Já, na rozdíl od pana ministra i od kolegů z výboru, zastávám názor a navrhuji to, abychom tento návrh neschválili a abychom ho zamítli. Vedou mě k tomu tyto důvody. Za prvé tento zákon, sledujeme to patrně všichni, nebudu tady citovat věci, které obecně známe a čteme, ta doba pro zavedení tohoto zákona je zcela nevhodná. Nehovořím teď o době případné sankce, hovořím o době, ve které se nacházíme. Ale ještě než bych tady k tomu řekla ještě dva tři body, tak uvedu, že bychom si měli uvědomit, je tady mnoho zástupců se zkušeností ze samosprávy, že zákon o zadávání veřejných zakázek, týká se obecní samosprávy, krajské samosprávy, jejích právnických osob.
A já předtím poměrně mezi kritiky zákona o zadávání veřejných zakázek obecně. Ale to není téma tohoto příspěvku. Chci říci, že zákon o zadávání veřejných zakázek má hlavní dva úkoly. Má úkol transparentnosti a hospodárnosti. Teď tady tímto zákonem bychom tam vkládali třetí prvek. A to v podstatě povinnost určitého nuceného nákupu určitého druhu zboží. Jinými slovy tímto zákonem o zadávání veřejných zakázek vkládáme třetí úplně oblast, která tam doposud prostě nebyla, povinnost prostě kupovat určitý druh zboží. V době, kdy v podstatě máme i nejistotu – a teď už se dostávám k té nevhodnosti doby – že nevíme, jak to bude s množstvím energií, jak to bude s jejich cenou, jak to bude se sítí dostupnosti těchto nových energií.
Jinými slovy, ty úmysly možná byly někdy na počátku velmi dobré, ale to schvalování teď prostě přichází v době velmi špatné. A pokud jsem tady pana ministra dobře poslouchala, tak v podstatě hlavním tlakem na to přijetí je, že jinak nám hrozí sankce. Mně to jako důvod pro přijetí zákona, který skutečně teď stojí i na tom, pokud jsem pana ministra správně pochopila, že samozřejmě s tím potom je spojeno spousta dalších věcí, ale máme čas na to to dořešit, že jsou tam ty roční a víceleté odklady. Ale Evropská unie, mám obavy teď, má úplně jiné starosti a ještě pár let mít patrně bude. A opravdu prostě mně se ten zákon zdá teď, když to řeknu, podivný.
V podstatě to nějakým způsobem byrokraticky dochází, že teď bychom to měli schválit, že už se to dlouhou dobu připravuje, jako bychom nereflektovali tuto aktuální dobu, že ten zákon schvalujeme, aniž prostě máme jistotu, že vůbec bychom mu mohli dostát. A jako právnička, která se zabývá veřejným právem, ať si uvědomíme, že do zákona o zadávání veřejných zakázek vpravujeme další oblast, která bude nutit jakoby kupovat něco, tady padlo v jiné souvislosti dnes, že přece nemůžeme nikoho nutit povinné nákupy. A v tomto zákoně to v podstatě připouštíme, nařizujeme. A jak říkám, já myslím na takzvaně svou samosprávu, která už tak s tímto zákonem teď bojuje, a ještě ty složitosti, že se budou moci domlouvat dvě města, obce a podobně, nebo kraje...
Já si to v praxi – protože jsem praktik, 25letý už, neumím v podstatě představit. A poslední poznámku, že úplně absurdní mi přišlo – četla jsem to, když jsem si kolem toho zákona četla včera, jak jsem se připravovala, spoustu materiálů, tak tam padlo, teď nevím, jestli v důvodové zprávě, ať neříkám něco, co tam nebylo, ale v určitých souvislostech, že pokud by náhodou po tomto zboží, které v těch procentech nutíme ty veřejné zadavatele kupovat – ty automobily nebo ty trolejbusy – že tam už i teď spousta výjimek, sanitky atd. Takže ještě je to doprovázeno spoustou výjimek, že už se počítá s tím, že by ta vozidla nemusela splňovat třeba tu flexibilitu atd. Takže kdyby to náhodou bylo pro ty veřejné zadavatele drahé, tak na to budou poskytovány dotace, na ty nákupy. To si, jako člověk, který se v tom pohybuje v praxi, absolutně neumím představit.
Takže když to shrnu: rozšiřujeme zákon o zadávání veřejných zakázek o úplně novou oblast, kdy prostřednictvím tohoto zákona, jehož úkolem byla transparentnost a hospodárnost, vpravujeme úplně jiný prvek. V podstatě nutím kupovat i „nehospodárné“ emisně vyhovující zboží, na které ale budou možná poskytovány dotace. Možná se vytvoří síť, aby byla tedy dostupná. A ve své podstatě říkáme, že hlavně, hlavně abychom to schválili, že nám hrozí sankce.
Já se domnívám, že by si – doufám tedy v to, že jaksi orgány Evropské unie by nedovolily, anebo i soudní orgány, uložit sankci v této době, kdy jsme se ocitli v absolutní nejistotě, co se týká energií, a máme úplně jiné starosti, které bychom měli řešit než tento zákon.
Tedy mé dva důvody, proč navrhuji, abychom tento zákon zamítli, jsou ten obecný, že skutečně tím trochu znásilňujeme zákon o zadávání veřejných zakázek o úplně jiný prvek směrem ke složitosti, že ten zákon přichází v naprosto nevhodné době a v podstatě zase už říkám – budou s tím problémy, ale máme čas je vyřešit. Nejsem takový optimista. Takže já se domnívám, že tento zákon prostě nemůžeme přijmout už sám o sobě, protože je absurdní, podivný. A podle mého názoru důvod, aby nám nebyla udělena sankce, je pro mě málo.
Děkuji.
