Alarmující je, že jejich důchody vysoko převyšovaly důchody jejich obětí, které často dožily v bídě. Je to samozřejmě velmi pozdě, protože tento krok se měl udělat hned po Sametové revoluci a ne až v době, kdy spousta obětí jejich zvůle se již toho nedočkala.
Není to jediná věc, kterou dlužíme. Po 30 letech stát zatím neučinil dost, aby oběti a odpůrce totalitních režimů připomínal a aby opravdově uznal, že KSČ byla zločinecká organizace.
Když se ptáme proč, je to jasné:
Politické reprezentace neměly dostatek politické vůle a zájmu, stále
jakoby bylo něco důležitějšího. Ale právě tato nedůslednost v nastolení
spravedlnosti se nám jako bumerang vrací ve spoustě věcí i nyní, když
jde o spravedlnost.
Takže i když je to pozdě, jak se říká, lepší pozdě, než nikdy!