Děkuji za slovo. Než začnu, tak jenom upozornění pro pana ministra Válka, že tady má kartu, tak abych nebyl obviněn, že manipuluji s cizí hlasovací kartou. Děkuji.
Hezké dopoledne. Vážené paní kolegyně, vážení pánové kolegové, dovolte mi, abych vám jménem vlády České republiky představil návrh státního rozpočtu na rok 2023. Sice bych mohl mít velmi podrobné úvodní slovo, ale předpokládám, že další členové vlády, kolegové a kolegyně, vystoupí s podrobným zdůvodněním zejména výdajů v příslušné kapitole. Jak jistě všichni víte, a já to pro jistotu připomenu, v prvém čtení schvalujeme základní parametry rozpočtu, to znamená celkové příjmy, celkové výdaje a navržený deficit státního rozpočtu.
Než přejdu k jednotlivým číslům, faktům, argumentům, tak mi dovolte obecnější poznámku k ekonomické situaci, ve které se nachází Česká republika, vlastně všechny evropské země.
24. února letošního roku se podstatným způsobem změnila situace v Evropě. Po mnoha desítkách let vidíme válečný konflikt přímo, který se nás bezprostředně dotýká. Od té doby se ukrajinští občané, ukrajinský lid v čele se svým prezidentem a vládou statečně brání nevyprovokované a nespravedlivé neudůvodnitelné agresi ze strany Ruska. Logickou odpovědí, jednou z logických odpovědí demokratické části světa, nejenom evropských demokracií, bylo postupné uvalení až osmi sankčních balíčků vůči Rusku a také Bělorusku. A pokud takové sankce mají mít smysl a mají mít citelný dopad na ruské hospodářství, tak je logické, že se negativním způsobem dotýkají občanů těch zemí, které ty sankce uvalily. Myslím si, že je naprosto jasné, že čím účinnější budou sankce, tím menší bude schopnost Ruska pokračovat v této nespravedlivé válce.
Na evropské úrovni vlastně při každém setkání všech ministrů všech resortů debatujeme o dopadech této války a sankcí na evropské ekonomiky, a protože jsme malá otevřená proexportně orientovaná ekonomika, tak samozřejmě i o dopadech na českou ekonomiku. Zopakuji, co jsem říkal v rozpočtovém výboru, který podle zákona projednával návrh státního rozpočtu ještě před prvním čtením. Kromě té válečné operace, která probíhá na Ukrajině, Rusko vede ekonomickou válku s Evropou a s demokratickými zeměmi světa. Když se podíváte například na otázku naplněnosti zásobníků plynu v Evropě - v České republice problém není zdaleka tak veliký jako v jiných evropských státech - tak zhruba od léta roku 2020 Gazprom systematicky a plánovaně snižoval zásoby plynu v těch zásobnících, kde si vysoutěžil kapacitu těchto zásobníků. To znamená, byla to minimálně střednědobá příprava na to, čemu říkáme, že Vladimir Putin používá energetické zdroje jako zbraň. Používá je k manipulaci trhu, která vyvrcholila někdy na přelomu srpna a září, kdy jsme viděli nesmyslné, nesmyslně vysoké ceny energií a byla to až panická reakce trhu na to, jak tím kohoutem pomyslným kohoutem zavírá, upouští. Sami sledujeme tu nekonečnou sérii zpráv o tak zvaných technických problémech na plynovodech, které vedou z Ruska do Evropy.
Přesto všechno se Evropě i České republice podařilo získat dostatečné zásoby plynu na tuto zimu. Před několika týdny nebo měsíci jsem tady odpovídal na dotaz z opozičních lavic. Chci říct, že ten dotaz je legitimní, nijak ho nekritizuji, zda budeme mít dostatek plynu. Dneska mohu zopakovat to, co jsem tady říkal před několika týdny. Ano, budeme mít dostatek plynu na celou zimu a nehrozí to, čeho se ještě někteří v červnu obávali, že bude docházet k nucenému vypínání některých provozů, některých továren, některých podniků. K dnešnímu ránu máme zaplněné zásobníky takřka z 95 %. Jsme na konci října a ta zásoba je více než 3 miliardy 200 milionů kubíků.
Samozřejmě těmto dobrým zprávám v Evropě napomáhá i dobré počasí, protože pokud vidíme takové počasí, jako je v letošním říjnu, tak to samozřejmě snižuje spotřebu plynu v celé Evropě a tím pádem i v České republice.
Proč tato fakta uvádím? Protože jak válka, tak odvetné sankce mají dopad na stav evropských ekonomik a na stav evropských veřejných financí. Takřka všechny, respektive všechny rozpočty členských zemí jsou pod obrovským tlakem na mimořádné výdaje, které způsobují zejména vysoké ceny energií a vysoká inflace. Nemůžeme být spokojeni s úrovní inflace v České republice, ale pokud dobře sledujeme statistiky v rámci Evropy, tak pokud použijeme meziměsíční srovnání, tak už nejsme na špici peleton. U nás ta vysoká inflace začala dříve. A pevně věřím, že budeme patřit mezi první země, kde ta vysoká inflace bude klesat. Tohle všechno se samozřejmě odráží v potřebách výdajů státního rozpočtu. Já pak vlastně okomentuji aspoň některé podstatné navýšení výdajů, které navrhuje vláda pro rok 2023.
A teď k těm číslům. Dneska budeme rozhodovat o třech základních parametrech. První jsou celkové příjmy státního rozpočtu, a to je 1 928 miliard. Celkové výdaje státního rozpočtu 2 biliony 223 miliard a navržený schodek státního rozpočtu 295 miliard, který je o 15 miliard vyšší než původně schválený deficit rozpočtu pro rok 2022, ale je o 80 miliard nižší než po schválené novele státního rozpočtu pro letošní rok. O té jsme hlasovali v Poslanecké sněmovně v minulých dnech.
Nejprve k příjmům: Daňové příjmy bez pojistného na sociální pojištění se odhadují na 947 miliard a v těch daňových příjmech je zahrnuto i těch 100 miliard mimořádných příjmů, o kterých jsme debatovali včera, a o kterých budeme debatovat ještě v příštích týdnech.
Nechci se vracet k debatě, zda to bylo dobře nebo špatně, zda je to obvyklé nebo neobvyklé. Platí to, co jsem říkal včera: Jsme v nestandardní době a ty důvody jsem popsal v úvodu svého vystoupení, tak jsme bohužel museli přistoupit k nestandardnímu projednávání některých zákonů. Platí, že jako vláda předpokládáme, že zákony, které umožňují příjem těchto 100 miliard na mimořádné výdaje, to znamená na kompenzace za zastropované ceny elektrické energie a plynu, budou schváleny v Poslanecké sněmovně a Senátu ještě před závěrečným hlasováním o státním rozpočtu ve třetím čtení.
Dále se počítá s příjmy ze sociálního pojištění ve výši 688 miliard. Já to s dovolením zaokrouhlím na jednotky a nečtu ty desetiny, ale v tomto případě desetiny jsou stovky milionů - abychom si uvědomili, o jak vysokých částkách jednáme a o jak vysokých částkách budeme rozhodovat. A protože jsme v sedle čerpání evropských peněz, kdy se střídají dvě programovací období, tak nejnáročnější, to znamená, že nejmenší příjmy z evropských zdrojů budou v roce 2023. A tam je předpokládaný příjem zhruba 139 miliard. Potom v rozpočtu z technických a historických důvodů máme položku, která se jmenuje Příjmy ze zvláštních účtů privatizace. Ale to je účet, kam se posílají dividendy ze státních podniků a z podniků, kde má stát majetkovou účast. Takže tady se předpokládá zapojení až 45 miliard.
Pojďme k výdajům. Největší výdaje logicky jsou v sociální oblasti. Já o tom budu mluvit podrobněji, ale když sečtu všechny výdaje, které se označují jako sociální výdaje, tak ta částka bude větší než bilion korun. Přesně 1 020 miliard. Podstatnou část, největší část činí výdaje na důchodové pojištění. Předpokládá se, že příští rok to bude takřka 672 miliard, což činí těch 78 % z výdajů na sociální dávky.
A v této částce jsou zohledněné dvě podstatné události. Za prvé, standardní zákonná valorizace penzí, a za druhé, poprvé od 1. ledna roku 2023 bude v našem důchodovém systému započteno takzvané výchovné, to znamená 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Já mám s sebou několik grafů, kterými chci dokumentovat, aby to bylo vidět i vizuálně, vybral jsem aspoň ty základní, jaký je vývoj v klíčových ukazatelích. (Ukazuje podklad.) Takže tady vám ukážu, pokud to není moc vidět, tak vám to pak rozešlu elektronicky, vývoj průměrného důchodu.
V roce 2022, to už je poměrně kvalifikovaný odhad, ještě nejsme na konci roku, činí průměrný důchod 18 350 korun měsíčně, podle návrhu státního rozpočtu v roce 2023 bude průměrná výše penze 19 500 a v roce 2024 podle stávajících makroekonomických predikcí to bude 20 265 korun. Jak jsem říkal v (při) jiných příležitostech, když jsem vystupoval v Poslanecké sněmovně, poprvé jsme v praxi vyzkoušeli instrument, který máme dlouho v zákoně, a to jsou mimořádné valorizace důchodů v okamžiku vysoké inflace a tento mechanismus byl v letošním roce použit dvakrát. Takže to je 672 miliard.
Dalším důležitým velkým výdajem státního rozpočtu jsou platby do systému veřejného zdravotního pojištění. Myslím, že podrobněji se k této položce státního rozpočtu vyjadřovat nemusím, vedli jsme o tom dlouhou debatu celý letošní rok. Já jenom připomenu, ukážu graf a vzal jsem si jako srovnávací základnu rok 2018. Nemá to žádné politické souvislosti, ale myslím, že pět let je minimálně ten střednědobý ukazatel, kdy se můžeme podívat, ať už vládl kdokoliv, jak rostly v jednotlivých kapitolách výdaje.
Když se podíváme (na) platbu za státní pojištěnce, všichni víme, že příští rok to bude 1 900 korun měsíčně za pojištěnce, celkově 142 miliard. Podívejme se společně na ten graf. (Ukazuje materiál.) A (od?) roku 2018 výdaje státního rozpočtu za platby do veřejného zdravotního pojištění vyrostly o více než 100 %. V roce 2018 to bylo zhruba 68 miliard ze státního rozpočtu a v příštím roce to bude podle schváleného zákona a díky tomu, že jsme schválili automatický valorizační mechanismus, umíme si představit, jak ten vývoj bude v dalších letech, a ty částky jsou obsaženy v rozpočtovém výhledu na roky 2024, z 68 miliard jdeme na částku 142 miliard v průběhu pěti let. Jsou tam samozřejmě započtené covidové roky, nicméně ty mimořádné výdaje, které souvisí s covidem, se naštěstí nebudou uplatňovat už v roce 2023 a ty okolnosti prostě jsou příznivější pro systém veřejného zdravotního pojištění, co se týče covidové pandemie.
Kapitálové výdaje plánujeme ze státního rozpočtu zhruba 203 miliard korun. Já všem doporučuji odjakživa, protože tam vidíte před mou židlí celou dokumentaci státního rozpočtu, ale myslím si, že pro tu základní orientaci je nejdůležitější sešit B. Sešit B obsahuje zprávu k návrhu zákona o státním rozpočtu a tam jsou i časové řady a podrobnější zdůvodnění k významným příjmovým položkám rozpočtu a stejně tak k významným výdajovým položkám státního rozpočtu.
A když se podíváme na vývoj investic, tak vlastně uvidíme to, o čem jsem mluvil v případě evropských fondů, že budeme příští rok v sedle čerpání, to znamená dole. A pro letošní rok byly schváleny investice ve výši 240 miliard, z toho 78 miliard ze státního rozpočtu a 126 miliard z evropských zdrojů. A pro příští rok se ten poměr dramaticky otáčí, kdy bude ze státního rozpočtu na kapitálové výdaje uvolněno 127 miliard. To je historicky nejvyšší částka, zatím byla nejvyšší v roce 2020, kdy to bylo 100 miliard, mluvím o skutečnosti, samozřejmě rok (2022?) a 2023 jsou zatím odhady. A z evropských zdrojů pouze 76 miliard.
Pro představu, v letošním roce předpokládáme příjem z evropských fondů na kapitálové výdaje 126 miliard. Jinými slovy, dojde k poklesu čerpání evropských zdrojů na investice o 50,5 miliardy z logických důvodů, nemá to žádnou souvislost s tím, že bychom nebyli schopni čerpat a absorbovat tyto zdroje, ale takřka celý tento výpadek je navržen, pokrytý zvýšením výdajů ze státního rozpočtu, a to o celých 49 miliard proti letošnímu roku. Všichni správci kapitol se na vládě při projednávání státního rozpočtu dušovali, že to jsou realistická čísla a že jsou schopni v roce 2023 tyto peníze efektivně investovat do tolik potřebné zejména dopravní infrastruktury.
Tolik na vysvětlenou, jak se nám vlastně podařilo zachovat investiční aktivitu státu pro rok 2023. Včera jsme v druhém čtení daňového balíčku debatovali - a vím, že ten návrh má širokou podporu - o zvýšení mimořádných odpisů pro roky 2022 a 2023, a to by zase mělo přispět k investiční aktivitě soukromého sektoru, protože oba dva ty sektory, veřejný i soukromý, jsou velmi důležité pro investiční aktivitu, a tudíž pro ekonomický růst nejenom v letošním či příštím roce, ale i pro roky následující.
Výdaje na platy a ostatní náklady příspěvkových organizací jsou na rok 2023 rozpočtovány v celkové výši 264 miliard a jsou zhruba o 17 miliard vyšší než v roce 2022.
V programovém prohlášení vlády je závazek vlády nejpozději v roce 2025 mít výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Třetí z těch grafů, které jsem si připravil, nám ukazuje od roku 2008 až do roku 2025 výdaje na obranu. Pro příští rok to má být takřka 112 miliard korun, což by mělo činit 1,52 % HDP, čímž se přibližujeme nebo když vyrovnáváme vlastně v tom období posledních patnácti let rok 2009, kdy to bylo taky 1,52 % HDP, ovšem v té době na to stačilo necelých 60 miliard korun.
Stejně tak v tom střednědobém výhledu vidíte plán vlády navyšovat zhruba tempem 20 miliard korun výdaje do obrany v příštích dvou letech tak, abychom se v roce 2025 dostali přibližně na 2 % výdajů státního rozpočtu na obranu, a v té době by to mělo činit zhruba 155 miliard korun. Určitě o tom bude mluvit podrobněji paní ministryně obrany a platí to samé, co jsem říkal obecně o kapitálových výdajích.
V úzké spolupráci s Ministerstvem obrany dáváme do návrhu rozpočtu a návrhu (střednědobého?) výhledu pouze ty investice, které je realistické uskutečnit v následujících třech letech. Nejsme zdaleka jediná země, která zvyšuje výdaje na obranu. Sofistikované zbraňové systémy se nevyrábějí na sklad. Nestačí, když se někdo rozhodne, že teď uvolníte peníze, objedná to a do několika měsíců má dodávku na svém území.
To znamená, i v této oblasti soutěžíme s mnohými našimi spojenci o to, která země bude schopna dříve nakoupit tolik potřebné zbraňové systémy, které posílí obranyschopnost naší země. A já předpokládám, že naprostá většina politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně podporuje zvýšení obranyschopnosti České republiky, a tím pádem i zvýšení bezpečnosti našich občanů.
Podstatným výdajem státního rozpočtu jsou odvody do fondů Evropské unie, které z letošních 60 miliard narostou na takřka v 65 miliard v příštím roce, nicméně přes toto navýšení zůstáváme a budeme v celém tomto programovacím období, které je až do roku 2027, čistými příjemci. Jinými slovy, dostaneme a vyčerpáme z evropských fondů více, než kolik tam jako stát odvedeme. Často se to opakuje v Poslanecké sněmovně, ze všech poslaneckých klubů jsme si toho vědomi. Máme unikátní šanci čerpat z několika významných evropských zdrojů nejenom v tomto, ale i v příštích třech letech.
Kromě standardních strukturálních fondů máme k dispozici, za prvé, Fond spravedlivé transformace, kde se spouštějí první výzvy, který má pomoci v transformaci našim nejvíce strukturálně postiženým regionům, a to je Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj. Kromě toho v reakci na covidovou krizi Evropa schválila Recovery and Resilience Facility, to znamená nástroje podpory ekonomiky a oživení, v České republice je to Národní plán obnovy. Tam se, za prvé, podařilo navýšit celkovou alokaci pro všechny členské země, tím i pro Českou republiku. A je nový nástroj, který vychází, který jsme v Evropě připravili jako odpověď na tu ruskou manipulaci s trhy, zejména energií, a to jsou peníze, které mají sloužit na snižování závislostí na ruských fosilních palivech, tzv. REPowerEU. Nám se povedlo minulý měsíc na ECOFINu domluvit rozdělení těchto dodatečných 20 miliard euro. Myslím si, že se nám povedlo změnit ten covidový klíč, protože z Národního plánu obnovy byl tzv. covidový klíč, z čehož nejvíc čerpaly státy z jihu Evropy, protože tam byl kladen důraz zejména na nezaměstnanost. Nám se povedlo, a myslím, že jsou spokojeni s výsledkem vlastně všichni, protože proti nebyl nikdo z členských států. Nám stačila kvalifikovaná většina a pouze jediný stát se při oficiálním hlasování zdržel. Dostaneme z toho asi 3,3 % a přitom máme zhruba 2,2 % obyvatel Evropské unie. A státy střední a východní Evropy budou více podporovány z tohoto mimořádného zdroje, protože jsou více závislé na ruských fosilních palivech. Považuji to za spravedlivé.
To znamená, tohle všechno jsou mimořádné fondy, kromě těch strukturálních, a pokud budeme schopni připravit chytré efektivní projekty, tak investujeme do naší budoucnosti a ještě k tomu za zapojení evropských peněz. Vláda ve spolupráci s mnohými, ať už z veřejného sektoru, či privátního sektoru na tom pracuje. Typicky kdybych se mohl vyjádřit o potenciálních projektech, které by mohly získat podporu právě z REPowerEU, tak je to uvažované rozšíření ropovodu TAL tak, abychom se úplně zbavili závislosti na dovozu ruské ropy. Přípravné práce například na ten horkovod z Dukovan do Brna a vlastně všechny projekty, které budou snižovat závislost na těchto fosilních palivech dovážených z Ruska.
Jak sami víte, Evropa se domluvila na embargu či zákazu dovozu ropy a ropných produktů z Ruska. Nám se povedlo jako České republice vyjednat si výjimku 18 měsíců, která začne běžet od 1. ledna příštího roku. To znamená, máme zhruba rok a půl na to, abychom i ty investiční akce zvládli. Peníze z REPowerEU můžeme použít i na zopakování toho, co se nám povedlo v Holandsku, kde jsme vysoutěžili a získali tři osminy kapacity prvního nově otevřeného LNG terminálu po vpádu Putina na Ukrajinu, a díky tomu máme zajištěny dodávky zhruba v objemu tři miliardy kubíků ročně. Ono se říká, že to je jedna třetina, ale já předpokládám, že ta spotřeba bude klesat, že už to nebude devět miliard, takže může to být kolem 30-35 % roční produkce. A naši sousedé, kteří mají přístup k moři, ať už to je Polsko, Německo nebo i dále Nizozemsko, budují další plovoucí terminály, které by měly překlenout období do doby, než budou zprovozněny ty pevné LNG terminály.
A když se podíváme na vývoj světových cen plynu, tak všechna ta opatření, která činí Evropa jako celek, vedou k tomu, že zrovna v těchto dnech je dokonce spotová cena, tržní cena nižší než naše uvažovaná zastropovaná cena. Sice nepatrně, ale myslím si, že to evropské řešení je nejlepší i pro českou ekonomiku, pro český veřejný rozpočet, protože evropské řešení je nejlevnější. Ano, zůstává před námi zatím nevyřešená otázka zastropování cen plynu na výrobu elektřiny, ne plynu jako obvykle, ale to se intenzivně řeší a existuje naděje, že do konce listopadu bychom v tomhle mohli najít evropské řešení. A zase to bude levnější než 27 národních řešení a 27 krát výdaje národního státního rozpočtu. Takže tolik bylo k platbám do Evropské unie, ale považoval jsem za potřebné říct, že budeme čistí příjemci, a jaké máme šance využít evropské zdroje, pokud budeme schopni připravovat chytré a efektivní projekty.
Poslední věc před nějakým závěrečným shrnutím, kterou chci shrnout, je - říká se tomu zase obsluha státního dluhu. Abychom to přeložili do normální češtiny, je to platba za dluhy, které Česká republika vyrobila po dobu své existence. Mám tady graf, který mi nečiní žádnou radost. Když se podíváme, tak vlastně z nějakých 57-58 miliard, které jsme platili v roce až 2012-2013, vidíte, že jsem tady dal celé dlouhé období, že jsem nevybíral jenom dobu, když jsme byli v opozici. Pak to klesalo i vlivem příznivých úrokových marží na úroveň kolem 40 miliard. To se v zásadě dařilo držet od roku 2016 do roku 2021. Bylo to někdy těsně nad 40 miliard, někdy těsně pod 40 miliard. Myslím nebo jsem si jistý, nejmenší částka byla v roce 2019 - 39,6 miliardy. Loni to bylo 42,2 miliardy, v letošním roce to odhadujeme na 50 miliard. (Posl. Schillerová studuje graf, který ukazuje ministr Stanjura.) Já to pak všem poskytnu, ale určitě. A odhad, samozřejmě je to odhad, můžeme říkat, že to je odhad, ale vychází i z toho, v kterých letech budeme splácet dříve vydané edice státních dluhopisů, je 2022 - 50 miliard, 2023 - 70 miliard, 2024 - 85 miliard a 2025 - 100 miliard. Je samozřejmé, že díky inflaci a růstu HDP procentuální zastoupení těchto výdajů není tak dramatické, ale vidíme stoprocentní nárůst úroků v průběhu jednoho volebního období od roku 2022 do roku 2025.
Já jsem se ve svém úvodním slově pokusil okomentovat nejdůležitější částky, ať už na příjmové, nebo na výdajové straně. Pokud budou nějaké další dotazy, určitě je zodpovím. Předpokládám, že k jednotlivým kapitolám budou vystupovat členové vlády, kteří jsou přítomni a nejsou například na služební zahraniční cestě. Tam se je případně pokusím zastoupit já, protože někteří členové vlády jsou skutečně služebně mimo Českou republiku a nemohou se zúčastnit dnešního projednávání státního rozpočtu v prvém čtení.
Státní rozpočet jako celek se snaží balancovat tři klíčové oblasti, tři úkoly, které podle vlády České republiky má každý státní rozpočet, nebo měl by mít. Za prvé udržení sociálního smíru. Když se podíváte na to srovnání výdajů v jednotlivých kapitolách, tak vidíte, že ten nárůst v této kapitole je veliký, ale oprávněný. Nemůže nás vždycky děsit jenom nárůst o konkrétní částku, ale musíme posuzovat, zda tyto výdaje jsou oprávněné, my jsme si jisti, že oprávněné jsou. Ne všechny sociální výdaje jsou v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, tak jenom připomenu skutečnost roku 2021 byla zhruba 763 miliard. Návrh státního rozpočtu na rok 2022 758 miliard. Výdaje v rozpočtu po novele 791 miliard a návrh státního rozpočtu pro příští rok 892 miliard. Jinými slovy: mezi lety 2021 a 2023 v pouhém období tří let je ten nárůst přibližně 220 miliard korun za jeden jediný rok.
Druhý pilíř státního rozpočtu, který by (podle mě?) měl obsahovat každý návrh státního rozpočtu, je investiční aktivita státu. Já jsem o tom mluvil před chvílí, když jsem říkal, že plánujeme investice ze státního rozpočtu, že to nejsou všechny kapitálové výdaje veřejných rozpočtů ve výši přes 200 miliard, s tím podstatným navýšením podílu ze státního rozpočtu o takřka 50 miliard.
Třetí pilíř, na který nesmíme zapomínat, je deficit a dlouhodobé hospodaření státu. Slýchávám často - a já bych řekl, že i oprávněnou kritiku, že jsme zatím nepřipravili žádné systémové změny, které by snižovaly strukturální schodek. My si myslíme, že se s tím nedá polemizovat. Jedině s čím se dá polemizovat, je, že v roce 2022 a bohužel v roce 2023 je tolik vnějších mimořádných okolností, které mají větší naléhavost, než velké strukturální změny, protože ono to zní hezky, velké strukturální změny, ale když si to přeložíme do češtiny, znamená to jenom dvě možné věci. Buď zvýšíme daňovou zátěž občanům a firmám, nebo docela razantním způsobem snížíme výdaje státního rozpočtu, jinými slovy: nějakým způsobem omezíme rozsah služeb, které stát poskytuje, ať už občanům, institucím, samosprávám nebo firmám.
A když si na to každý z nás poctivě odpoví, tak zjistí, že není složité napsat nějaký takový návrh, ale je velmi složité přesvědčit nejenom většinu v Poslanecké sněmovně, ale přesvědčit naši společnost, že je to potřebné, že je to nutné a že to nepovede ke snížení životní úrovně našich občanů. Berte z tohoto místa v mém vystoupení závazek, že je to věc, které se bude nejenom Ministerstvo financí, ale vláda poctivě věnovat v následujících měsících a předpokládám, že v průběhu příštího roku přijdeme aspoň s několika změnami, které by pomohly snížit strukturální schodek státního rozpočtu. Ale nebude to jednoduché, nebude to bezbolestné, a budou to provázet velké politické střety. To si musíme přiznat, protože kdyby to bylo jednoduché a bezbolestné, tak už to dělá kterákoliv vláda, aniž bych na kteroukoliv vládu ukazoval prstem, nebo aniž bych na kteroukoliv vládu útočil.
Takže pokud k tomu přistoupíme, nebude to rychlé, nebude to jednoduché, ale hlavně, nebude to bezbolestné. Ale abych nekončil tak pesimisticky. Já myslím, že ten návrh státního rozpočtu obsahuje důraz vlády na všechny tři klíčové priority, o kterých jsem mluvil. Sociální smír ve společnosti, investiční aktivita státu a myslení na to, že musíme přemýšlet o fiskální odpovědnosti a zvažovat každou korunu výdajů státu. Stát nemá žádné vlastní peníze. Stát má jenom to, co vybere od daňových poplatníků a k tomu dluhy, které vyrábíme díky tomu, že máme deficity státního rozpočtu. Jsem přesvědčen, že ten návrh odpovídá mezinárodní ekonomické situaci a postavení, kterého Česká republika v něm zaujímá. Připomínejme si, že nejsme malá země v Evropě, jsme devátá největší země Evropské unie, a logicky stojíme v čele těch, kteří se postavili proti Putinovi, i za tu cenu, že vidíme ty negativní dopady na evropskou i českou ekonomiku.
Závěrem mi dovolte, abych vás jménem vlády České republiky požádal, abyste v prvém čtení podpořili tyto základní parametry rozpočtu, tak abychom se mohli věnovat podrobné rozpravě o těch jednotlivých kapitolách příjmech a výdajích státního rozpočtu. Děkuji za pozornost. (Potlesk pětikoalice.)
