku působení agentury a i zřízeného státního podniku, či dokonce na určitých úrovních zanikne, bude to znamenat ztrátu teoretické možnosti zhodnocení investice vynaložené do inovací, a v konečném důsledku tak vlastně k žádným inovacím nebude docházet a trh jako takový ustrne. Dojde možná k nárůstu míry digitalizace, ta ovšem na té úrovni jako takové zůstane vlastně zastaralá. Nebude tam žádná inovace.
Zároveň hrozí varianta, že digitální agentura pouze zakryje a prodraží externí dodávky, což je za mě tedy dost velká hrozba. Tomu se ani nedá říct nedostatek. A když si vezmu vlastně veškeré to shrnutí, když si vezmu, jakým způsobem probíhalo připomínkové řízení, kdo všechno měl možnost se vyjádřit, a i když jsem tady slyšel, že jste velmi aktivně jako ministerstvo komunikovali ještě s Ministerstvem vnitra, a potom si čtu ty zásadní připomínky v připomínkovém řízení, které ministerstvo vnitra dalo, tak se mi zdá, že pánové ministři Bartoš a Rakušan mezi sebou vlastně nekomunikovali, protože tomu nerozumím. Nevím, jak je možné, že Ministerstvo vnitra má v této věci tolik zásadních připomínek. Podle mě je to je to jednoznačně neschopnost a nekompetentnost komunikovat.
Je to dostatečný výčet nedostatků, které mě skutečně jen utvrzují v tom, že není možno tento návrh projednat ve zkráceném řízení, a proto jsme podali veto, ale právě naopak je třeba zásadně přepracovat. A znovu, tak jak jsem říkal v úvodu, já se nechám přesvědčit, že je nutné zřídit agenturu, anebo že je nutné to udělat jinak, ale nenechám se přesvědčit během zkráceného řízení bez podrobné diskuze a rozhodně ne bez odborníků, kteří do toho mají co mluvit, a bez odborníků, kteří vám dnes dodávají, kteří jsou vlastně vaši partneři, obchodní partneři.
Takže za mě je potřeba lhůty prodloužit, a to tak, aby bylo možno skutečně odborně, relevantně a dostatečně projednat tento návrh zákona ve výborech. Proto navrhuji prodloužení lhůty na projednání ve výborech na 90 dnů. Děkuji za pozornost.
