Byl jsem jeden z poslanců, kteří v tom roce 2016, v tom památném kontroverzním třetím čtení návrhu zákona o EET, nedostali možnost se vyjádřit a uvést důvody ještě ve třetím čtení, proč by se tento zákon neměl přijímat. Proto považuji dnešní možnost vystoupit, ze svého hlediska reflektovat dopady tohoto nepovedeného zákona, jako i určitou osobní satisfakci.
Zákon, který se projednával, jak víte, ve velmi nervozní atmosféře, kdy i někteří tehdejší koaliční partneři v Sobotkově vládě vyslovovali mnohé obavy z připravenosti a dopadů tohoto zákona.
Andrej Babiš, který byl hlavním iniciátorem, hlavním předkladatelem tohoto návrhu zákona, si docela brutálně prosadil svou v tom třetím čtení. Neváhal k tomu využít i porušení jednacího řádu, jak koneckonců konstatoval i Ústavní soud.
Dle mého přesvědčení vyvolávání atmosféry příchodu nějakého zázračného receptu, zázračného nástroje na vyšší výběr daní bylo pouze umělým trikem, jak si posvítit na pro tehdejší vládu tzv. neposlušné podnikatele, postupně je otrávit do té míry, aby s podnikáním přestali. Byla to ta poslední kapka pro mnohé podnikatele. Je neuvěřitelné, jak mnohokrát opakované klišé o narovnání tržního prostředí dokázalo rozdělit veřejnost, vč. podnikatelské obce.
Cílem ale nebylo narovnat tržní prostředí, cílem bylo naopak podnikatelské prostředí, především na venkově, definitivně destabilizovat. Postavit podnikatele do úlohy toho, kdo permanentně podvádí, kdo žije na úkor druhých. V 50. letech by to neuměli lépe.
Jako opoziční politici jsme tehdy navrhovali vedle zamítnutí zákona alespoň odstranění nesmyslů, jako bylo evidování plateb uskutečněných v elektronickém systému EET. Myslím, že to dokonce podával současný pan ministr financí. I to bylo odmítnuto, protože primárním důvodem jeho zavedení bylo přece ovládat především malý podnikatelský a střední podnikatelský sektor, bohužel za přitakávání tehdejšího předsedy představenstva Asociace malého a středního podnikání, kterým, považte, nebyl nikdo jiný než Karel Havlíček. Už tehdy pretendent a uchazeč o vstup podle mě do hnutí ANO.
Jak to po těch letech dopadlo s přístupy pana ministra tehdejšího financí? Tento recept zavedený v Chorvatsku, mluvilo se o tzv. chorvatském modelu, někdejším členem středolevé vlády Borisem Lalovacem, jinak členem socialistické strany, přinesl zázračné příjmy do státního rozpočtu. Je dobré odcitovat dobové tiskové zprávy ministerstva financí. Tehdy ty tiskové zprávy, to tiskové oddělení bylo víceméně propagandistickým centrem. Například 21. 9. 2018 si ministerstvo financí pochvaluje, že v roce 2017 se na dani z přidané hodnoty vybralo díky EET 4,7 miliardy korun. Jako kdyby snad na dani z příjmů fyzických osob či právnických osob to bylo ještě mnohem více. Nebylo tomu tak a nepotřebujeme k tomu ani experty ministerstva financí. Mohu to docela snadno doložit na inkasu daně z příjmů fyzických osob placených na základě daňového přiznání daňovými poplatníky. Nakonec je to vidět i z těch inkas daně z příjmů právnických osob.
Pokud by tento recept byl takovým zázračným instrumentem na výběr daní, především příjmu fyzických osob, placených daňovými poplatníky, musel by přece existovat obrovský rozdíl mezi hotovostním inkasem daně v roce 2017 a ještě v roce 2018, kdy měly nastat ty efekty té druhé fáze, oproti roku 2016, kdy ještě EET fakticky nebylo. Rozdíl mezi rokem 2017 a 2016 ale byl pouze 770 milionů korun. V roce 2017 se vybralo 7 miliard 620 milionů korun, v roce 2016, fakticky před zavedením EET, jenom 6 miliard 850 milionů korun. To znamená, rozdíl je tam 770 milionů. V roce 2018, kdy ty efekty už měly nastat, kdy od 4. března 2017 už se do toho zapojil i maloobchod a velkoobchod, tak se vybralo 7 miliard 840 milionů. To znamená, také o něco málo více než v tom roce 2016 nebo 2017. Ano, později to bylo více, ale pak to zase obrovsky spadlo v roce 2020. V roce 2021, považte, tedy v období, kdy EET bylo přerušeno nebo pozastaveno, se vybralo nejvíce na dani.
Podobně to bylo i u inkasa daně z příjmů právnických osob. Lze tedy jednoduše dovodit, že daleko větší význam pro nárůst inkasa má skutečnost, v jaké jsme fázi ekonomického cyklu, a ne nějaké špionské metody. Ti akorát otrávili mnohé podnikatele. Největší obětí byl přirozeně venkov. Výsledkem tohoto experimentu se stala na venkově postupná likvidace asi tři tisíce restaurací a hospod. V oblasti Kdyňska, odkud pocházím a kde žiji, tento experiment donutil téměř všechny živnostníky ukončit do té doby celkem úspěšné podnikání ve stravovacích službách. V malých obcích dodnes ty služby chybí. Na semináři, který se tehdy uskutečnil zde v Senátu, v diskusi o zavedení EET v tom roce 2016 pronesl jeden ze živnostníků docela památnou větu, kterou jsem ocitoval tehdy ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně. A myslím, že je vhodné tuto větu ocitovat i tentokrát. Notabene v místech, kde vznikla. Dotyčný podnikatel na adresu údajných podvodů a podvůdků některých živnostníků prohlásil, cituji: Ať stát koná a nevymýšlí nové blbosti. Jeho slovy tedy dnes tu novou blbost, která se v průběhu času jednoznačně potvrdila, snad konečně zrušíme. Považuji to za mimořádný symbol toho, že špionské metody, které měly bránit tzv. poctivé podnikatele, vejdou do historie jako už nepotřebná veteš, kterou snad nikdo soudně oživovat nebude. To jsou všechno důvody k tomu, abych zákon o zrušení elektronické evidence tržeb, a to i s určitou politickou hrdostí a profesním zadostiučiněním za ten rok 2016, jednoznačně podpořil.
Děkuji za pozornost.
