Na jednání probrali ministři také roli vědy jako nástroje k přijímání, na důkazech postavených politických rozhodnutí a konceptu technologických infrastruktur, čili testovacích a experimentálních zařízení sloužících k validaci aplikovatelnosti nových technologií v průmyslové výrobě.
Ministr Valdimír Balaš takto ostartoval závěrečné zasedání výzkumné konfigurace Rady EU pro konkurenceschopnost za českého předsednictví v Radě EU.
"Tímto zasedáním jsme uzavřeli podstatnou část politické agendy českého předsednictví v Radě EU. Schválením dvojice Závěrů Rady EU ministři členských států vytyčili cíle směřování evropského výzkumně-infrastrukturního a inovačního ekosystému. Debata ministrů poté potvrdila ústřední roli vědy jako nástroje přijímání informovaných, na důkazech postavených politických rozhodnutí. V prosincových týdnech nás čekají ještě jednání k implementaci evropského aktu o čipech, avšak už nyní lze konstatovat, že se ČR zhostila svých úkolů jako předsednická země na výtečnou a naplnila všechny své politické ambice," zhodnotil české předsednictví v Radě EU ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš.
Na jednání bylo přijato několik stěžejních dokumentů vyjednaných za českého předsednictví Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám
Hned v úvodu jednání schválili ministři členských států EU Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám. Závěry Rady EU stanovují priority pro rozvoj evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému do roku 2030. Vyzdvihují klíčovou roli výzkumných infrastruktur jako nástroje dosahování znalostních řešení velkých socioekonomických výzev evropské i globální relevance. Apelují na zajištění adekvátních podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj výzkumných infrastruktur. Akcentují potřebu dalšího sbližování výzkumně-infrastrukturní politiky na straně jedné s ostatními sektorovými politikami na straně druhé. V neposlední řadě pak vyzývají k posílení Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), co se týče jeho operativní kapacity, nebo k posílení digitální dimenze evropských výzkumných infrastruktur a zintenzivnění jejich mezinárodní spolupráce na globální úrovni.
Závěry Rady EU k nové evropské inovační agendě
Druhým ze stěžejních dokumentů schválených ministry členských států EU byly Závěry Rady EU k nové evropské inovační agendě. Závěry Rady EU reagují na potřebu dalšího posílení evropského inovačního ekosystému tak, aby se EU stala globálním inovačním leaderem, a přináší politické orientace, jak tohoto cíle dosáhnout. Ambicí EU je revidovat regulatorní podmínky pro inovace tak, aby zjednodušily přístup deep-tech, start-up a malých a středních podniků vyvíjejících přelomové inovace k rizikovému kapitálu; posílit podnikatelské dovednosti aktérů inovačního řetězce; zlepšit propojení inovačních stakeholderů v EU za účelem koncentrace kritické masy nezbytné pro dosažení otevřené strategické autonomie EU v kritických technologických doménách; či odstranění přetrvávajících rozdílů ve výzkumné a inovační výkonnosti mezi jednotlivými evropskými makro-regiony.
Ministr školství Vladimír Balaš předává pomyslnou předsednickou štafetu státní tajemnici švédského ministra školství Marii Nilsson.
Doporučení Rady EU k valorizaci znalostí
Komplementárním dokumentem k Závěrům Rady EU k nové evropské inovační agendě je Doporučení Rady EU k valorizaci znalostí. Jakkoliv drží Evropa celosvětový primát v produkci znalostí, nedokáže tyto znalosti uplatňovat v průmyslových aplikacích tak efektivně, jako se tak děje v jiných světových makro-regionech. Posílení schopnosti přenášet znalosti z vědeckého prostředí do praxe, to znamená do zboží a služeb vytvářejících nové evropské i globální trhy, proto náleží mezi stěžejní ambice EU pro nejbližší období. Doporučení Rady EU vyjednané předsednictvím ČR v Radě EU přináší opatření, jak tyto ambice naplnit.
Trojice výše uvedených a přijatých politických dokumentů zkompletovala činnosti MŠMT ve 2. polovině roku 2022 předsedalo za ČR výzkumné konfiguraci Rady EU pro konkurenceschopnost. Doplnila tak už dříve projednané a schválené Závěry Rady EU na téma Widening, dále Pražskou deklaraci k synergiím ve financování výzkumu a inovací v Evropě a Brněnskou deklaraci k rozvoji globálního ekosystému výzkumných infrastruktur. V průběhu prosince bude předsednictví ČR v Radě EU připravovat ještě Závěry Rady EU k synergiím, ale s ohledem na termín zveřejnění zvláštní zprávy Evropského účetního dvora, na které mají Závěry Rady EU reagovat, budou muset být negociace dokončeny až v 1. polovině roku 2023, čili v průběhu nastupujícího švédského předsednictví v Radě EU.
