Hlavní důvod pro předložení tohoto návrhu zákona je plnění programového prohlášení vlády, ve kterém najdeme minimálně tyto věty a tyto závazky: Zvýšíme limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun, na stejnou hranici se posune možnost využití paušální daně. Za druhé parametricky upravíme kontrolní hlášení a za třetí snížíme byrokratickou zátěž při správě daní a poplatků.

Je tady poptávka po zpravodaji, tak poprosím paní místopředsedkyni, aby této poptávce nějakým způsobem vyhověla.

Ze zdravotních důvodů je omluven původní pan zpravodaj, pokud mě paměť neklame. Takže tato věc je vyjasněná, pan zpravodaj se tedy ujme své funkce ve druhém čtení, poté bude vyzván, po mém úvodním slově, aby vás seznámil se stanoviskem rozpočtového výboru, který tento návrh projednával mezi prvním a druhým čtením. Děkuji, paní místopředsedkyně.

V návrhu zákona jsou obsaženy změny zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o daních z příjmů, daňového řádu, zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a dalších právních předpisů, jejichž změna je vyvolána změnami těchto daňových zákonů. Účinnost je stanovena na 1. leden roku 2023 s výjimkou několika ustanovení v oblasti daně z přidané hodnoty, která nabydou účinnosti v den následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona, a to z důvodu zjednodušení přechodu na novou právní úpravu.

Tak já zkusím v tom úvodním slově, že bezesporu budeme mít možnost vést docela detailní debatu, určitě budu, pokud budou dotazy, na ně odpovídat, takže v této chvíli shrnu jenom ty základní pozitivní změny pro daňové poplatníky. Není automatickým pravidlem, že změna daňových zákonů přináší pozitivní změny pro daňové poplatníky.

Tak ten první je, já jsem to už avizoval, zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun. Musím říct, že díky úsilí minulé i současné vlády - já bych chtěl, aby to opozice zaznamenala, že říkám díky úsilí minulé i současné vlády - jsme jako Česká republika obdrželi výjimku, že to můžeme aplikovat vlastně dříve, než na čem je evropská dohoda, to znamená od 1. ledna příštího roku.

Za druhé reagujeme, já bych řekl na oprávněné připomínky zejména z menších firem. Měníme parametry pro podání následného kontrolního hlášení z pěti pracovních dnů ode dne doručení výzvy správce daně do datové schránky plátce na sedmnáct kalendářních dnů ode dne jejího dodání.

Myslím si, že to je pomoc zejména těm poctivým, kteří ty zprávy v datových schránkách otevírají ihned a nevyužívají institut fikce doručení. A zejména v těch menších firmách, kdy je buď externí účetní nebo jeden či jedna účetní, někdy těch pět kalendářních dnů činilo problémy, a i spolehlivý daňový poplatník měl občas problém, jak to vyřešit, pokud tato nebo tento účetní byli zrovna na dovolené nebo na nemocenské a je tam jeden člověk, tak je velmi problém.

Těch 17 kalendářních dnů je naprosto dostačujících. Ono se to v zásadě příliš nemění, protože když si sečteme fikci doručení, k tomu dáme pět pracovních dnů, fikce doručení je 10 dnů, pět pracovních dnů plus sobota, neděle, kalendářně do kupy je to 17, ale vytváří to přátelštější prostředí zejména pro ty poctivé, kteří mohli z administrativních důvodů učinit nějakou chybu v podání kontrolního hlášení. A stejně tak se snižují pokuty, které vznikají ze zákona v případě pozdního podání respektive nepodání kontrolního hlášení pro živnostníky, společnosti s ručením omezeným, kde je fyzická osoba jediným společníkem, a plátce - vlastně čtvrtletní plátce DPH, to znamená, je to opět snížení pokut zejména těm nejmenším daňovým poplatníkům.

Tohle jsou vlastně ty základní změny v oblasti DPH.

Co se týče zákona o daních z příjmů, tak největší změnou je změna limitu pro možnost využívání paušální daně, která když byl limit pro povinnou registraci DPH 1 milion, tak stejný limit byl pro možnost využití paušální daně, pokud v zákoně o DPH zvyšujeme limit na 2 miliony, tak já bych řekl, zcela logicky i zde zvyšujeme limit na 2 miliony. Zavádíme tady tři pásma a vím, že tento návrh vzbuzuje kontroverze či protinávrhy. Ten důvod je poměrně jednoduchý. Účelem paušální daně není snižovat daňovou zátěž, ale snížit byrokratickou náročnost, a pokud bychom měli ambici stanovit jednu jedinou sazbu pro živnostníky, kde výdajový paušál může být 80, 60 nebo 40 %, a současně ty příjmy byly od 0 do 2 milionů, tak každý z nás posoudí, že velmi těžko je najít něco, co by bylo adekvátní těm mezním situacím. Takže pokud si vezmu mezní situaci, že někdo má například výdajový paušál 80 % a příjem 2 miliony, respektive naopak, pokud má někdo příjem kolem půl milionu, 600 tisíc, výdajový paušál 80 tisíc, tak z toho platí velmi nízké daně i bez ... (nesrozumitelné) paušální daně, pokud to porovnáváme s poplatníkem, který by při 40% výdajovém paušálu měl příjem skoro 2 miliony, tak je vlastně nemožné stanovit jednu hodnotu tak, aby přiměřeně odpovídala oběma těmto - a přiznávám - mezním situacím.

Takže v zásadě pro ty, kteří budou mít i v příštích letech příjem do 1 milionu, stejně jako v letošním roce, se nemění vůbec nic. Pro ty klasické živnostníky, to znamená, jak jsou většinou chápáni OSVČ, to jsou ti, kteří mají 80% výdajový paušál, se nemění také nic. Ten návrh v celém pásmu až do 2 milionů stanovuje stejný odvod. Ale u toho 60% a 40% máme další dvě pásma, v tom případě u 60% výdajového paušálu je to nad 60 %, nad 1,5 milionu, omlouvám se, a u toho 40% výdajového paušálu je to při příjmech nad 1 milion, a pak nad 1,5 milionu je to to třetí pásmo, ale respektuji, že budou podány pozměňující návrhy v této oblasti. Je to legitimní debata a o výsledném tvaru paušální daně rozhodneme v závěrečném třetím čtení. Myslím si, aspoň jsem nezaznamenal zatím z otevřené debaty, že by někdo zpochybňoval ten samotný princip, že limit pro paušální daň bude zvednut na 2 miliony, a to je ta klíčová informace. O tom, jak nastavujeme parametry, je legitimní debata v Poslanecké sněmovně. Já jsem se pokusil vysvětlit důvody, které vládu, nejprve Ministerstvo financí a pak vládu jako celek vedly k návrhu těch tří pásem.

Dále řešíme takovou dlouhodobou věc, která se podle mě řešila i v minulém volebním období a pravděpodobně z časových důvodů se nestihla dotáhnout do platného, účinného zákona, to je osvobození příjmu v podobě bezúplatného nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce, pokud tato obec na výstavbu této nemovité věci získala dotaci ze státního rozpočtu mezi lety 1995 - slyšíte dobře, 1995 až 2007. Myslím, že to je vstřícný krok vůči mnoha daňovým poplatníkům, kteří, já bych řekl, že oprávněně, nerozuměli, proč by měli platit další daň.

Pak se zvyšují - takhle, důležitá věc je prodloužení mimořádných odpisů. Je to vlastně věc, kterou jsme společně schválili v minulém volebním období na dva covidové roky - 2020 a 2021. Ono se to osvědčilo, je to ve prospěch investiční aktivity firem, takže tyto mimořádné odpisy prodlužujeme do konce roku 2023, pokud zazní otázka, proč ne dále, tak je ve vysokém stupni projednávání, a brzo už půjde do vlády, nový zákon o účetnictví, který bude nově definovat od 1. ledna roku 2024 odpisové skupiny a délku odepisování. Takže tímto návrhem, pokud ho Poslanecká sněmovna a Senát schválí, vyřešíme období do účinnosti nového zákona o účetnictví, kde budou jiným způsobem nastaveny odpisové skupiny a doby odepisování.

Dále se zvyšují částky ročního příjmu, do kterého se nemusí podávat daňové přiznání. Obecně je to z 15 tisíc na 25 tisíc korun ročně a v případě poplatníka, který má jinak příjmy ze zaměstnání, se ta částka zvyšuje z 6 tisíc na 10 tisíc korun. A potom věc, která je podle mě také potřebná - osvobození odměny za výkon funkce člena volební komise. Tito lidé vlastně zaručují a přispívají k tomu, že máme férové volby, ty odměny nejsou nijak vysoké a přijde nám administrativně, ale i jinak zbytečné, aby odměny za to, že někdo dobrovolně ve svém volném čase vykonává zodpovědnou funkci člena volební komise, byly zdaněny.

Dále se novelizuje zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, který jsme přijali společně v první polovině letošního roku, a dopřesňujeme nějaké věci. Tak za prvé, odstraňujeme povinnost podat daňové přiznání, pokud by vznikla jenom z důvodu uplatnění odpočtu na dar zastupitelskému úřadu Ukrajiny. Víte, že zastupitelský úřad Ukrajiny zorganizoval sbírku na pomoc Ukrajině, do které se ohromujícím způsobem zapojila veřejnost, a myslím si, že je správné, že pokud by to byl jediný důvod, proč by konkrétní občan měl podávat daňové přiznání, tak je dobré je této povinnosti zbavit.

Další návrh, který reaguje na to, že poskytujeme solidární příspěvek těm domácnostem, které se dobrovolně rozhodly ubytovat ve svém domě nebo bytě ukrajinské uprchlíky, takže jednoznačně říkáme, že příspěvek pro solidární domácnost poskytovaný za toto ubytování se nebude počítat do příjmů manžela a poplatnici, nebo manželky a poplatnici, kvůli tomu nepřijdou o slevu na manžela či manželku. Opět si myslím, že to, že někdo prokazuje dobrou vůli a ubytuje ukrajinské uprchlíky ve své domácnosti, a za to dostává nějakou část stanovenou zákonem, není důvod, aby přišel o slevu na svého manžela či manželku.

Pak dochází k novele daňového řádu, to znamená, dochází k zúžení povinnosti podávat daňová přiznání a další formulářové podání při správě daní elektronicky tak, aby se nově netýkala fyzických osob nepodnikajících, i když mají zpřístupněnu datovou schránku, takže necháváme volbu. Já bych to všem doporučoval, aby využívali možnost elektronického podání, ale nebude to povinnost, pokud se jedná o osoby, které nepodnikají a přitom jim vzniká daňová povinnost, zdanit příjmy, které mají z jiných oblastí než z podnikání, například z pronájmu a podobných věcí.

Myslím, že je správné, abych v této chvíli v úvodním slově zmínil i pozměňující návrh, který jsem podal do systému minulý týden, který se týká Windfall tax. Jenom zopakuji, že to nebylo součástí původního návrhu zákona, já myslím, že to všichni víme, ale pro pořádek, ať to je ve stenozáznamu, aby to bylo jasné.

Ten důvod je jednoduchý. Když jsme připravovali daňový balíček, tak v té době teprve vznikaly úvahy o zavedení daně, "windfall tax" v angličtině, daně z mimořádných zisků, válečné daně... těch názvosloví se samozřejmě objevilo poměrně hodně, my tomu říkáme česky daň z neočekávaných zisků.

My jsme čekali na evropské řešení, které ale přišlo z jiné oblasti, než jen z oblasti daňové. Musíme si říci, že vlastně národní státy, a myslím, že se to týká všech států Evropské unie, kompenzují různými způsoby vysoké ceny energií, jak pro domácnosti tak pro podnikatele. Obecně platí, že nejtěžší je vymyslet způsob pomoci velkým firmám. U těch ostatních se to v minulých týdnech podařilo, na řešení velkých firem ještě nadále pracujeme. Pokud k takovému řešení dojdeme, nebude to formou změny daňových zákonů.

Členské státy dostávají do rukou dva možné nástroje. O obou se v otevřené debatě mluví jako windfall tax, já je tedy rozliším českým názvoslovím, aby nedošlo ke zmatení pojmů.

První nástroj, který není daňový je, že na národní úrovni mohou členské státy stanovit maximální cenu u výrobců a všechno nad tu maximální cenu výrobci mají odvádět do státního rozpočtu ke kompenzaci těch vysokých cen energie. Všichni víme, že ta cena je stanovena na 180 € za MWh. V této chvíli finalizují expertní jednání. My se v této chvíli kloníme k tomu, aby tento odvod byl stanoven rozdílně podle různých zdrojů, které mají elektrárny. To znamená, různě bude stanovena tato cena nebo ten cenový strop pro odvod, pro elektřinu vyráběnou z jádra, jiná pro vyráběnou z větrných elektráren, fotovoltaických elektráren, u hnědého uhlí budou dva typy, to znamená, to budou pánevní hnědouhelné elektrárny a ty ostatní při výrobě z biomasy apod.

A druhý nástroj, který máme v tomto návrhu, je vlastně daň z nečekaných zisků, která se může charakterizovat jako doplněk daně z příjmů právnických osob.

Já bych prosil v té debatě, abychom to nesměšovali. To první opatření, o kterém jsem mluvil, nemá charakter daně, protože to by musel schválit ECOFIN, jednomyslnost, protože v daňové oblasti platí jednomyslnost, má to charakter povinného odvodu. To nařízení to umožní od 1. prosince letošního roku a usnesení vlády směřuje k tomu, aby od 1. 12. 2022 tyto odvody byly stanoveny, ale bude to bezesporu vyžadovat novelu energetického zákona a následně vydání nařízení vlády.

Mohu říci, že na tom intenzívně pracujeme ve spolupráci se všemi relevantními výrobci elektrické energie v České republice. Ten odvod, tu hranici ten odvod chceme stanovit cost plus, česky náklady plus přiměřená marže. Nechceme tímto opatřením uvrhnout kteroukoliv firmu, kteréhokoliv výrobce do ztráty, protože stejně by státu nezbylo nic jiného, než tu ztrátu vyvolanou nařízením státních orgánů kompenzovat.

U té windfall tax, jsme u té daně z nečekaných zisků, u té přirážky z daně právnických osob, je několik možností. Obecně se nabízí jako první sektorová daň. Tu jsme jako vláda odmítli jako princip řešení. Takže my adaptujeme vlastně všechny obory, kterých se to týká z evropského nařízení. Je to těžařský sektor, týká se to černého uhlí, ropy, zemního plynu a výroby ropných a koksárenských produktů, pokud příjmy z těchto činností v roce 2021 přesahovaly více než 25 % příjmů konkrétních společností.

Za druhé jsou to subjekty výroby a obchodu s elektřinou a plynem a velkoobchod s kapalnými a plynnými palivy, pokud měl daný subjekt nebo skupina, jejíž je součástí, příjmy z těchto činností, to je důležité říci - ne příjmy ze všech činností skupiny, ale pouze z těchto činností, v roce 2021 alespoň 2 miliardy příjem. To není zisk, abych to vysvětlil.

A za třetí, a to už nepodléhá evropské legislativě, to je, jak říkáme poctivě, to je to národní řešení, týká se to bank. Pokud byly v roce 2021 roční čisté úrokové výnosy alespoň 6 miliard korun, jinými slovy, to by se týkalo velkých bank. Je jich šest, pokud mne paměť neklame. U těch menších a u těch o něco větších než menších, které jsou nějak formálně klasifikovány jako střední, z důvodů stability bankovního sektoru, nenavrhujeme toto zdanění. Když se podíváte na ty čisté úrokové výnosy těch největších bank, tak vidíte, že to dlouhodobě je vysoké číslo. A k těm ziskům dochází díky vysoké inflaci a díky vysoké dvoutýdenní reposazbě, která v tuto chvíli činí 7 %. Moji kolegové na Ministerstvu financí udělali předběžnou rešerši jak dochází ke zdanění bank v Evropě a v Evropské unii. Tam pomíjíme sazbu z příjmů právnických osob, která je u nás opravdu nižší než zejména v západních členských státech, tak skoro všichni členové eurozóny, ne Evropské unie, přistupují nebo přistupovali k nějaké formě bankovní daně. Byly různé metody, ale skoro všechny členy. (?)

Musíme říci, že převážnou většinu tohoto roku byla základní úroková míra v podstatě na nule a v posledních týdnech Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou míru na 1,25 procentního bodu. Kdybychom si modelovali, kdyby ta základní úroková míra v této chvíli byla i v České republice, tak určitě nenavrhujeme daň z neočekávaných zisků v bankovním sektoru.

Včera z veřejných zdrojů, myslím, že jsme to přečetli mnozí z nás, nevím, jestli to byla zpráva nebo nějaký rozhovor, četl jsem o předpokládané ztrátě ČNB v roce 2022. Z informací, které byly včera publikovány, vyplývá, že ČNB v té vysoké ztrátě, což není žádná katastrofa, abych to hned uvedl na pravou míru, je způsobena tím, že na těch úrocích, protože dnes ta 7% sazba, ale v některých měsících byla nižší, vyplatí ČNB komerčním bankám letos 180 miliard korun. Tam vzniká ten neočekávaný zisk, protože těch 180 miliard korun nevzniká v důsledku lepších služeb, než má konkurence, zvětšení počtu zákazníků apod. Samozřejmě, že banky mají úrokové náklady, proto pracujeme s tím pojmem čistý úrokový výnos, což je mimochodem povinná součást výročních zpráv bank a každý z nás, když si s tím dá práci, si to může nastudovat jak to bylo v minulých letech. Takže to jsou subjekty, kterých by se to mělo týkat.

Základ daně. Tady vycházíme z evropského nařízení, tzn. spočte se průměrný zisk za roky 2018, 2019, 2020 a 2021, ten se navýší o 20 %. A pouze ta částka, která bude vyšší než těch 120 % průměrného zisku za poslední čtyři roky, bude základem daně pro daň z mimořádných zisků. Navrhujeme sazbu 60 % a období uplatnění roky 2023 až 2025. Hned vám vysvětlím, jak budeme pracovat s rokem 2022 podle tohoto pozměňovacího návrhu. Pro rok 2022 si ty společnosti vypočtou daň, podají daňové přiznání, ale nebudou platit daň za rok 2022. Je to pouze základ pro zálohy, jak je normální - pro daně právnických osob se platí zálohy podle zaplacené daňové povinnosti v posledním zdaňovacím období.

Když jsem mluvil o tom prvním nástroji, to znamená odvod, který by z těch výrobních cen elektřiny, který měl platit od 1. prosince letošního roku, tak tento odvod bude daňově uznatelným nákladem konkrétního výrobce elektrické energie, jinými slovy, o tento odvod si bude snižovat zisk. Jsou to spojité nádoby: čím vyšší bude odvod, tím nižší bude ten zisk, tím nižší bude základ pro windfall tax, a tím nižší bude, bude samotná daňová povinnost. Náš konzervativní odhad Ministerstva financí, že zapojením těchto dvou nástrojů, jednoho nedaňového a jednoho daňového ve smyslu záloh, to znamená, bavíme se o příjmech státního rozpočtu. A klasicky příjem státního rozpočtu například v letošním roce vidí tento vývoj daně z příjmu právnických osob, to plnění není pouze v březnu nebo v červnu, kdy se podávají daňová přiznání. Teď pomíjím společnosti, které mají jiný účetní rok než 1. 1. a 31. 12., ale stejně tak je zvýšen příjem z této daně v září a v prosinci, kdy tyto firmy platí zálohu na tuto daň podle poslední známé daňové povinnosti.

Předpokládám, že jsem popsal aspoň ty základní parametry jak návrhu zákona, který schválila vláda, tak jeho pozměňovacího návrhu. Asi jsem řekl, že i u těch ostatních činností je nějaký vstupní limit, to znamená, u těch, to jsem říkal, které produkují elektřinu, je to ten parametr dvě miliardy korun tržeb v roce 2021 z těchto předmětných činností. U těch ostatních, těch malých, je ta hranice 50 milionů, čili nechceme zdaňovat domácí fotovoltaické elektrárny a podobně, proto je tam ten limit poměrně velkorysý 50 milionů korun.

A co se týče účinnosti, myslím, že jsem odpověděl naprosto jasně. Zákon má být účinný od 1. února 2023 včetně tohoto pozměňovacího návrhu. Ale u toho windfall tax předpokládám, že v roce 2023, a je to tak i v návrhu státního rozpočtu, který začneme projednávat zítra na plénu, protože v rozpočtovém výboru toto projednání už začalo, se počítá s tou částkou 100 miliard korun.

Co je ale důležité a co chci říct k tomu pozměňovacímu návrhu. Jedná se opravdu o mimořádné kroky a mimořádné příjmy. A s plnou vážností říkám, že vláda bude používat tyto peníze podle schváleného rozpočtu, to je samozřejmé, ale pouze na mimořádné výdaje. Tato daň nemá a nesmí sloužit k tomu, abychom například snižovali strukturální schodek, k tomu jsou jiná opatření. Říkám to zcela otevřeně, aby to bylo úplně jasné, že mimořádné příjmy budou použity pouze na mimořádné výdaje. My odhadujeme ve světle znalostí, které máme v září a v říjnu letošního roku, potřebu kompenzací u zastropovaných cen zhruba na 100 miliard korun. To nejsou jediné náklady, které slouží (Nesrozumitelné.) Například to zastropování kromě té konkrétní částky je i vynulování plateb za obnovitelné zdroje. I to je mimořádný výdaj a mimořádné opatření, které bude platit 16 měsíců od 1. září letošního roku do konce roku 2023. V té dluhové zprávě k tomu pozměňovacímu návrhu je i podrobněji uveden odhad příjmů této daně v letech 2023, 2024 a 2025.

Děkuji za pozornost. V této chvíli to bylo celé úvodní slovo.