Já se pokusím zareagovat na ten zbytek bodů, které padly v legitimní debatě ve faktických poznámkách -příspěvcích kolegů. Načal jsem těsně před přerušením tohoto bodu otázku financí do sportu. Dostal jsem se pouze k energiím, takže u tohoto bodu budu pokračovat. Pokusím se věci, které tady zazněly, vyvrátit.

První velmi významná finanční podpora do sportu je, jak už jsem řekl, zařazení v zásadě všech sportovních organizací spadajících do té hranice 630 megawatthodin ročně do režimu zastropování, což ve výsledku je podpora opravdu v řádech desítek miliard korun.

Druhý bod, který chci zmínit a ten je zcela hmatatelný, kdo sledujete jednání vlády, nejen jednání Sněmovny, ono se to tady samozřejmě projevuje ve sněmovním tisku, který již ve Sněmovně je, a to je změna rozpočtu na letošní rok. Vláda na svém jednání na konci července tohoto roku, jestli se nepletu, z hlavy 26. - 27. července, rozhodla o navýšení rozpočtové kapitoly Národní sportovní agentury o 500 milionů korun. To je možná trošku reakce na ta vystoupení, která tvrdila, že vláda problematiku financování ve sportu nijak neřeší.

Třetí zcela konkrétní krok naší vlády k financování sportu je, prosím vás, včerejší zasedání vlády. Kdo jste sledoval včerejší zasedání vlády, vláda uzavřela debatu o návrhu státního rozpočtu na rok 2023 a tady chci, aby zaznělo opravdu silné poděkování panu premiérovi, panu ministrovi financí, že v těch náročných politických debatách o státním rozpočtu, které absolvovala přece v rovině vládní i současná opozice, tak došlo k velmi výraznému - já tady ta čísla hned řeknu v další větě - navýšení finančních prostředků do sportu, do podpory sportu v rozpočtové kapitole 362 Národní sportovní agentura, a to při udržení pravidel rozpočtové odpovědnosti, které se naše vláda snaží ctít. Na příští rok oproti návrhu státního rozpočtu, který šel do vlády v předminulém týdnu, kde byla částka 5,904 miliardy korun, tak došlo včerejším rozhodnutím vlády k navýšení kapitoly 362 Národní sportovní agentura - cituju z oficiální včerejší tiskové zprávy Ministerstva financí - na 6,908 miliardy korun. Meziročně. Kdo pamatujete letošní rok, letošní rok rozpočet 22 schváleno 4,6, zaokrouhluju, červencovým rozhodnutím vlády navýšeno o 500 milionů korun. Vláda reaguje na provoz, údržbu, na energie, sportovní organizace zařazuje do zastropování a včerejší rozhodnutí vlády o návrhu nebo o finální podobě návrhu státního rozpočtu na příští rok. Myslím si, že jsem snad řekl celou řadu konkrétních kroků z posledních tří měsíců, kdy naše vláda na sport v oblasti financí velmi výrazně myslí.

Poslední bod k financím, protože to ve faktických poznámkách padlo též a já mám rád opravdu fakta a konkrétní čísla. Řekl bych, že přístup vlády - a teď v tom nehledejte žádnou dehonestaci a věřím, že na mém hlase slyšíte vážnost - přístup naší vlády a přístup minulé vlády se liší principiálně v tom, že všichni chceme prostředky do českého sportu. Rozdíl je ale ty prostředky rozpočtovat a pak nebýt schopen čerpat, k tomu řeknu ta fakta, anebo klidně i v průběhu roku cestou rozpočtových opatření reagovat na aktuální situaci a těch finančních prostředků mít v aktuálním čase tolik, kolik činí reálné potřeby sportu. Rok 2020 státní rozpočet. Ve státním rozpočtu 10,92 miliardy korun, skutečné čerpání - opravdu čerpám z dat Ministerstva financí - 7,94 miliardy korun, o 3 miliardy korun skutečné čerpání versus rozpočtovaná částka. Rok 2021, to je ta v médiích často propíraná částka 11,53 miliardy korun skutečně rozpočtovaná, ale prosím vás, skutečné čerpání 6,01 miliardy korun. Rozdíl více jak 5 miliard korun. Takže já bych poprosil všechny, neřešme tolik ty rozpočtované částky a řešme skutečné čerpání do sportu ve státním rozpočtu. Tolik konkrétní částky a věřím, že věcné k těm poznámkám faktickým, které se týkaly financí do sportu.

V debatě tady padlo, že novela, myslím si, teď doufám, že budu citovat přesně, je šitá horkou jehlou a není projednána - diskutována se sportovními svazy. V tom mezidobí to přerušení bylo užitečné. Já jsem předtím nebyl schopen zcela konkrétně říct, s kým bylo projednáno. Tak prosím vás, neznám žádný jiný návrh zákona, který by kromě oficiálního zákonem stanoveného mezirezortního připomínkového řízení prošel takovou debatou s potenciálními adresáty právních norem, to znamená se sportovním prostředím. V posledním červnovém týdnu půldenní projednání tady na půdě Poslanecké sněmovny, účastnili se ho, pokud si dobře vzpomínám, i zástupci opozice, což jsme tehdy byli rádi, s 23 pozvanými. Ona ta účast nakonec byla ještě vyšší, protože se to šířilo volně sportovním prostředím a nebránili jsme žádné účasti. S 23 klíčovými sportovními institucemi, veřejnoprávními z oblasti svazů, z oblasti sportu, Národní sportovní agentura, MŠMT, všechna rezortní sportovní centra, Česká unie sportu, Český olympijský výbor, Český paralympijský výbor, Česká obec sokolská, všechny tři municipální profesní organizace, klíčové největší sportovní svazy, FAČR, Český atletický svaz, Český tenisový svaz, Český svaz lyžařů, Český svaz atletiky, Orel atd. atd.

Někteří z oslovených - a já si toho cením - využili možnosti připomínkování. Odhaduju, že dvě třetiny těch připomínek budou zapracovány v onom jednom komplexním pozměňovacím návrhu, kterým právě reagujeme na debatu nad tímto návrhem. A prosím vás, ze všech těch cca třiceti přítomných klíčových hráčů českého sportovního prostředí - myslím to slovo ne osobně v podobě fyzických osob, ale hráčů právě z pohledu klíčových institucí - tak z připomínek žádná nebyla blokační, všechny to byly pouze upřesňující připomínky a jak říkám, dvě třetiny z nich budou zapracovány, zaslalo sedm institucí, sedm organizací, Česká unie sportu, Česká obec sokolská, Sdružení sportovních svazů, AŠSK, ČAUS a ČATHS a Fotbalová asociace České republiky. Žádná z připomínek nebyla blokační, žádná z připomínek nebyla kritická. Všechny byly výhradně upřesňující a jsme za ně rádi. Tolik snad k té faktické, že bylo něco šito rychlou jehlou nebo dokonce, že nebylo diskutováno se sportovním prostředím.

Ve faktické padlo, proč zakotvujeme v té novele funkční rozdělení a jasné funkční rozdělení nebo gesční rozdělení NSA a MŠMT nad školským sportem, vysokoškolským sportem a mimoškolním sportem. No, prosím vás, to je zase vyslyšení volání sportovního prostředí. Kdo z vás opravdu s tím sportovním prostředím komunikuje, tak je to vyslyšení volání univerzit, aby bylo jasně stanoveno, co ze sportu na úrovni univerzit, spolků univerzitních, co na úrovni Asociace školských sportovních klubů, na úrovni tělovýchovy mimo přímou výuku atd., co spadá do gesce NSA a co spadá do gesce MŠMT.

Ti, co volají po tom - nedělejte tuto novelu - tak chtějí stávající neupravený stav, kdy ty gesce v českém právu určené nejsou. Takže to je naopak vyslyšení velmi silného volání z oblasti základního, středního i vysokého školství i z oblasti takových asociací, jako je Asociace školských sportovních klubů. Tolik ty gesce NSA, MŠMT.

Byl tady dotaz, a řekl bych nepřesné srovnání, tak se ho pokusím vysvětlit a myslím, že to je nepochopení mezi politickou funkcí a odbornou funkcí. Bylo tady srovnání, proč navyšujeme kompetenční požadavky na vedení Národní sportovní agentury nebo na osoby vedení Národní sportovní agentury, a bylo tady srovnání s tím, vždyť na ministry žádné kompetenční požadavky nemáme. Zase, myslel jsem si, že jsem to vysvětlil. Chybu hledám ve vysílači, nikoliv v přijímačích, takže ještě jednou vysvětlení. Ministr je politická role, ministr je politická funkce, která ve výsledku, tak jak funguje naše demokracie, byť ne ta samotná funkce, ale tak jak se přetavuje většinou v Poslanecké sněmovně, v odpovědnosti vlády Poslanecké sněmovně, je v zásadě výsledkem voleb, má být výsledkem voleb, musí být výsledkem voleb. To je role ministra. Role vedení Národní sportovní agentury je role odborná ve vedení sektorového ústředního orgánu státní správy. Tak jsem si myslel, že rozdíl odborné sektorové ústřední orgány státní správy a role ministra jsem snad dostatečně vysvětlil.

Druhá raději poznámka, v úvodním slově jsem ji určitě řekl, tak jenom zopakuju, ty kompetenční požadavky jsme si takzvaně nevycucali z prstu, ale udělali jsme benchmark s takovými sektorovými odbornými ústředními orgány státní správy, jako je Český energetický úřad, Český telekomunikační úřad a tak dále, a v zásadě jsme ty stávající podseknuté požadavky kompetenční naopak posunuli na stejnou úroveň, jaká je v ostatních odborných - podtrhuji opravdu třikrát to slovo odborných - ústředních orgánech státní správy.

Třetí poznámka od konce, snad zareaguji opravdu na všechno, snažil jsem se ty poznámky dělat. Padl tady dotaz, proč tuto změnu neděláme až s Ministerstvem sportu nebo proč dokonce nepíšeme rovnou Ministerstvo sportu a proč nečekáme a tuto změnu neděláme současně se změnou zákona o sportu. Prosím vás tady jenom řeknu, předpokládám, že všichni žijeme, já v ní žiju, v politické realitě. Každý z nás bychom asi mohli mít jiný názor na Ministerstvo sportu. Já bych si ho velmi přál, velmi bych si ho přál, ale žiju v politické realitě a Ministerstvo sportu dneska nemáme. Pokud by ta reakce, kterou jsem já dneska vnímal ve faktických poznámkách nad relativně obsahově úzkou, podle našeho názoru důležitou, ale relativně úzkou organizačně funkční novelu zákona o podpoře sportu, probíhala nad vznikem ministerstva, to znamená nad změnou kompetenčního zákona, no tak to se teda obávám, že bychom v tomto volebním období to Ministerstvo sportu stejně nevytvořili, když vidím tu debatu.

Druhá poznámka - zákon o sportu, český sport, a to jsem také zdůrazňoval, má spoustu problémů k řešení - vícezdrojové financování, zavedení principů CSR, mezistátní firmy a tak dále, do principu veřejných zakázek, změna možná programu ČT4 Sport a tak dále, postavení profesionálních sportovců - v tom jsou na Slovensku mnohem dál. To znamená, těch věcí je k řešení celá řada. Já jsem také férově říkal, že tato novela je jedním... taková podmínka sine qua non, jedna z důležitých podmínek, abychom český sport začali měnit k lepšímu. Není to zázrak, který vyřeší vše, ale je to jedna z nutných podmínek.

Kontrola - již jsem tady zmiňoval, tak to je možná duplicitně, už jsem si poznamenal, že to bylo od víc kolegů, Národní rada pro sport dneska má v zákoně nulové kompetence, dozorčí komise navržená v novele má zákonem stanovené kompetence, ale i zákonem stanovené povinnosti, to znamená opravdu povinnosti četnosti zasedání, kontroly hospodaření, kontroly souladu činnosti Národní sportovní agentury se zákonem, pravomoci, nahlížení do podkladů, nahlížení do čísel, nahlížení do ekonomiky.

Poslední bod, který chci jenom vyvrátit, to už je opravdu zcela věcná, padla tady v debatě nepřesná informace, tak to chci uvést na pravou míru, že předseda vlády může kdykoliv odvolat předsedu Národní sportovní agentury. Přečtěte si, prosím vás, stávající znění zákona. V zásadě za běžného chodu věcí je předseda Národní sportovní agentury, a to jenom věcně konstatuji, odkazuji na zákon, neodvolatelný.

Tolik tedy snad k vypořádání všeho, co padlo v diskusi. Věřím, že jsem se pokusil zodpovědět vše. A abych nezapomněl na důležité body ode mě, tak dva důležité návrhy - já v rozpravě v souladu, jak jsem to avizoval v úvodním slově, načítám podle § 91 odst. 2 nebo přednáším podle § 91 odst. 2 návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o 30, a tím pádem na 30 dnů. A protože pokud jsem bedlivě poslouchal, tak tady padl návrh naopak na prodloužení lhůty o 30 dnů, tak v souladu s § 91 odst. 3 jednacího řádu tento návrh vetuji, protože prodloužení o více než 20 dnů může být pouze se souhlasem navrhovatele, čili s prodloužením, vyslovuji tady nesouhlas s prodloužením lhůty, s návrhem na prodloužení lhůty o 30 dnů.

Tolik za mě. Děkuji mnohokrát.