Uplynulý školní rok byl opravdu náročný pro všechny, kteří se na vzdělávacím procesu podílejí.  Bohužel, radost nad nadcházejícími prázdninami kazí otázka, do jakého prostředí se v září vrátí děti, mládež, jejich učitelé a profesoři?

Zpackané maturity, protesty vysokoškoláků proti reformě šité horkou jehlou, absence nového školského zákona: strašlivá spoušť, která zbyla po (naštěstí už bývalém) ministru Dobešovi, v českém školství připomíná následky návštěvy stohlavého sloního stáda v broskvovém sadu.  V neúspěšné snaze vyřešit palčivé problémy vzdělávacího systému, na něm vládní koalice napáchala Dobešovým prostřednictvím velké škody, které se budou odstraňovat dlouho a těžce.

Všichni se shodneme na tom, že vzdělání je jednou z nejdůležitějších služeb poskytovaných státem. Bez adekvátního vzdělávacího systému nelze čekat, že se kdy v budoucnu zlepšovala sociální a ekonomická situace naší republiky. Bez funkčního systému vzdělávání nebude mít naše společnost dostatek odborníků na všech úrovních, kteří by obstáli v tvrdé konkurenci globálního světa.

Chmurné sýčkování?  Kéž by. Poslední statistiky na mezinárodní úrovni jasně ukazují to, co naznačilo i loňské sčítání lidu: vysokoškoláků ubývá, odborné školství je v troskách a čísla kvantifikující znalosti české školní mládeže brousí dna excelových tabulek. Přitom je také jasné, že tyto nelichotivé výsledky mají souvislost s neujasněnými a těkavými koncepcemi ministerstva školství, a také s dlouhodobým podfinancováním celého resortu. Přitom investice do vzdělání je - podle mne - tou nejlepší investicí.

Pevně věřím, že ministr školství Petr Fiala, po dlouhé době odborník na svém místě, představuje obrat k lepšímu: k návratu zdravého rozumu, k opětovnému poznáni, že máme kvalitní pedagogy a musíme je finančně i společensky ocenit, že naše děti jsou chytré a schopné zase patřit mezi nejlepší. To je dobrý základ a zároveň naděje pro reinkarnaci českého vzdělávacího systému. Naše školství čeká dlouhá cesta k dosažení moderních standardů, ovšem první krok správným směrem byl učiněn.

A teď mne prosím omluvte, musím jít pomoci svým ratolestem s balením. Přeji vám krásné a starostí prosté prázdniny!