děkuji za možnost vystoupit ve třetím čtení k návrhu tzv. Magnitského zákona, zkráceně sankčnímu zákonu neboli k vládnímu návrhu zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích ke sněmovnímu tisku číslo 256.

Do Sněmovny byl odeslán v červnu a již prošel logicky prvním a druhým čtením, kde ho uváděl můj kolega, vládní kolega Šalomoun. A já bych chtěl moc poděkovat Sněmovně za bezproblémové projednávání, velmi konstruktivní projednávání. A to především projednávání, které proběhlo jak v zahraničním výboru, tak v ústavně-právním výboru.

Na základě jednání v ústavně-právním výboru vzniklo jedenáct pozměňovacích návrhů, které jsou procedurálně sbaleny do jednoho hlasování. Já bych řekl, chtěl říct, že za Ministerstvo zahraničních věcí, za vládu tyto pozměňovací návrhy vítám. Děkuji těm, kteří se na tom podíleli a považuji to za řekněme vylepšení, vylepšení té normy. To znamená, že věřím, že se to pak projeví i v tom celkovém, v celkovém hlasování.

Asi nemá smysl dlouze hovořit o závažné mezinárodní situaci. A samozřejmě i to bylo impulsem, abychom urychlili práci na této sankční normě tak, abychom ji potom mohli jako vláda využít právě i skrze zahraniční politiku pro účely konfliktu na Ukrajině. Nicméně ten zákon má širší dopad a bude možné sankcionovat všechny ty, kteří porušují nebo narušují mezinárodní mír, bezpečnost, lidská práva a svobody, demokracii nebo jiné chráněné hodnoty. To znamená, nemusíme ho vnímat pouze ve vztahu k Ukrajině.

Také si dovolím zmínit, že ten zákon je plně v souladu s veškerými regulacemi Evropské unie, které už také znají nějaké sankční mechanismy a tento rok jsme zažili bezprecedentní míru sankcí právě ze strany Evropské unie. Takže já bych chtěl ještě jednou moc poděkovat všem, kteří se podíleli na projednávání tohoto zákona ve Sněmovně a věřím, že i nyní ve třetím čtení projde bez problémů.

Děkuju.