Hlavním důvodem předložení tohoto návrhu zákona je plnění programového prohlášení vlády, a to ve třech důležitých parametrech. My jsme slíbili, že zvýšíme limit pro povinnou registraci k DPH na dva miliony a na stejnou hranici posuneme možnost využití režimu paušální daně.
Druhý slib, druhý závazek z programového prohlášení vlády, že parametricky změníme kontrolní hlášení. A třetí, že snížíme byrokratickou zátěž při správě daní a poplatků. V obsahu tento návrh zákona mění několik právních předpisů: zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o dani z příjmů, daňový řád, zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a další právní předpisy, jejichž změna je vyvolána změnami těchto daňových zákonů.
Účinnost je navržena od 1. ledna příštího roku s výjimkou několika ustanovení v zákoně o DPH, kde účinnost je navržena den následující po dni vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů. Novela zákona tedy, jak jsem avizoval, zvedá limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony, stejně tak zvedá limit pro možnost využití paušální daně. Prodlouží lhůtu pro podání následného kontrolního hlášení z pěti pracovních dnů ode dne doručení výzvy správce daně do datové schránky na 17 kalendářních dnů od jejího dodání do jeho datové schránky. Tím zjednodušíme reakci zejména nejmenších daňových subjektů, které mají velmi často pouze buď externí vedení účetnictví, nebo pouze jednu či jednoho účetního.
Součástí návrhu změn, součástí zvýšení limitů paušální daně je zavedení tří pásem paušálního režimu. Já nebudu říkat podrobnosti, docela dlouze jsme o tom hovořili v prvním, druhém čtení a tento parametr je také předmětem pozměňujících návrhů, o kterých bude Poslanecká sněmovna hlasovat. Chci připomenout jenom to, že pokud to přijmeme, vyřešíme dlouhodobý problém bezúplatného nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce, pokud na výstavbu této nemovitosti byla poskytnuta státní dotace mezi lety 1995 a 2027. Myslím, že velmi důležitá zpráva pro investiční aktivitu našich podnikatelských subjektů je prodloužení mimořádných odpisů, které se osvědčily v letech 2020 a 2021 i na období roku 2022 a 2023 a osvobození odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise od daně z příjmů.
Já jsem načetl pozměňovací návrh, který se týká zavedení daně z neočekávaných zisků. Někdo tomu říká windfall tax, někdo tomu říká válečná daň. Ta vychází z nařízení Evropské unie o intervenci v mimořádné tržní situaci s cílem řešit vysoké ceny energie. Tady dochází občas ke zmatení pojmů, protože toto opatření, které je součástí tohoto zákona, je v té evropské legislativě označeno jako solidární příspěvek. My mu říkáme daň z mimořádných zisků. Spadá pod daň z příjmů právnických osob. Uplatní se obecná ustanovení, jako je délka zdaňovacího období, podávání daňového přiznání, placení záloh. Subjekty jsou těžařský sektor, to znamená černé uhlí, ropa, zemní plyn, výroba ropných, koksárenských produktů, pokud příjmy z těchto činností v roce 2021 představovaly minimálně 25 % čistého obratu výroby. Další subjekty jsou subjekty, které provozují výrobu a obchod s elektřinou a plynem, velkoobchod s kapalnými a plynnými palivy, pokud měl daný subjekt nebo skupina, jejíž je součástí, příjmy z těchto rozhodných činností, to je velmi důležité, příjem alespoň dvě miliardy korun v roce 2021 a banky, pokud měly v roce 2021 čistý úrokový výnos alespoň 6 miliard korun.
Základem daně je rozdíl mezi... základem daně ve zdaňovacím období a průměrným zdaněním mezi lety 2018 až 2021 zvýšeným o 20 %. Pokud aktuální základ daně nebude vyšší než 20 % proti tomuto průměru, daň z mimořádných zisků bude stanovena ve výši nula korun. Sazbu jsem navrhl 60 % a dobu uplatnění roky 2023 až 2025 s tím, že v roce 2023 budou placeny zálohy podle daně, která bude vypočtena za rok 2022, ale z důvodu problematičnosti retroaktivity nebude zaplacena, ale bude sloužit jako údaj potřebný ke stanovení záloh.
Já bych chtěl v této chvíli připomenout i pozitivní rozpočtové dopady na daňové poplatníky. Jsou to expertní odhady Ministerstva financí. Zvýšení limitu povinné registrace z 1 na 2 miliony může nechat daňovým poplatníkům zhruba 10 miliard korun ročně, z toho, jak jistě všichni víte, je to sdílena daň 6,4 by šlo na úkor státního rozpočtu, 2,6 miliardy na úrovni obcí, 1 miliarda na úrovni krajů. Ty parametrické úpravy kontrolního hlášení by mohly snížit daňovou zátěž poplatníků zhruba o 180 milionu korun ročně. U daně z příjmu tím zvýšením limitu pro paušální daň by ten výpadek byl zhruba 600 milionů korun ročně. A u těch prodloužených odpisů - a to je velmi důležité, abychom si uvědomili - poměrně velký dopad do rozpočtu, a to znamená vysokou podporu investiční aktivity našich firem, je odhad v roce 2023 6,3 miliardy ve prospěch daňových subjektů a v neprospěch veřejných rozpočtů, a v roce 2024 9 miliard korun, z toho 5,8 miliard na úrovni státního rozpočtu.
Teď zkusím v krátkosti vysvětlit aspoň postoj Ministerstva financí k některým pozměňujícím návrhům. Samozřejmě dali jsme kladné stanovisko k pozměňujícímu návrhu rozpočtového výboru. Pokud mě paměť neklame, bylo to přijato jednomyslně napříč politickým spektrem. K pozměňujícímu návrhu pana místopředsedy Karla Havlíčka jsme dali negativní stanovisko s vysvětlením, že problém, na který on poukázal a který chtěl tímto svým pozměňujícím návrhem řešit, je vyřešen v jiných částech zákona. Předmětem tohoto návrhu bylo, že pokud dojde k rozdělení společnosti a jedna nebo více z následnických firem nebudou provozovat a vykonávat tu rozhodnou činnost, tak aby nepodléhala daně z windfall. Je tam limit 50 milionů korun, takže pokud ta následnická firma nebude vykonávat tu činnost, tak samozřejmě nemůže přestoupit limit, převýšit limit 50 milionů korun tržeb z těch (nesrozumitelné) činností za rok a automaticky nebude platit žádnou daň z mimořádných zisků.
Svůj pozměňovací návrh jsem poměrně podrobně představil. K pozměňujícím návrhům, které se týkají dalšího snížení daní nebo změn paušální daně, jsme dali negativní stanovisko, protože jsme přesvědčeni, že ta konstrukce a ty změny, které dalo Ministerstvo financí nejprve a potom vláda jako celek, jsou funkční a praktické. K pozměňujícímu návrhu pana poslance Kotta, který zvyšoval ten vstupní parametr pro daň těch subjektů, které obchodují s elektrickou energií a dalšími energiemi ze 2 dvou na 6 miliard, jsme dali negativní stanovisko, protože jsme přesvědčeni, že by tam vzniklo okno, kdy by mnohé firmy, které tuto daň platit mají, by tu daň již neplatily a ta výše 2 miliard nám přijde dostatečně vysoká, abychom nezatěžovali byrokracií ani stát ani ty malé daňové subjekty.
Návrh pana poslance Michala Kučery chtěl řešit nebo ujistit se, že platí to, co je v jiných částech zákona, to znamená, že podléhat dani budou pouze činnosti v rámci skupiny nebo jednoho podniku, které jsou přesně vyjmenované podle číselníku činností. Pro zvýšení jistoty, že tento výklad je jednoznačný, mám informaci, že byl připraven (nesrozumitelné) legislativně technická připomínka, kterou pan poslanec Kučera načte v rámci rozpravy a za Ministerstvo financí k tomu dám kladné stanovisko. Myslím, že zvýšení jistoty je namístě.
Pak bych okomentoval návrh paní předsedkyně Schillerové, který se týká paušální daně, ne té změny, ze tří na dvě pásma. To jsem říkal negativní stanovisko. Ale pozitivní, kladné stanovisko je u pozměňujícího návrhu, kterým se v případě, že někdo přeplatí zálohy na pojištění, se vrací. Myslím si, že to je správný pozměňující návrh a stanovisko Ministerstva financí i mé je kladné. Já věřím, že tento pozměňující návrh projde. Děkuji za úvodní slovo a určitě jsem připraven na případné dotazy ještě odpovědět v rámci následující debaty.
