Já bych z tohoto místa také chtěl poděkovat panu poslanci Haasovi za to, že uchopil toto velmi složité téma a že se ho snažil diskutovat, nicméně já pořád beru Národní sportovní agenturu jako takový předstupeň Ministerstva sportu. O tom jsme se tady vždy bavili.
Proč došlo vlastně k vytvoření Národní sportovní agentury? Došlo k tomu, že dříve se peníze rozdělovaly na Ministerstvu školství, kde na to existoval určitý odbor, a nějakým způsobem docházelo k poměrně velkým tlakům a netransparentnímu rozdělování finančních prostředků. Pochopitelně Národní sportovní agentura se rodila za velkých porodních bolestí za průřezu všech stran. Není to tak, že to dělalo hnutí ANO, ale nějakým způsobem to fungovalo, a ten postup, který byl, měl skutečně vyvolat potřebu Ministerstva sportu, které by mělo jinou strukturu, jiné kompetence, jiné řešení, a Národní sportovní agentura se dostala do nějakého vakua.
Já to pochopitelně znám. Znám to od nějakých kolegů sportovců a od sportovních svazů, jakým způsobem fungovaly jednotlivé dotace, a některé dotace byly dobré, byly velmi rychlé - provozní dotace fungovaly, Můj klub, Má kabina, to bylo asi dobré, ale ty velké dotace pochopitelně byly v nějakých porodních bolestech. A já jsem teď viděl poslední výzvu, která během šesti týdnů požadovala po těch jednotlivých spolcích vypracovat a požádat si o ty peníze, což byl vlastně úplně nesmyslný, šibeniční termín. A i moje kolegyně mně dávala informaci, že jejich sportovní klub by si o to rád požádal, že pro ně tahle šibeniční lhůta je nemožná.
Nicméně ještě jedna věc, která je. To fungování Národní sportovní agentury současně potřebovalo podporu v zákoně o sportu, který nám dlouhodobě chybí a 20 let je nefunkční, a chtělo by to v tomto zákoně nastavit určitou organizační strukturu sportovního prostředí, pravomoce a role všech účastníků a také nastavit tzv. prioritizaci sportů, které se všichni brání, ale mimo tuto Poslaneckou sněmovnu o ní všichni mluví, protože to není úplně ta hezká věc, která se říká, a to jsou ty koeficienty hodnocení jednotlivých sportů a jejich podpory.
V každém případě ono by to asi mělo větší návaznost a větší hloubku, kdyby k nějaké rekonstrukci Národní sportovní agentury došlo právě až poté, co dojde ke změně zákona o sportu, a momentálně v současné situaci úplně nejvíc, co bude trápit český sport, jsou finance, které do něj budou přicházet. Po konzultaci se sportovním prostředím jsem slyšel částku 11-12 miliard, která by byla potřeba pro příští rok na to, aby se ty organizace nějakým způsobem udržely. Pochopitelně byly nějaké výpočty na nekonečný růst cen elektrických energií, kde sportovní kluby už říkaly, že budou muset zavírat, že to není možné. Teď dochází k přepočítávání na úrovni měst, obcí atd. Situace bude o něco o něco lepší, ale budeme říkat o něco lepší, ovšem to neznamená, že nemůže dojít k určitému omezení.
Pak jsme se dostávali k tomu, co jsme vlastně chtěli úplně na začátku s tou Národní sportovní agenturou, a to byla vlastně podpora mládeže, talentované mládeže a mládeže ve stylu toho, po čem tady všichni pedagogové volali, a to je nedostatek pohybu pro naše děti, protože dnešní doba elektronické komunikace, počítačů, Facebooku, mobilních telefonů opravdu ty děti nenutí dojít ani se potkat s kamarády, protože to umí na dálku, a ten sport mírně upadá. A já budu v tomto velmi obdivovat ty dobrovolníky, kteří se těm dětem v globálu zadarmo věnují, ale jeden z cílů byl, aby učitelé tělocviku, trenéři atd. mohli nějakým způsobem podporovat tuto mládež, věnovat se jí organizovaně, ale aby také za to mohli být hodnoceni a získat nějakou finanční podporu.
To bohužel ta novela neřeší a pro mě je velmi důležité, že se to otevřelo, pracovalo se na tom, ale já jsem si přečetl, za prvé, nějaké připomínky sportovních svazů, dále jsem si přečetl připomínky vlády a je nezbytné na tom pracovat dále a nějakým způsobem to rekonstruovat. Nevím, jestli je úplně nezbytně nutné ten zákon teď velmi rychle přijmout, anebo ho vrátit zpátky dopracovat ho k tomu obrazu svému a nějakým způsobem ho podat do Poslanecké sněmovny průřezově úplně neprůstřelný.
Pan poslanec Haas je opravdu člověk, který se tomu věnuje. Já ho za to velmi chválím. My jsme spolu jednali, mluvili jsme spolu. On, jak bych to řekl, nechci to - to by bylo takové hodně pejorativní, ale říkám z něčeho uplést bič, a ono je to hrozně těžké, protože on má také svázané ruce a nějakým způsobem musí pracovat s tím, co je, a asi ten cíl byl a ta reakce byla především na ty národní dotační tituly a tak, aby chodily rychle. Aby chodily rychle k těm klubům, k těm příjemcům, kteří fungují, protože víme, že několikrát dotační titul byl navržen, zrušen z formálních důvodů, a to by se stávat nemělo.
Takže cesta správná - nevíme, nakolik je možné to pozměňovacími návrhy doplnit, opravit atd., takže bych spíš řekl, vrátíme zpátky, dopracujeme, vrátíme zpátky do Poslanecké sněmovny. Je to jedna z cest. Nebo druhá cesta je prodloužení lhůty mezi prvním a druhým čtením, aby se to dalo udělat, a my budeme k dispozici panu poslanci ke konzultacím a k dalšímu pokračování.
Děkuji za pozornost.
