chtěla bych se vyjádřit k cenovým stropům. Pokud budeme srovnávat, kolik by lidé platili za současných tržních cen, pokud by vláda stropy nenastavila, byly by účty u elektřiny i u plynu zhruba dvakrát vyšší. V pondělí večer se cena elektřiny na evropském trhu dostala na 469 eur za megawatthodinu, to znamená zhruba 12 400 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 12,40 koruny. Vládou nastavený strop je na šesti korunách. Plyn na obchodním uzlu TTF, podle něhož se srovnávají ceny, dosahoval v pondělí ceny 190 eur za megawatthodinu, zhruba 4 750 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 4,75 korun.
Vládou nastavený strop je tedy tři koruny. Ve srovnání s tržními cenami je tedy vládní strop výraznou pomocí. Pak jsou ale dva další pro vládní pomoc zdaleka ne lichotivé úhly. Už v této chvíli se dá říci, že i s vládními stropy budou účty českých rodin výrazně vyšší než v řadě jiných zemí Evropské unie. Kromě Francie, Slovenska mají levnější elektřinu i třeba Španělé nebo Portugalci. Preferujeme celoevropské řešení, to národní ho jenom doplní, rozšíří a prohloubí - opakovali v minulých týdnech členové české vlády, která toho času předsedá Evropské unii, to znamená, že ji vede.
V pondělí večer schválil kabinet Petra Fialy strop na cenu elektřiny pro domácnosti, veřejný sektor a živnostníky na úrovni 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Sama vláda to přepočítává na české koruny za kilowatthodinu, strop dosahuje šesti korun. Bylo by zajímavé vědět, jestli v té chvíli vláda předsedající Evropské unii už věděla, že Evropská komise chystá celoevropský strop na elektřinu na 180 eurech za megawatthodinu, tedy výrazně nižší, než je ten její. V přepočtu na vládní oblíbené koruny a kilowatthodiny to znamená 4,50 korun.
Právě tato částka je totiž v bruselském návrhu, který - jako už tradičně unikl - v podobě testovacího balonku do médií. Není zřejmé, jestli je ve stropu obsažena i DPH. I pokud by nebyla, vychází bruselský strop níž než ten český. Pro vládu není dobrou vizitkou ani jedna z odpovědí. Pokud jako předsedající ještě v pondělí večer návrh neznala a schvalovala bez něj národní řešení, ukazuje to, že nemá úplně přehled, co se v Bruselu děje. Pokud to naopak věděla, je zarážející, že navrhla výrazně vyšší strop na elektřinu než Brusel, tedy 240 euro namísto unijních 180 eur.
Pokud to skutečně dopadne tak, že bude ten bruselský schválen, je ten český výrazně vyšší, úplně zbytečný. Jeho životnost by byla zhruba půl dne. Jak to bude skutečně fungovat, zatím bohužel nevíme. Z materiálů uniklých z komise není úplně jasné, jak bude strop nastaven. Jestli je to maximální částka, kterou může zákazník v unii zaplatit za silovou elektřinu. Nebo zákazník naopak bude platit tržní cenu, která v této chvíli dosahuje 469 eur za megawatthodinu. A strop je určený pouze k tomu, že firmy odvedou vše nad něj do státních rozpočtů, z nichž budou vlády platit kompenzace. Pak by se lidem na účtech přímo nic nesnížilo a jen by čekali, co jim stát přerozdělí na dávkách.
Pro české výrobce elektřiny by naopak evropský strop znamenal výrazně nižší marže než ten český. Odpověď, která verze platí, bude jasná nejdřív poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily celoevropského řešení. Lidé ale už teď z povrchních mediálních zpráv můžou mít dojem, že Fialova vláda k nim byla při stanovení stropu méně velkorysá než Brusel a mnohem vyšší marže naopak dopřávala výrobcům. Fialův kabinet si dobře uvědomuje, že balanc mezi cenami plynu a elektřiny musí být zachován proto, aby při stropování pouze u elektřiny nezačal masový únik lidí, kteří topí dražším plynem, k elektrickým kotlům a přímotopům.
To by už přímo hrozilo přetížením sítě, která na to na mnoha místech nemusí být stavěná. A až detaily ukážou, jestli je pro české zákazníky výhodnější bruselský nebo vládní strop na cenu elektřiny. Proto to srovnání je potřeba přesně vědět, jak oba dva budou prakticky fungovat. Zároveň bych vám ráda představila naše pozměňovací návrhy, které představím pak v podrobné rozpravě.
Děkuji.
