pan předseda Vystrčil včera po svém zvolení říkal, že úkolem Senátu je zjednodušovat legislativu. Nemyslím si, že tento zákon zrovna směřuje tímhle směrem, ale nenavrhuji zamítnutí jako kolegyně předřečnice, ale podobně jako na výboru má na pana ministra jeden dotaz. On tady zmínil ta procenta povinná pro jednotlivé typy vozidel. Já to ještě zopakuji: pro osobní a nákladní do 3,5 tuny do konce roku 2025 má být 29,7 %, a do konce roku 2030 tam nemá nic přibýt, 29,7 % procenta. Pro autobusy a trolejbusy do konce roku 2025 41 %, takové nezaokrouhlené číslo, a do konce roku 2030 60 %. A pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny 2025 9 %, 2030 11 %.

Já vím, že jde o implementaci směrnice. Přesto se zeptám, jestli my, Češi, když to teď navrhujeme, máme informace o tom, na základě nějakých hlubokých analýz Evropská unie tedy dospěla zrovna k těmto číslům, která máme tady implementovat? Jestli je máme k dispozici a jestli jsou dána třeba tím, že zrovna těmito čísly v těchto desetinách procent u různých druhů docílíme přesně toho snížení CO2, kterého chceme docílit.

Nebo ten důvod a ta analýza se opírá o to, že bude dostatek elektřiny právě na takovýto počet a takováto procenta typu těch vozidel? Nebo že bude kapacita – možná dneska špatný název – benzinové pumpy, když tam bude elektřina, aby tam prostě stihli si tam nabrat, načepovat tu elektřinu. A mohli potom poskytovat ty služby. Nebo je to dáno tím – a otázka je, jestli vůbec víme, jaké náklady tohle přinese, tato procenta. S jakými náklady počítáme navíc oproti tomu, kdyby to byla vozidla, která nesplňují tyto normy, tak to samozřejmě přinese zdražení těchto služeb. A to musí zaplatit občané. Tak jestli to je dáno třeba hlubokým rozborem toho, co unesou naši občané na jízdném?

To by mě zajímalo, jestli tedy na začátku, když vznikla zrovna tato čísla u těchto typů vozidel, byla tato hluboká analýza. A teď jestli mohu s klidným svědomím na základě této analýzy hlasovat pro tato čísla?

Děkuji, pane ministře.