Královna Alžběta II. plnila mnoho velmi důležitých rolí. Na jedné straně byla jako anglická královna důležitý symbol soudržnosti a tradice pro celý Commonwealth. Na straně druhé představovala pro Spojené království symbol stability. Když si uvědomíme, že její první premiér byl Winston Churchill a ještě v minulém týdnu jmenovala novou premiérku Liz Trussovou, kolik ministerských předsedů a vlád bylo mezi nimi, ona přes všechny změny představovala v dnešním světě státnickou zkušenost a stabilitu.

Každý, kdo se s ní setkal nebo se jejím životem zabýval, musel nabýt hlubokého dojmu, že po celý život stála služba na prvním místě. V tomto byla vzorem pro mnoho lidí na celém světě. A tuto její vlastnost uznávali i její političtí protivníci například z řad republikánských odpůrců monarchie. Tak vzorného panovníka, jakým byla Alžběta II, nikde na světě opravdu nenajdeme. Ona skutečně pro své povinnosti žila, v tomto smyslu to nebyl pouze symbol.

Velmi důležité také bylo, jak se Anglie během její vlády na rozdíl od jiných koloniálních mocností dobře vypořádala se ztrátou své koloniální říše. V Anglii nedošlo k takovým problémům, jako ve Francii nebo v Portugalsku. Ona symbolizovala tu věčnou Anglii, která zůstane silnou Anglií i bez kolonií. Zároveň se jí podařilo navázat s bývalými koloniemi dobré styky. Bude zajímavé sledovat, jakým výzvám bude čelit její nástupce král Karel III. Po královně Alžbětě zdědil právě její smysl pro povinnost, tudíž nemám obavy, že by selhal i přes všechny změny, kterými britská královská tradice prochází.

Pro mě osobně byla Alžběta II. opravdu vzorem a svojí osobností potvrzovala, že čím výše Pán Bůh člověka postaví, tím více musí plnit své povinnosti a stavět je před své osobní názory či štěstí.