Poslanci hnutí SPD tento zákon podpořili, protože alespoň teoreticky umožňuje snížit současné likvidační ceny elektřiny a plynu.

Ale zároveň  nesouhlasíme s nastavením cenových stropů v té výši, jakou vláda avizovala,
to znamená 6 Kč za 1 kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny a 3 Kč za 1 kilowatthodinu (kWh) plynu. Což představuje u silové elektřiny meziroční zdražení o 200 procent a u plynu
o 350 procent!

Co navrhovalo hnutí SPD

Podala jsem za SPD k tomuto zákonu 16 pozměňovacích návrhů, které by mj. definovaly maximální ceny silové elektřiny a plynu přímo v legislativním textu. Ponechat stanovení tohoto tzv. cenového stropu pouze na uvážení vlády totiž považuji za příliš riskantní v době, kdy vysoké ceny elektřiny a plynu ohrožují sociální smír, uvrhují mnoho domácností do příjmové chudoby a jsou doslova likvidační pro náš podnikatelský sektor.

Tyto mé návrhy by umožnily vládě snížit v různých variantách cenu silové elektřiny až na 1,50 Kč a u plynu až na 1 Kč, včetně DPH. Což by mimochodem producentům energií i obchodníkům s nimi stále zachovávalo velmi slušný zisk, protože např. v jaderných elektrárnách se 1 kWh silové elektřiny vyrábí max. za 40 haléřů.

Vládní koalice ale neumožnila ve Sněmovně o těchto našich návrzích vůbec hlasovat, protože předtím schválila pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který kritéria pro zastropování cen elektřiny a plynu změnil výrazně k horšímu.

Stanjurova změna k horšímu

Tento jeho návrh, oproti původní vládní předloze, zrušil povinnost vlády nařízením zastropovat u elektřiny a plynu obě jejich dosud neregulované složky (silová elektřina resp. plyn a stálý měsíční poplatek za odběrné místo), když z ní vyjmul stálý měsíční poplatek za odběrné místo. To bude umožňovat obchodníkům ceny energií skrze navyšování tohoto poplatku nadále zvyšovat a zákazníky to poškodí.

Na rozdíl od původního návrhu, který by alespoň, přes všechny jeho neduhy a nedostatky, znamenal pevné, jednotné a předvídatelné celkové ceny za množstevní jednotku elektřiny a plynu pro všechny subjekty, kterých by se cenová regulace týkala.  Jedině hnutí SPD hlasovalo proti této negativní změně. 

Jak je to s cenami energií skutečně?

Je nutné si rovněž uvědomit, že silová elektřiny tvoří jen menší část celkové ceny za jednotku elektřiny pro odběratele, cca 44 procent. S DPH pak něco přes 53 procent celkové ceny a když zohledníme dočasné odpuštění poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie, jedná se o cca 60 procent celkové ceny elektřiny,

Zákazníci by tedy v případě, že by vládou navržený cenový strop začal být právně účinný, platili za   1 kWh elektřiny celkové (s poplatky za distribuci, systémové služby, operátora trhu, jistič a daní za elektřinu) okolo 10 Kč.

Přičemž donedávna, v dobíhajících fixovaných smlouvách, to bylo okolo 5 korun, takže se jedná minimálně o stoprocentní navýšení celkové ceny elektřiny.

Obdobná je situace u zemního plynu, kde je celková cena za množstevní jednotku rovněž tvořena dalšími složkami (poplatek za distribuci a poplatek operátorovi trhu) byť jejich podíl na celkové ceně je nižší než v případě elektřiny – cca 20 procent.

Takže celkově, v případě aktivace cenového stropu, bude cena plynu činit 4 Kč za 1 kWh, přičemž dosud to byla zhruba jedna koruna. Takže půjde o čtyřnásobné zdražení. Pro názornost – domácnosti s roční spotřebou okolo 30 megawatthodin  plynu, což je běžná spotřeba v menším rodinném domku, kde se plynem topí, vzroste částka na roční faktuře za plyn z cifry okolo 30 000 Kč na částku značně převyšující 100 000 Kč!  

Pomoc průmyslu? Vláda nemá zájem

Dále jsem navrhla zakotvit do energetického zákona ustanovení o tom, aby se vládní nařízení stanovující maximální ceny elektřiny a plynu povinně vztahovalo na všechny odběratele těchto komodit na území České republiky, tedy i na velké odběratele, což jsou zejména průmyslové podniky.. A to samozřejmě z toho důvodu, že postižení těchto subjektů astronomickými cenami energií má značné dopady na jejich konkurenceschopnost, často ohrožuje samotnou jejich  existenci a návazně tak i existenci mnoha tisíc pracovních míst českých občanů.

Vládní koalice to opět odmítla! Jí navrhované alternativní řešení pomoci velkým firmám s vysokými cenami energií je ovšem velmi vágní, nekonkrétní a má se týkat jen malé části vybraných subjektů. Její kritéria jsou navíc velmi manipulovatelná a zneužitelná a přinese pouze další přerozdělování prostředků ze státního rozpočtu  a růst veřejného dluhu.

Dle ministra průmyslu a obchodu Síkely (STAN) prý nastavení cenových stropů pro velké podniky neumožňuje evropská (unijní) legislativa. I na tomto příkladu je velmi dobře vidět,
jak konkrétně nám členství v Evropské unii škodí. V době závažné energetické, ekonomické
a sociální krize přece musí mít před evropskou legislativou jednoznačně přednost zájem českých občanů a českých firem!

Vláda ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů si to zjevně nemyslí, a tak čeští občané a firmy budou kvůli ní i nadále platit za elektřinu a plyn prakticky nejvyšší ceny v celé Evropě.