Vláda konečně po dlouhých průtazích a váhání, schválila nařízení, které stanovuje cenové stropy u elektřiny a zemního plynu plynu pro domácnosti a malé a střední firmy. Vláda zároveň pro firmy stanovila limit maximální spotřeby, na kterou se cenový strop bude uplatňovat, a to ve výši 80 procent jejích nejvyšší spotřeby v posledních pěti letech. To je pro mnohé podniky likvidační omezení, nemluvě o jeho administrativní náročnosti a nákladnosti.
Vedle toho vláda v tichosti zrušila dlouho připravovaný a zákonem schválený tzv. úsporný tarif na domácnosti pro rok 2023.
Příliš vysoké stropy
Cenové stropy jsou nastaveny příliš vysoko, přes 6 000 korun za jednu megawatthodinu silové elektřiny a přes 3 000 korun za jednu megawatthodinu plynu. Kromě toho vláda ve svém nařízení stanovila cenové stropy na stálý měsíční plat za odběrné místo u elektřiny a plynu na 130 korun měsíčně, přičemž dosud se výše tohoto poplatku pohybovala u drtivé většiny dodavatelů i zákazníků pod sto korunami měsíčně. Jde tedy de facto o další bezdůvodné zdražení elektřiny a plynu ze strany vlády.
Hnutí SPD říká jasně, a
navrhovali jsme to i v Poslanecké sněmovně,
že zastropování cen se musí vztahovat na celou spotřeby energií u domácností a firem a mělo by se týkat i všech velkých průmyslových podniků, kterým vláda,
na rozdíl od většiny vlád evropských států,
nepomáhá vůbec, a kterým tudíž hrozí zánik doprovázený hromadnou ztrátou
desítek tisíc pracovních míst českých zaměstnanců se všemi negativními
důsledky.
Nulová pomoc průmyslu a rady odborníka…
Kritika vlády za její nečinnost v oblasti pomoci průmyslovým firmám s drasticky vysokými cenami energií a samotného zabezpečení dodávek energií pro firmy zazněla i minulý týden na sněmu Svazu průmyslu a dopravy. Pro příští rok má zafixované jakž takž dostupné ceny plynu jen 22 % našich podniků, u elektřiny je to dokonce pouze 20 %!
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) na tomto sněmu, namísto představení urychlené pomoci našemu průmyslu, veřejně a bezprecedentně velkým firmám doporučil, aby se tvářily jako malé a střední podniky, proto aby mohly dosáhnout na vládní pomoc.
Bylo to z jeho strany faktické přiznání toho, že pro velké firmy současná vláda žádné řešení nemá, jelikož se neustále vymlouvá na to, že legislativa Evropské unie takovou pomoc neumožňuje. Aniž by se alespoň pokusila využít našeho předsednictví a vyjednat pro případ současné krize pro Českou republiku výjimku. Nehledě na to, že mnoho členských států Evropské unie, v čele s Německem, svým velkým podnikům finančně pomáhá, Unie-Neunie…
Výrok Jozefa Síkely je však rovněž nepřijatelným naváděním k podvodům a k obcházení zákona a měl být posledním a jednoznačným důvodem k odchodu tohoto naprosto neschopného ministra, který energetickou krize naprosto nezvládá, z české vlády.
